Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Recepty ze spíže


Olga Lepšová-Skácelová, č. 1/2020, s. 45

Tentokrát jen pár domácích vynálezů, asi nejsou jen moje vlastní - něco někde odposlechnuto, něco vymyšleno, vše však vyzkoušeno.

Jogurt a kyselé mléko (případně i tvaroh) fungují jako zázrak nejen na jídelníčku. Blahodárný účinek na střevní mikroflóru všichni znají, je tím výraznější, o co je produkt přírodnější (tedy méně škrobu a dalších aditiv). Pro zdraví zevně: obklady na bolavý krk, hrudní koš při zánětu průdušek (nejlépe namočený pruh středem - podél hrudní kosti), úleva při rýmě a zánětu dutin (natřít obličej pod nosem, kolem čelistí, lícní kosti, pod očima - uvidíte, jak se vám uleví - prodýchnete se a navíc pleť dostane výživu). Ve všech případech nechat do zaschnutí, pak umýt vlažnou vodou nebo bylinkovým čajem. Málo známý je účinek kyselého mléka/jogurtu pro čištění skvrn od červeného ovoce a hlavně červeného vína. To většina konzumentů řeší vínem bílým nebo solí. Skvrny co nejvíce za čerstva pomažeme jogurtem, případně opakovaně a posléze zapereme. (Přiznávám, že v krajním případě používám tvrdou chemii, např. Vanish.)

Slupky ze syrových brambor (mladé brambory vaříme a jíme i se slupkami, to jsem se naučila od podkrkonošské populace), ev. oškrabky z kořenové zeleniny nevyhazuji hned, nechám je odložené na dobu před mytím nádobí. Podotýkám, že nemáme a nebudeme mít myčku (o zdravotní závadnosti kterékoliv myčky po roce a více by to bylo na samostatný příběh, navíc spotřeba vody a chemikálií). Na mastné talíře nebo pánve (můj partner je masožravec s výraznou preferencí steaků na oleji) hodím bramborové slupky a pomasíruju to, případně nechám společně poležet. Rostlinné enzymy mastnotu předčistí, pak vytřu odpadovým papírem (novinové letáky, natrhaná plata od vajec i roztrhané ruličky od toaletního papíru) a na umytí pak stačí saponátu minimum. Z lidových prostředků se kdysi používala mydlice lékařská pro obsah saponinů zejména v kořeni.

A ještě malý doplněk k mytí nádobí v přírodě (ešus, kotlík): účastníci východoslovenského tábora, kde pravidelně „vyučuju“ užitné rostliny, si nemohou vynachválit přesličku (však bývala nazývána „cídivka“), případně mech.

Posledním bodem z mého dnešního receptáře je využití zbytku bylinkového čaje. Používám různé byliny z vlastního sběru dle chuti a potřeby (uloženy ve sklenicích s popiskami, někdy i s lokalitou). Do necelého litru zhruba tři lžíce zaleju převařenou vodou, scedím asi po pěti minutách (vzápětí lze udělat ještě „druhák“). Nesladím. Co během dne a večera nevypiju, tím je fajn si umýt obličej (to by mohlo být vhodné pro dámy, které se odličují), a pokud zbude, zaleju tím pokojové rostliny (těm ještě lépe vyhovuje čaj mírně zkažený, zapomenutý v hrnku „ze včerejška“ coby přírodní hnojivo). Vylouhované byliny kompostuju.

Olga Lepšová-Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu