VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

O tom, že ubývá hmyzu včetně motýlů a opylovačů, se dovídáme nejen z odborných článků, ale občas už i z veřejnoprávních médií. Nestačí to ale přijmout jako fakt, spíše by v nás takové zprávy měly probudit chuť s tím nějak bojovat. Jednou z možností je přeměna krátce střižených trávníků v intravilánech obcí nebo jetelotravních zemědělských porostů v krajině do pestrobarevných luk.

Na trhu je možné semena některých lučních bylin koupit. Například firma Planta naturalis v Markvarticích má bohatý sortiment planých druhů a nabízí různé směsi jako Česká květnice, Horská louka, Kopretinová louka, Louka pro motýly, Slunná stráňka apod. Tyto směsi však nerespektují přirozené rozšíření jednotlivých druhů, jejich regionální genetické odlišnosti (např. vzhled rostliny, dobu květu nebo dozrávání semen) ani ekologické nároky nabízených druhů. Nemusí vadit, pokud se vysetý vlhkomilný druh dostane do suchých podmínek, protože většinou nevzejde a příroda to tak vyřeší sama. Nebezpečím však je pozměnění původní genetické výbavy určitého druhu, protože se tím do regionu mohou dostat nežádoucí vlastnosti, které ovlivní celou populaci.

Jedinou oblastí v České republice, kde se regionální druhově bohatá směs trav a bylin používá již od roku 1999, jsou Bílé Karpaty. Iniciátorem jejího vytvoření byla ZO ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a Výzkumnou stanicí travinářskou Zubří. Doposud bylo touto směsí zatravněno více než 600 hektarů orné půdy v Bílých Karpatech a přilehlém Pomoraví.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nechala již v roce 2014 zpracovat standard Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv, který by měl přispět k obnově přírodě blízkých travních porostů. Standard je souhrn doporučení, který je určen širokému okruhu zájemců (žadatelům o podporu z krajinotvorných dotačních programů, projektantům, zemědělcům, vlastníkům a uživatelům pozemků aj.). Jsou v něm uvedeny správné postupy pro navrhování směsí, získávání semenného materiálu i způsob zatravňování. Viz stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (https://standardy.nature.cz/).

Nabídku regionálních směsí to však zatím nezvýšilo, i když se již v posledních letech začaly připravovat regionální směsi, např. pro CHKO Moravský kras (Agrostis Rousínov) nebo pro Prahu (Magistrát hlavního města Prahy).

A protože poptávka po návratu pestrobarevných luk s poletujícími motýly nejen ve volné krajině, ale i v intravilánech obcí a v zahradách osvícených vlastníků vzrůstá, zůstává zde volný prostor pro zapojení nevládních organizací. Proto byl v letošním roce v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity personálně posílen dotační titul Tvorba regionálních lučních směsí získáním samostatného odborného garanta.

Očekává se, že jednotlivé projekty v programu Ochrana biodiverzity budou zaměřeny na výběr zdrojových ploch, sběr semen, zajištění výsevu, a to na plochách pronajatých základními organizacemi či pozemkovými spolky, na soukromých záhonech členů nebo na soukromých záhonech příznivců.

A co taková příprava regionálního osiva obnáší? Po založení matečnic bude potřeba zajistit celoroční péči o matečné porosty, sběr vypěstovaných semen (po 2 až 3 letech od výsevu) a zajistit čištění a další využití osiva.

K propagaci záměru byl uskutečněn pracovní seminář, který se za účasti 17 zájemců o tuto problematiku konal v sobotu 29. února 2020 v prostorách ZO ČSOP Veronica v Brně. Byla vysvětlena potřebnost tvorby regionálních směsí a představeny základní kroky k přípravě tohoto osiva včetně nejjednodušších způsobů, kterými jsou spontánní sukcese (čekáme, co nám příroda na plochu nadělí) nebo zelené seno (hmotu ihned po pokosení přemístíme na plochu, kde chceme vytvořit druhově bohatý porost).

Do programu se s žádostí o podporu letos přihlásilo 5 organizací, z nichž čtyřem byla přiznána, a tak se v současnosti sbírají semínka lučních druhů na Šumavě, ve Žďárských vrších, v okolí Mohelna a v Brně.

Pokud máte zájem o další informace, přečtěte si článek v Kráse našeho domova (jaro/léto 2019) s názvem Obnova luk regionální směsí osiv - jak na to a hlavně, pojďte si to také vyzkoušet!

RNDr. Ivana Jongepierová (1962), pracuje v AOPK ČR a je předsedkyní ZO ČSOP Bílé Karpaty, garantka národního programu Ochrana biodiverzity: rostliny - byliny, speciálně regionální luční směsi. Věnuje se obnově a údržbě travních porostů, publikuje v oboru botaniky a ochrany přírody.