Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Včelaření v Česku – rozhovor se zoologem Antonínem Přidalem


Antonín Přidal, Tomáš Růžička, č. 3/2020, s. 12-13

Pane docente, každý rok zemědělci a pěstitelé řeší, zda je jarní mrazíky nepřipraví o úrodu, nebo zda nebude zase velké sucho nebo naopak vlhko. Nenastane brzy doba, kdy se budeme bavit i o tom, že třeba pěstitelé ovoce nebudou mít úrodu, protože nejsou včely a další opylovatelé?
Česká republika patří k rekordně zavčeleným oblastem světa. Ministerstvo zemědělství ČR neeviduje ztráty včelstev po zimě a v rámci národní dotace 1.D dotuje zazimování, nikoliv přezimování včelstev. O počtu včelstev v době, kdy je poptávka po opylení nejvyšší, nemá Česká republika komplexní přehled. I kdyby však k výjimečně vysokým ztrátám došlo, lze z rekordních zimních stavů dovodit, že by přežil dostatečně velký počet včelstev k zajištění opylení. Vyjádřeno jinak: Aby došlo ke kritickému snížení úrody v Česku, muselo by dojít k podstatně větším ztrátám včelstev, než ke kterým ve světě na různých místech každoročně dochází.

Co je hlavní příčinou ubývání včel? Mluví se po každé zimě již tradičně o varoóze, ale neovlivňuje životaschopnost včelstev i současné zemědělské hospodaření? Vadí třeba obrovské plochy řepkových polí? Nebo používání biocidů?

Za hlavní příčinu nejsme schopni s jistotou označit žádný z faktorů. Jde totiž o vliv více faktorů najednou. Díky rozšíření kleštíka včelího (Varroa destructor) došlo k šíření také viróz, které tento parazit akceleruje a zvyšuje tak jejich virulentnost. Zároveň bylo opakovaně prokázáno, že některé moderní biocidy podporují replikaci včelích virů. Současně s tím se potvrdilo, že pestrostí chudá pastva snižuje imunitní odpověď včelstva, takže patogeny mají větší prostor k negativnímu působení na včely. Z uvedeného lze tedy s jistotou říci, že všechny tři faktory mají svůj podíl, ale jak klíčový je anebo kdo z nich je primárně odpovědný, nelze jednoznačně říci.

Včelařství má v České republice velkou tradici. Jak jsme na tom ve srovnání s dalšími zeměmi Evropy a světa?

Jak jsem již řekl, Česká republika je jednou z nejzavčelenějších zemí světa. Počet včelstev na kilometr čtvereční přesahuje číslo 10. Je to i historicky nejvyšší číslo. V roce 2019 jsme jich zazimovali téměř 800 000, což je více než dvojnásobek toho, co chovatelé v Česku zazimovali před 100 lety. Opylení bylo v české části Československa tehdy dostatečné i přesto, že tu byla polovina dnešního počtu včelstev. Proto lze říci, že Česká republika je dnes zavčelená dostatečně. Dokonce existují obavy, že při takovém zavčelení lze hovořit spíše o převčelení, protože je kromě Maďarska, Řecka a Slovinska mimořádně vysoké, často bývá poloviční i menší a to zhoršuje nákazovou situaci v ČR.

Jak se díváte na zajímavé projekty chovu včel ve městech na střechách domů?

O welfare (pozn. redakce: zdraví a pohoda zvířat určená souhrnem podmínek pro chov a ochranu zvířat) včelstev na střechách domů toho zatím bylo prozkoumáno velmi málo. Jestliže na silně ozeleněných střechách lze zajistit dostatek stínu a vody pro včelstva a omezit účinky větru, lze předpokládat, že welfare bude srovnatelný s klasickou včelnicí.

Asi si hodně lidí kupuje med raději přímo od včelaře. V obchodech se dají ale koupit i medy, u kterých se spotřebitel dočte zemi původu jako směs nesourodých zemí - třeba Argentina, Čína a EU. Jak je to s kvalitou takového medu?

Cena medu roste. V Česku je růst cen velmi pomalý a jeden z nejnižších na světě. Přesto se jej vyplatí falšovat i pro český trh, a to v Česku i mimo něj. Nákup přímo od chovatele je z pohledu spotřebitele spolehlivější nejen v případě medu, ale i dalších produktů. U medu je navíc ta výhoda, že jej lze nakoupit do roční zásoby.

Zahraniční medy mohou obsahovat cizorodé cukry, umělá barviva či rezidua antibiotik. Může jít o med nadměrně tepelně ošetřený a jeho kvalita může být snížená. Důvěru spotřebitele nemůže vzbuzovat ani fakt, že některé medy jsou směsi medů z různých oblastí světa. Nelze paušálně tvrdit, že každý med původem mimo Česko je nekvalitní, ale ani, že každý med ze dvora přímo od chovatele je špičkové kvality. Nákupem medu přímo od chovatele lze očekávat násobně větší jistotu, že jde o med neporušený a jakostní a zároveň se jím podpoří produkce a soběstačnost v Česku.

Česká republika má rekordně nejvyšší počet chovatelů na obyvatele. Žádná země na světě se tomuto poměru ani nepřibližuje. Chovatelé se velmi často podbízejí s cenami hluboko pod výrobními náklady a své hobby dotují z jiných příjmů. Spotřebitelé tak mají dostatek velmi levného medu, aniž by akutně hrozilo, že se to v dohledné době dramaticky změní.

Ať se tedy našim včelařům i nadále daří. Děkuji za rozhovor.
Tomáš Růžička


Doc. Antonín Přidal je garantem včelařské výuky na Mendelově univerzitě v Brně, kde vyučuje předměty včelařství, včelí produktyopylování a včelaření. Sám je aktivním včelařem a uznávaným odborníkem ve svém oboru.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu