Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Bludné balvany v Sedlnicích


Dalibor Kvita, č. 2/2020, s. 18

V centru obce Sedlnice na bývalém nádvoří zámku stojí pozoruhodný pomník. Je to památník německému básníku Eichendorffovi, který na zámku bydlel a tvořil. Byl postaven ve 30. letech 20. století místními obyvateli, kteří jej měli velice rádi. Když vyzvedávali balvany z blízké říčky, určitě netušili, že zároveň budují největší sbírku bludných balvanů v dnešním geoparku Podbeskydí. Sedlnickým se tak podařilo tvůrce Darmošlapa uctít kameny, které se sem přitoulaly z daleké Skandinávie. Každý z balvanů si s sebou přinesl i příběh svého vzniku, některé nám dokonce odkrývají tajemství svého původu. Chcete-li sami poodkrýt jejich tajemství, navštivte Sedlnici. Nejlépe brzy na jaře. To zde můžete kromě odhalování kamenných tajemství na nejmenší naučné stezce v ČR obdivovat i tisíce bílých květů v zámeckém parku a na dalších místech v obci. A třeba si k tomu číst slova básníka, kterého zdejší rozkvetlá niva inspirovala:

Sněženky

Vzdáleným zpěvem
nocí tiše zněl sad
v šepotu vánku:
„Zvonečky něžné,
vzbuďte se z dlouhého spánku,
či nechcete snad radost dnů příštích
nám již zvěstovat?“
Nebyl to zpěv, byly to pocely
stříbrné zvonky zazněly
nádherou jara.
Klesly však bolestí,
když sněhy poslední
svůj závoj rozprostřely.
I básník zmlkl slovem,
jímž vzkřísil jaro
kvetoucí nad jeho hrobem.

Více naleznete na:
http://geoparkpodbeskydi.cz/geolokality.php?mn_post=21

Dalibor Kvita

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu