Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Záhadný visící strom


Ladislav Hanuš, č. 2/2020, s. 51

V přírodním parku Podkomorské lesy jsem objevil záhadný visící strom. Před pár lety uříznutá jedle je kupodivu stále živá. Jak to, že patnáct centimetrů tlustý kmen uříznutý metr nad zemí má pořád zelené větve? Kde bere vodu? Proč nespadne? Žádné zaklínění uříznutého kmene nebo větví není vidět. Jen o pár desítek centimetrů stranou je vidět druhá strana řezu, kudy kdysi vyrůstal z hlavního kmene. Prohlížel jsem visící kmen od řezu směrem do koruny a po sedmi metrech jsem našel místo, kde vrůstá do hlavního kmene, od kterého byl při prořezávce oddělen. Člověk se chtěl zbavit „dvojáku“ a jak to dopadlo? Oba kmeny amputaci přežily a překvapivě neonemocněly. I přes poměrně velkou plochu řezu nevítězí infekce a škůdci. Žasnu, jak strom pečuje o hendikepovaný pahýl. Hlavní kmen vede nahoru do osmi metrů vodu, a část vody z toho místa zase vede vrostlý kmen šest metrů dolů ke svým větvím. Zaujalo mne, že hlavní kmen vinou zastínění v porostu nemá moc funkční větve a naopak osluněný podříznutý kmen na okraji porostu má více zelených větví než kmen s kořeny. Stojící kmen čerpá všechnu vodu, uříznutý čerpá většinu sluneční energie. Oba rostou, vodu, živiny a energii si dělí, vyměňují a využívají. Bohu díky, krásný příklad vytrvalosti a spolupráce.

Jedle bělokorá (Abies alba) z čeledi borovicovité (Pinaceae) patří mezi nejproduktivnější evropské dřeviny. Její opadávající jehličí po rozkladu zlepšuje kvalitu půdy. Je druhou nejvíce tolerantní dřevinou k zastínění. V lesích v ČR je zastoupena 1,2 %. Bez vlivu člověka by to bylo 18 %. Během posledních dvou staletí odumírá v důsledku holosečného způsobu hospodaření, nižší odolností ke klimatickým extrémům, vysušování krajiny, hmyzím a houbovým kalamitám. Z hlediska ohrožení je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a).

Ladislav Hanuš


Mgr. Ing. Ladislav Hanuš, Ph.D., je krajinný ekolog a pedagog. Vystudoval doktorský studijní program Aplikovaná a krajinná ekologie na Mendelově univerzitě v Brně a obor Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně. Na Střední zahradnické škole Rajhrad vyučuje pro maturitní obor Ekologie a životní prostředí předmět Lesnictví. Zabývá se tvorbou územních systémů ekologické stability krajiny, se žáky pečuje o chráněná území a sází stromy.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu