Vstup pro předplatitele: |
Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst
V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo
Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Na konferenci Veřejné prostory - živá místa Harry Harbote ze společnosti Richter Spielgeräte mluvil o přírodních hřištích: „V současnosti se zvyšuje nutnost nabídnout dětem ve městě přírodní prostředí. Nejen proto, že děti potřebují přírodu, ale i proto, že příroda potřebuje děti. Jak jinak mohou v dospělosti chránit přírodu, když s ní nemají zážitky?“ Stejné je to s námi ostatními a s městem jako takovým. A proto potřebujeme ve městech vytvářet kvalitní, inspirující a lákavé prostory pro lidi. Jak je oživit nejen lidsky, ale i přírodně, jak to v komunitě naplánovat a provést, jak nezapomenout na prvky u nás zatím spíše nevšední, jako jsou komunitní kompost, byliny ve veřejné zeleni, revitalizace řek uvnitř města, sochy na náměstích a v parcích či sdílení aut? Kvalitní a příjemná města chápeme jako součást krajiny, kterou můžeme obývat rozumně a nedestruovat přitom ekologické vazby. I o ní je toto číslo, které volně navazuje na zmíněnou konferenci. Zajímavé počtení a hravé léto! Já běžím na hřiště.
Dana Zajoncová