Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Tvorba regionálních lučních směsí


Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9
Regionální směs typická pro oblast bělokarpatské Komni.
Regionální směs typická pro oblast bělokarpatské Komni. Foto Jan Willem Jongepier

O tom, že ubývá hmyzu včetně motýlů a opylovačů, se dovídáme nejen z odborných článků, ale občas už i z veřejnoprávních médií. Nestačí to ale přijmout jako fakt, spíše by v nás takové zprávy měly probudit chuť s tím nějak bojovat. Jednou z možností je přeměna krátce střižených trávníků v intravilánech obcí nebo jetelotravních zemědělských porostů v krajině do pestrobarevných luk.

Na trhu je možné semena některých lučních bylin koupit. Například firma Planta naturalis v Markvarticích má bohatý sortiment planých druhů a nabízí různé směsi jako Česká květnice, Horská louka, Kopretinová louka, Louka pro motýly, Slunná stráňka apod. Tyto směsi však nerespektují přirozené rozšíření jednotlivých druhů, jejich regionální genetické odlišnosti (např. vzhled rostliny, dobu květu nebo dozrávání semen) ani ekologické nároky nabízených druhů. Nemusí vadit, pokud se vysetý vlhkomilný druh dostane do suchých podmínek, protože většinou nevzejde a příroda to tak vyřeší sama. Nebezpečím však je pozměnění původní genetické výbavy určitého druhu, protože se tím do regionu mohou dostat nežádoucí vlastnosti, které ovlivní celou populaci.

Jedinou oblastí v České republice, kde se regionální druhově bohatá směs trav a bylin používá již od roku 1999, jsou Bílé Karpaty. Iniciátorem jejího vytvoření byla ZO ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a Výzkumnou stanicí travinářskou Zubří. Doposud bylo touto směsí zatravněno více než 600 hektarů orné půdy v Bílých Karpatech a přilehlém Pomoraví.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nechala již v roce 2014 zpracovat standard Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv, který by měl přispět k obnově přírodě blízkých travních porostů. Standard je souhrn doporučení, který je určen širokému okruhu zájemců (žadatelům o podporu z krajinotvorných dotačních programů, projektantům, zemědělcům, vlastníkům a uživatelům pozemků aj.). Jsou v něm uvedeny správné postupy pro navrhování směsí, získávání semenného materiálu i způsob zatravňování. Viz stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (https://standardy.nature.cz/).

Nabídku regionálních směsí to však zatím nezvýšilo, i když se již v posledních letech začaly připravovat regionální směsi, např. pro CHKO Moravský kras (Agrostis Rousínov) nebo pro Prahu (Magistrát hlavního města Prahy).

A protože poptávka po návratu pestrobarevných luk s poletujícími motýly nejen ve volné krajině, ale i v intravilánech obcí a v zahradách osvícených vlastníků vzrůstá, zůstává zde volný prostor pro zapojení nevládních organizací. Proto byl v letošním roce v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity personálně posílen dotační titul Tvorba regionálních lučních směsí získáním samostatného odborného garanta.

Očekává se, že jednotlivé projekty v programu Ochrana biodiverzity budou zaměřeny na výběr zdrojových ploch, sběr semen, zajištění výsevu, a to na plochách pronajatých základními organizacemi či pozemkovými spolky, na soukromých záhonech členů nebo na soukromých záhonech příznivců.

A co taková příprava regionálního osiva obnáší? Po založení matečnic bude potřeba zajistit celoroční péči o matečné porosty, sběr vypěstovaných semen (po 2 až 3 letech od výsevu) a zajistit čištění a další využití osiva.

K propagaci záměru byl uskutečněn pracovní seminář, který se za účasti 17 zájemců o tuto problematiku konal v sobotu 29. února 2020 v prostorách ZO ČSOP Veronica v Brně. Byla vysvětlena potřebnost tvorby regionálních směsí a představeny základní kroky k přípravě tohoto osiva včetně nejjednodušších způsobů, kterými jsou spontánní sukcese (čekáme, co nám příroda na plochu nadělí) nebo zelené seno (hmotu ihned po pokosení přemístíme na plochu, kde chceme vytvořit druhově bohatý porost).

Do programu se s žádostí o podporu letos přihlásilo 5 organizací, z nichž čtyřem byla přiznána, a tak se v současnosti sbírají semínka lučních druhů na Šumavě, ve Žďárských vrších, v okolí Mohelna a v Brně.

Pokud máte zájem o další informace, přečtěte si článek v Kráse našeho domova (jaro/léto 2019) s názvem Obnova luk regionální směsí osiv - jak na to a hlavně, pojďte si to také vyzkoušet!


RNDr. Ivana Jongepierová (1962), pracuje v AOPK ČR a je předsedkyní ZO ČSOP Bílé Karpaty, garantka národního programu Ochrana biodiverzity: rostliny - byliny, speciálně regionální luční směsi. Věnuje se obnově a údržbě travních porostů, publikuje v oboru botaniky a ochrany přírody.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu