|
Vstup pro předplatitele: |
Na pně kolměji
slunce dopadá
Zvedá ke kamni kámen
Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů
Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami
Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst
Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat
Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu
(Jindřich Zogata)
Takové nápisy se objevovaly před třiceti lety po Praze i na jiných místech v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Tehdy prostě přiletěly vládním speciálem Rolling Stones do Československa, aby zde 18. srpna 1990 předvedli na Strahovském stadionu svou show a zahájili tak sérii koncertů slavných zahraničních kapel u nás.
Na koncertě bylo přes 100 000 diváků a uvedl ho prezident Václav Havel. Předskokan Vladimír Mišík byl tak nervózní, že přišel na pódium s futrálem bez kytary, aby nakonec s kapelou ETC zahráli, a dobře. Den před koncertem povečeřeli „Stouni“ neformálně pstruha v Rybárně ve společnosti Olgy Havlové. S tisíci fanoušků, kteří neměli lístek, se několik hodin před koncertem pozdravili z balkonu Pražského hradu, kde je přijal prezident Havel, aby si společně vykouřili cigaretu a popovídali si o životě, muzice, o plánech i o odjíždějících sovětských tancích. Nadšení všech, kdo sháněli pod pultem a od známých v cizině nahrávky anglických a amerických rockových kapel a chodili je poslouchat na klubové Ro(c)kování Jiřího Černého, nebo poslouchali rušená praskající vysílání zahraničních rozhlasových stanic, bylo obrovské a půl milionu wattů bylo prý slyšet po celé Praze.
Dnes už to zní neuvěřitelně. Když ale vidím, jak dnešní ± dvacetiletí sedí u počítače a s prstem na klávesnici čekají, aby online v první minutě spuštění předplatného koupili lístky na koncerty svých kapel, protože je to do pěti minut vyprodané, zjišťuji, že se vlastně nic nemění. A říkám si, že je to asi dobře. Kdo chce jít na Michala Davida, ať jde. Kdo chce na živo slyšet Thirty Seconds To Mars, vyrazí na ně do Vídně, Prahy, nebo kamkoliv.
FaBo