Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
V centru obce Sedlnice na bývalém nádvoří zámku stojí pozoruhodný pomník. Je to památník německému básníku Eichendorffovi, který na zámku bydlel a tvořil. Byl postaven ve 30. letech 20. století místními obyvateli, kteří jej měli velice rádi. Když vyzvedávali balvany z blízké říčky, určitě netušili, že zároveň budují největší sbírku bludných balvanů v dnešním geoparku Podbeskydí. Sedlnickým se tak podařilo tvůrce Darmošlapa uctít kameny, které se sem přitoulaly z daleké Skandinávie. Každý z balvanů si s sebou přinesl i příběh svého vzniku, některé nám dokonce odkrývají tajemství svého původu. Chcete-li sami poodkrýt jejich tajemství, navštivte Sedlnici. Nejlépe brzy na jaře. To zde můžete kromě odhalování kamenných tajemství na nejmenší naučné stezce v ČR obdivovat i tisíce bílých květů v zámeckém parku a na dalších místech v obci. A třeba si k tomu číst slova básníka, kterého zdejší rozkvetlá niva inspirovala:
Sněženky
Vzdáleným zpěvem
nocí tiše zněl sad
v šepotu vánku:
„Zvonečky něžné,
vzbuďte se z dlouhého spánku,
či nechcete snad radost dnů příštích
nám již zvěstovat?“
Nebyl to zpěv, byly to pocely
stříbrné zvonky zazněly
nádherou jara.
Klesly však bolestí,
když sněhy poslední
svůj závoj rozprostřely.
I básník zmlkl slovem,
jímž vzkřísil jaro
kvetoucí nad jeho hrobem.
Více naleznete na:
http://geoparkpodbeskydi.cz/geolokality.php?mn_post=21
Dalibor Kvita