VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Impulsem pro zakládání větrolamů v zemědělských oblastech v 50.-60. letech 20. století bylo sucho v roce 1947 a zejména scelování honů po roce 1948, které bylo spojeno s řadou negativ - vysýchání půdy, větrná eroze aj. Větrolamy jsou podskupinou ochranných lesních pásů, za něž je považována veškerá liniová výsadba dřevin, sloužící ke snížení a odstranění negativních vlivů vnějších činitelů, působících hlavně na polní kultury (Zachar, 1984). V ČR bylo vysázeno 1 754 ha větrolamových lesních pásů, téměř 67 % jejich rozlohy bylo lokalizováno v Jihomoravském kraji, s tím, že později došlo k poklesu původní výměry. U větrolamů nebyla provedena postupná redukce přípravných dřevin (topolů), ani dosadba či alespoň ošetření vysázených cílových dřevin. Dnes je celková výměra větrolamů v Jihomoravském kraji cca 1 200 ha a jejich životnost v současné době končí. Podle Lojky a kol. (2016) mohou tyto agrolesnické systémy zásadním způsobem přispět k řešení aktuálních otázek současného hospodaření v krajině, jakými jsou klimatické změny a extrémní klimatické situace (sucho, povodně). Proto se studium účinku větrolamů po mnoha letech znovu stalo předmětem výzkumu.

Katastr obce Hrušky na Břeclavsku je tvořen převážně rozsáhlými lány orné půdy, lesní pozemky zde tvoří pouhé 1 % plochy, zastoupené převážně větrolamy. V souvislosti s nastalými extrémními jevy počasí je třeba tyto krajinné prvky obnovovat, zakládat nové a dosáhnout tak vytvoření pestré mozaiky krajiny, jež by zmírnila dopady sucha a přitom umožnila zemědělcům dále využívat potenciál zdejší úrodné půdy. Také z toho důvodu zde došlo k založení nového větrolamu - biokoridoru. Plán výsadby byl rozdělen do tří etap: podzim 2018 a 2019, jaro 2020. Pro výsadby byla vybrána zemědělská parcela o šířce asi 18 m a délce 450 m. Tato parcela se nachází uprostřed 60ha lánu, na němž jsou pěstovány běžné zemědělské plodiny jako kukuřice, pšenice, řepka či slunečnice.

Roku 2018 byl větrolam vysázen na prvních 200 m pozemku, kdy byl pozemek rozčleněn na 7 sekcí. Jednalo se o tři sekce, v nichž jsou sazenice chráněny oplocením, střídající čtyři sekce s individuální ochranou - tím je mj. zajištěna lepší průchodnost větrolamu pro zvěř. Hlavními, kosterními, dřevinami větrolamu zde byly třešeň ptačí, jeřáb břek, topol šedý, topol osika a dub letní. Roli doprovodných, výchovných, dřevin zde tvořil javor babyka, lípa malolistá a habr obecný. V okrajových částech větrolamu byly vysázeny také keře, konkrétně ptačí zob obecný, hloh obecný či líska obecná. V každé z daných sekcí bylo zvoleno jiné zastoupení dřevin, aby byla omezena rizika odumření větší části větrolamu v případě, že se některé z dřevin nedokážou přizpůsobit náročným polním podmínkám. Oplocené sekce byly tvořeny nejčastěji kombinací dubu letního, topolu osiky, javoru babyky a v okrajových částech také keři. Výsadba proběhla v řadách. V sekcích bez oplocení byly opět v různých kombinacích vysázeny kromě topolů šedých a dubů letních také poloodrostky třešně ptačí a jeřábu břeku chráněné plastovými chrániči proti okusu zvěří. Vysazovány byly ve sponu 3,5 m × 3,5 m. Současně s výsadbou proběhl i výsev ušlechtilých trav. Ne všem dřevinám se podařilo přežít první kritický rok a vysoké ztráty byly zaznamenány především na odrostcích topolu. Naopak nejvyšší ujímavost měl javor babyka.

Na podzim roku 2019 se současně s vylepšením loňského nezdaru podařilo založit dalších 200 m větrolamu. Stejně jako u první etapy bylo vytvořeno 7 sekcí, střídavě oplocených a s individuálními ochranami, zachovány byly také spony dřevin v daných sekcích. Kosterními dřevinami zde byly třešeň ptačí, jeřáb břek a dub letní. Výchovnými dřevinami pak habr obecný a lípa malolistá. Pokusně zde byly vysázeny také řízkovanci topolu černého z původní generace této dřeviny rostoucí ve větrolamech založených v 50. a 60. letech. Na jaře 2020 proběhne ještě na okrajích větrolamu dosázení keřů, a to hlohu obecného, ptačího zobu obecného a lísky obecné. Už v tomto roce bylo možné pozorovat významný biologický efekt vysázeného větrolamu, vyskytuje se zde bažant obecný, zajíc polní, ale také poměrně vzácná koroptev polní. Úkryt a hnízdiště zde našlo také množství menších druhů ptáků. Na kůlech oplocenek odpočívají dravci, kteří mohou přispět k redukci přemnožených hlodavců.

Výsadby proběhly s významnou pomocí neziskových organizací Rezekvítek a Veronica a také dobrovolníků z řad občanů obce Hrušky, Mendelovy univerzity, ale i dalších institucí a široké veřejnosti. Větrolam byl vysázen na počest lesníka a krajinného ekologa doc. Antonína Bučka, což stvrzuje také umístěná pamětní deska.

Ing. Aneta Blažejová, Mendelova univerzita v Brně, xblazejo(zavináč)mendelu.cz
Ing. Antonín Martiník, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, antonin.martinik(zavináč)mendelu.cz

Literatura (jen na webu)

KYSELKA I., 2000. Možnosti využití liniové zeleně pro zlepšení obrazu krajiny aspekt rekreačního potenciálu krajiny. In: Sborník přednášek ze semináře Obnova liniové zeleně v krajině konaného dne 8. června 2000. ISBN 80-7157-438-4.
LOJKA B. a kol., 2016. Implementace a podpora zakládání agrolesnických systémů na zemědělské půdě v ČR. Návrh vypracovaný Českým spolkem pro agrolesnictví (ČSAL) a okomentovaný předsednictvem ASZ ČR - listopad 2016.
PODHRÁZSKÁ J., NOVOTNÝ I., ROŽNOVSKÝ J., HRADIL M., TOMAN F., DUFKOVÁ J., MACKŮ J., KREJČÍ J., POKLADNÍKOVÁ H., STŘEDA T., 2008. Optimalizace funkcí větrolamů v zemědělské krajině. Metodika. Praha: VÚMOP Praha, 81 s.
RAJNOCH M., 2007. Vliv ochranných lesních pásů na krajinu a její procesy. Klima lesa. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference. Křtiny, 2007. ISBN 978-80-86690-40-7, s. 30.
STŘEDA T., MALENOVÁ P., POKLADNÍKOVÁ H., RONNOVSKÝ J., 2008. The efficiency of windbreaks on the basis of wind field and optical porosity measurement. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. sv. LVI, č. 4, ISBN 1211-8516, s. 281-288.
TRNKA P., 2000. Ekologický a estetický význam liniové zeleně - větrolamy a živé ploty. In: Sborník přednášek ze semináře Obnova liniové zeleně v krajině konaného dne 8. června 2000. ISBN 80-7157-438-4, s. 80-87.
ZIMOVÁ E., 2004. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. Stav lesních ekosystémů. Brno. 45 s.
ZACHAR D. et al., 1984. Les v krajine. Bratislava: Príroda, 237 s.