Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Záhadný visící strom


Ladislav Hanuš, č. 2/2020, s. 51

V přírodním parku Podkomorské lesy jsem objevil záhadný visící strom. Před pár lety uříznutá jedle je kupodivu stále živá. Jak to, že patnáct centimetrů tlustý kmen uříznutý metr nad zemí má pořád zelené větve? Kde bere vodu? Proč nespadne? Žádné zaklínění uříznutého kmene nebo větví není vidět. Jen o pár desítek centimetrů stranou je vidět druhá strana řezu, kudy kdysi vyrůstal z hlavního kmene. Prohlížel jsem visící kmen od řezu směrem do koruny a po sedmi metrech jsem našel místo, kde vrůstá do hlavního kmene, od kterého byl při prořezávce oddělen. Člověk se chtěl zbavit „dvojáku“ a jak to dopadlo? Oba kmeny amputaci přežily a překvapivě neonemocněly. I přes poměrně velkou plochu řezu nevítězí infekce a škůdci. Žasnu, jak strom pečuje o hendikepovaný pahýl. Hlavní kmen vede nahoru do osmi metrů vodu, a část vody z toho místa zase vede vrostlý kmen šest metrů dolů ke svým větvím. Zaujalo mne, že hlavní kmen vinou zastínění v porostu nemá moc funkční větve a naopak osluněný podříznutý kmen na okraji porostu má více zelených větví než kmen s kořeny. Stojící kmen čerpá všechnu vodu, uříznutý čerpá většinu sluneční energie. Oba rostou, vodu, živiny a energii si dělí, vyměňují a využívají. Bohu díky, krásný příklad vytrvalosti a spolupráce.

Jedle bělokorá (Abies alba) z čeledi borovicovité (Pinaceae) patří mezi nejproduktivnější evropské dřeviny. Její opadávající jehličí po rozkladu zlepšuje kvalitu půdy. Je druhou nejvíce tolerantní dřevinou k zastínění. V lesích v ČR je zastoupena 1,2 %. Bez vlivu člověka by to bylo 18 %. Během posledních dvou staletí odumírá v důsledku holosečného způsobu hospodaření, nižší odolností ke klimatickým extrémům, vysušování krajiny, hmyzím a houbovým kalamitám. Z hlediska ohrožení je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a).

Ladislav Hanuš


Mgr. Ing. Ladislav Hanuš, Ph.D., je krajinný ekolog a pedagog. Vystudoval doktorský studijní program Aplikovaná a krajinná ekologie na Mendelově univerzitě v Brně a obor Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně. Na Střední zahradnické škole Rajhrad vyučuje pro maturitní obor Ekologie a životní prostředí předmět Lesnictví. Zabývá se tvorbou územních systémů ekologické stability krajiny, se žáky pečuje o chráněná území a sází stromy.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu