Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Záhadný visící strom


Ladislav Hanuš, č. 2/2020, s. 51

V přírodním parku Podkomorské lesy jsem objevil záhadný visící strom. Před pár lety uříznutá jedle je kupodivu stále živá. Jak to, že patnáct centimetrů tlustý kmen uříznutý metr nad zemí má pořád zelené větve? Kde bere vodu? Proč nespadne? Žádné zaklínění uříznutého kmene nebo větví není vidět. Jen o pár desítek centimetrů stranou je vidět druhá strana řezu, kudy kdysi vyrůstal z hlavního kmene. Prohlížel jsem visící kmen od řezu směrem do koruny a po sedmi metrech jsem našel místo, kde vrůstá do hlavního kmene, od kterého byl při prořezávce oddělen. Člověk se chtěl zbavit „dvojáku“ a jak to dopadlo? Oba kmeny amputaci přežily a překvapivě neonemocněly. I přes poměrně velkou plochu řezu nevítězí infekce a škůdci. Žasnu, jak strom pečuje o hendikepovaný pahýl. Hlavní kmen vede nahoru do osmi metrů vodu, a část vody z toho místa zase vede vrostlý kmen šest metrů dolů ke svým větvím. Zaujalo mne, že hlavní kmen vinou zastínění v porostu nemá moc funkční větve a naopak osluněný podříznutý kmen na okraji porostu má více zelených větví než kmen s kořeny. Stojící kmen čerpá všechnu vodu, uříznutý čerpá většinu sluneční energie. Oba rostou, vodu, živiny a energii si dělí, vyměňují a využívají. Bohu díky, krásný příklad vytrvalosti a spolupráce.

Jedle bělokorá (Abies alba) z čeledi borovicovité (Pinaceae) patří mezi nejproduktivnější evropské dřeviny. Její opadávající jehličí po rozkladu zlepšuje kvalitu půdy. Je druhou nejvíce tolerantní dřevinou k zastínění. V lesích v ČR je zastoupena 1,2 %. Bez vlivu člověka by to bylo 18 %. Během posledních dvou staletí odumírá v důsledku holosečného způsobu hospodaření, nižší odolností ke klimatickým extrémům, vysušování krajiny, hmyzím a houbovým kalamitám. Z hlediska ohrožení je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a).

Ladislav Hanuš


Mgr. Ing. Ladislav Hanuš, Ph.D., je krajinný ekolog a pedagog. Vystudoval doktorský studijní program Aplikovaná a krajinná ekologie na Mendelově univerzitě v Brně a obor Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně. Na Střední zahradnické škole Rajhrad vyučuje pro maturitní obor Ekologie a životní prostředí předmět Lesnictví. Zabývá se tvorbou územních systémů ekologické stability krajiny, se žáky pečuje o chráněná území a sází stromy.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu