Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?


Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4
Český ráj ráno z Mariánské vyhlídky.
Český ráj ráno z Mariánské vyhlídky. Foto Zdeněk Patzelt

Všechno co vynecháno bylo z kamene
co zbylo
co zůstalo jako housle beze strun a zní…
Jan Skácel

Poslání geoparků

Geo-parky čili parky Země jsou území, kde se místní lidé rozhodli projevit svůj respekt i úctu k Zemi a nebojí se převzít svůj díl odpovědnosti a péče o ni do svých rukou. O geoparcích začala odborná veřejnost hovořit již na přelomu milénia. Ke vzniku této iniciativy došlo proto, aby se mezi lidmi posílilo povědomí o významu a roli minerálů, hornin i procesů, které utvářely a nadále přetvářejí složení a strukturu zemské kůry. Jejich posláním je zpřístupnit široké veřejnosti tyto geovědní poznatky, především význam horninového prostředí pro živou přírodu včetně člověka. Hlavním záměrem je seznamovat s geologicky významnými a scénicky atraktivními místy, s genezí jejich tektonických, horotvorných, vulkanických, glaciálních, erozních, půdotvorných a dalších tvořivých i rušivých procesů. Smyslem tzv. geoturismu je nechat návštěvníky společně s místními obyvateli odhalovat, jaký původ a důvod má tvářnost dané krajiny, jak v ní vznikaly rozmanité skalní výchozy, bludné balvany, skalní věže a okna i celá skalní města, jeskyně i jejich krápníková výzdoba, propasti či pozůstatky ledovcové či vulkanické činnosti. Návštěvníci a obyvatelé geoparků se tak například při degustaci pokrmů a nápojů, při pohybu po skále, jízdě na koni, plavbě říčním kaňonem, v rámci pozorování živočichů v jejich přirozeném prostředí nebo jednoduše při rozjímání v čarovné či každodenní krajině dozvídají, proč to, co kolem sebe vidí a vnímají, vypadá tak, jak vypadá, co se s tím děje v současnosti a jak a proč to možná bude vypadat za tisíce či miliony let.

V České republice máme v současnosti devět národních geoparků a jednoho aspiranta označeného jako kandidátský geopark. Geopark Český ráj, který získal certifikát „národní geopark“ jako první a je zároveň jediným globálním geoparkem UNESCO v Česku, dalšími národními geoparky jsou Železné hory, Egeria, Kraj Blanických rytířů, Podbeskydí, Ralsko, Vysočina, Broumovsko a Barrandien. Na své kandidatuře stát se národním geoparkem již s viditelnými výsledky pracuje geopark Královská Šumava. Je třeba upozornit na odlišnost mezi geoparky a zákonem chráněnými územími, ale zároveň i zdůraznit jejich vzájemnou provázanost. Chráněná území jsou vyhlašována a spravována přístupem „shora“, národní geoparky vznikají iniciativou opačnou, „zespodu“. Proto zákon jejich režim neupravuje, nebere jejich hybatelům a spolupracovníkům odpovědnost. Stát se v tomto případě snaží jejich motivaci a odhodlání podpořit a pouze usměrnit. Vznik geoparku je dobrovolnou aktivitou zpravidla iniciovanou místními komunitami (obcemi, místními akčními skupinami, mikroregiony atd.), které se hlásí k tomu, že žijí na geologicky významném území a chtějí o toto dědictví ve spolupráci s místními školami, univerzitami, muzei, odpovědnými řemeslníky, zemědělci a podnikateli v šetrném cestovním ruchu co nejlépe pečovat. Obrací se proto na Ministerstvo životního prostředí, aby vytvořilo podmínky k tomu, aby jimi budovaný geopark mohl být certifikován jako „národní geopark“ a jako takový naplňovat své poslání v souladu s Chartou národních geoparků. Avšak spolupráce národních geoparků s chráněnými územími, která velmi často představují určitou část jejich území, je z logiky věci velice úzká a užitečná.

Očekávání geoparků

A co vlastně národní geoparky od své certifikace očekávají? Dá se říci, že obdobný efekt jako od území, která jsou světovým dědictvím lidstva, biosférickou rezervací nebo národním parkem. V případě splnění jasně daných kritérií ministr životního prostředí dotyčnému území udělí certifikát, kterým se stvrzuje, že disponuje kvalitami národního geoparku. Ministerstvo životního prostředí nabízí podporu pro nevládní organizace na jejich aktivity v oblasti environmentální výchovy, včetně interpretace a pěstování vztahu ke geologickému dědictví a vztahu ke krajině obecně. Takže mj. i odtud mohou hybatelé geoparků získávat jistou finanční podporu. Dále Ministerstvo životního prostředí geoparky každým rokem propaguje na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu na národním stánku agentury CzechTourism. Je žádoucí, aby lidé, kteří na území národních geoparků žijí, měli možnost se o původu, úkazech a procesech krajiny svého domova dozvědět co nejvíce a mohli se tak stát jeho spoluhybateli, či dokonce ambasadory, popřípadě i tzv. geoprůvodci. Vyhlášení geoparku, resp. jeho následná především osvětová a interpretační činnost, tak dává místnímu životu, včetně vzdělávání a drobného podnikání (nejen v cestovním ruchu) na daném území, nový rozměr. Místní obyvatelé, ať už v geoparku působí jako průvodci, učitelé tzv. geoškol, producenti místních výrobků, řemeslníci, umělci, ubytovatelé, dopravci, provozovatelé stravovacích služeb nebo drobní zemědělci, mohou počítat s informační, edukační a organizační podporou zajištěnou týmem pracovníků a spolupracovníků geoparku. Takto mohou se stále rostoucím zájmem a odborností prezentovat návštěvníkům svou krajinu jako příběh Země, jejíž produkty se specifickým vzhledem, vůní či chutí jsou nejen krásné a poutavé, ale mají také svůj fascinující původ a důvod.

Koncept geopotravin

Zní to víc než zvláštně, vždyť každý ví, že potraviny pocházejí z půdy! Přesto, anebo právě proto, je jednou z nejpopulárnějších aktivit geoparků koncept označovaný jako „geofood“. Jde o ochutnávky a nákup regionálních potravin, při nichž se místním obyvatelům či návštěvníkům objasňuje, čím a proč jsou tak specifické, co se týče chuti, vzhledu, velikosti a dalších parametrů. Dozvídají se, že půda, v níž byly dané potraviny pěstovány, má určité geologicky determinované složení. Snad nejběžnější spojování chuťových a dalších vlastností potravin s geologicky danými vlastnostmi půdy probíhá při degustaci vín, kdy vinaři či someliéři osvětlují, jak se v chuti vína odráží mineralogické složení půdy a geologické podloží viničných tratí. Geologické podmínky i geomorfologie terénu v podstatě ovlivňují veškerou rostlinnou produkci a do jisté míry i tu živočišnou. Příběh Země je tak interpretován z pohledu běžného života přes produkci a konzumaci potravin. Koncept Geofood zavedli do praxe dva portugalští geologové v geoparku UNESCO s názvem Arouca, kde si otevřeli geokavárnu a georestauraci. A protože podnikají v regionu, kde se v údolí řeky Paiva nalézají zkameněliny obřích (až 90 cm velkých) trilobitů, začali ve své kavárně péct pečivo ve tvaru trilobitů, podávat jídla a nápoje, kterým dali jména amonitů a dalších zkamenělin. Své hosty tímto přístupem velmi zaujali. V naší zemi je Geofood teprve ve fázi zrodu, například v geoparku UNESCO Český ráj se na něj zaměřil Novopacký pivovar, který pro návštěvníky pořádá exkurze po celém výrobním areálu, při nichž objasňuje roli místní geologie v chuťových a dalších vlastnostech vody, ječmene a chmele, z nichž své pivo vyrábí. V geoparku Železné hory je pro změnu nabízen produkt trefně nazvaný „Putování za vodou“. Jde o komentovanou exkurzi, při níž jsou návštěvníci formou ochutnávání vzorků podzemní vody seznámeni se základními procesy. Dozvědí se, kde a jak se tvoří podzemní vody, prameny, vrty, jak najít a jímat podzemní vodu a díky čemu dochází ke změně její kvality. Ochutnají vodu přímo z pramene, pak z vrtu, následně z přetokového vrtu, a nakonec z vrtu, kde už chutná jako minerálka: mají tak možnost vše poznat a posoudit na základě smyslového prožitku.

Čtvrtá revoluce a geoparky

Přestože jsou geoparky ze své podstaty zemitou záležitostí, výdobytky čtvrté revoluce a dimenze virtuálních světů se jim nevyhnuly. Geoparky však neinklinují k předávkování se současnou technologií. Naopak, usilují o rozumný způsob i míru využívání těchto technologií, tak aby vypomohly tam, kde lidské smysly nestačí, a ne aby je postupně otupovaly. Například Česká geologická služba vytvořila mobilní aplikaci pro vybrané geologické lokality, s jejíž pomocí se na displeji odvíjí jejich konkrétní příběh Země. Tyto animace jsou k dispozici převážně pro území Železných hor a Českého ráje, avšak jde o produkt, který nabízí kvalitní edukativní interpretaci dědictví Země. Doufejme, že tedy už brzy bude aplikace k dispozici i v dalších národních geoparcích.


Ing. Martina Pásková, Ph.D. - předsedkyně Rady národních geoparků, odbor geologie na Ministerstvu životního prostředí, členka Rady globálních geoparků UNESCO.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu