VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V rámci projektu Life+ Stepi Lounského středohoří realizovaného v letech 2011-2017 a projektu Life České středohoří započatého v roce 2017 byl od roku 2012 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou CHKO České středohoří prováděn na projektových, ale částečně i jiných lokalitách v Českém středohoří monitoring denních a ve dne létajících motýlů řazených do nadčeledí Papilionoidea (otakárci, bělásci, modrásci, babočky), Hesperioidea (soumračníci) a Zygaenoidea (vřetenušky). Tímto způsobem byla získána početná recentní data (celkem přes 13 000), která nám v porovnání s již existujícími historickými daty vztahujícími se k regionu Českého středohoří umožnila popsat či definovat změny v druhové skladbě a početnosti denních motýlů. Nutno předeslat, že denní motýli, díky své nápadnosti a oblíbenosti, jsou jednou z mála skupin hmyzu, o které jsou bohatší historické údaje vůbec k dispozici. Podobných a na data bohatých skupin opravdu není mnoho, jednou z nich jsou například střevlíkovití brouci.

Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, že ve Středohoří a v nejbližším okolí žily druhy jako jasoň červenooký, j. dymnivkový, modrásek černoskvrnný, m. hořcový, m. jetelový, hnědásek diviznový, h. rozrazilový, h. chrastavcový, okáč jílkový, o. černohnědý, o. stříbrooký, soumračník bělopásný, vřetenuška mateřídoušková, v. mokřadní, které však bezezbytku zmizely do druhé světové války nebo nejpozději do konce 70. let minulého století. V posledních desetiletích, paradoxně již za existence CHKO České středohoří (vyhlášena 1976), vyhynuly i další druhy - modrásek komonicový, hnědásek kostkovaný, h. květelový, okáč kluběnkový, perleťovec maceškový. Monitoring v rámci projektů Life pak bohužel potvrdil i relativně nedávné vyhynutí ostruháčka česvinového, okáče šedohnědého a soumračníka mochnového, kteří se ve sledované oblasti prokazatelně vyskytovali ještě na přelomu tisíciletí a které bylo možné, snad trochu alibisticky, stále považovat za druhy nezvěstné, tedy druhy, u kterých ještě teoreticky existovala naděje na objevení nějaké „zapomenuté“ populace.

Na druhou stranu ve faunisticky velmi významném Českém středohoří se dosud zachovala celá řada druhů řazených v novém červeném seznamu k ohroženým (celkem 45 druhů, z nich 5 kriticky ohrožených, 8 ohrožených, 15 zranitelných, 17 téměř ohrožených). Některé významnější druhy denních motýlů stále žijí na lokalitách svého původního výskytu, i když často v mnohem nižších početnostech, např. pestrobarvec petrklíčový, modrásek východní, m. vičencový, m. rozchodníkový, hnědásek černýšový, okáč ovsový, soumračník žlutoskvrnný, vřetenuška chrastavcová, u dalších druhů, jako jsou např. modrásek ligrusový, okáč metlicový, o. skalní, soumračník proskurníkový, zelenáček devaterníkový, již postupně došlo k restrikci jejich areálů výskytu a zachovaly se jen na některých nejvýznamnějších lokalitách v Lounském středohoří, zejména na Rané a na Oblíku. Posledně jmenované druhy navíc čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí, přičemž v případě modráska ligrusového a okáče skalního se jedná o druhy na svých posledních lokalitách v České republice.

Příčiny ohrožení a následného mizení druhů jsou v souhrnu již známé. Jedná se zejména o scelování pozemků a zánik jemné krajinné mozaiky, pokračující intenzifikace nebo naopak zánik obhospodařování pozemků, meliorace, intenzivní chemizace v zemědělství od poloviny 60. let, zánik pastevních a světlých lesů, klimatická změna spočívající v oteplování, doprovázená změnami ve vertikálním rozšíření druhů a jejich ústupem do vyšších poloh, a mnoho dalších příčin. Problematické je ovšem v některých případech stanovení konkrétních příčin ohrožení pro konkrétní ohrožený druh a následná aplikace účinných opatření vedoucích k jeho záchraně.

V současné době probíhá v Českém středohoří cílená podpora několika druhů motýlů

Nejznámějším podporovaným druhem je okáč skalní, pro kterého byl zpracován „regionální akční plán“. Ten shrnuje dosavadní poznatky o tomto druhu, popisuje příčiny úbytku, stanovuje cíle pro zajištění jeho dalšího přežití a navrhuje vhodná opatření, která by měla zajistit potřebný biotop. Součástí plánu je rovněž návrh na odchov housenek, monitoring či výzkum. V souladu s tímto dokumentem jsou na vybraných lokalitách upravovány stanovištní podmínky s cílem rozvolnit vegetaci tak, aby na samostatné trsy kostřav, ve kterých probíhá vývoj housenek, navazovaly plošky bez vegetace. Jako optimální způsob péče o lokality se ukázalo vypásání ploch smíšeným stádem ovcí a koz, a to jednou až dvakrát za sezonu. Vedle vhodných míst na kladení je potřeba zajistit i dostatečné množství nektarodárných rostlin, které slouží jako zdroj potravy pro dospělé motýly, čehož se dosahuje ponecháním nepasených ploch, příp. časnějším termínem pastvy. Dalším opatřením na posílení početnosti okáče skalního je vypouštění housenek z odchovu, který byl založen před pěti lety, kdy byli odebráni první motýli z poslední populace na Rané. Touto cestou se podařilo vytvořit na Lounsku dvě nové populace - na Dlouhé hoře, kde byl počet dospělých motýlů v loňském roce odhadnut na 150-200 jedinců, a na vrchu Číčov, kde je loňská početnost odhadována na asi polovinu stavu na Dlouhé hoře. Mimo to dochází přeletem motýlů k samovolnému obnovování lokálních populací na okolních kopcích, např. na Písečném vrchu a na Oblíku, kde souběžně probíhá vhodný management.

Dalším druhem s cílenou podporou, pro který byl zpracován regionální akční plán, je modrásek ligrusový. Živnou rostlinou tohoto druhu je vičenec ligrus, který je vázán na rozvolněnou vegetaci především tzv. bílých strání. V rámci péče o biotop motýla jsou z lokality výřezem a kosením výmladků odstraňovány expanzivní druhy křovin. Jelikož živná rostlina patří mezi vyhledávanou potravu zvěře, bylo nezbytné přistoupit k výstavbě oplocení, které má zabránit spásání rostlin. Modrásek ligrusový klade vajíčka převážně na dozrávající semeníky a v případě velmi slabé populace (poslední odhady jsou v počtu jedinců) mohou ztráty vajíček a housenek způsobné pastvou zvěře výrazně ovlivnit přežití populace. Jak bylo zmíněno výše, populace je ve velmi špatném stavu, a to pravděpodobně nejen kvůli extrémnímu počasí v letech 2018 a 2019, které se velmi negativně podepsalo na živné rostlině a došlo tak k výraznému propadu počtu jedinců na lokalitě. Bohužel ani pokusy o odchov modráska ligrusového zatím nejsou úspěšné, a tak přežití poslední populace u nás je velmi nejisté.

Na území Českého středohoří je několik desítek lokalit s výskytem dvou druhů modrásků, kteří jsou chráněni v rámci Evropské unie. Jedná se o modráska bahenního a modráska očkovaného. Oba druhy mají velmi podobné nároky - pro svoje rozmnožování potřebují nejen kvetoucí rostliny krvavce totenu, ale také přítomnost určitých druhů mravenců, neboť housenky dokončují vývoj v mraveništích. Aby byly tyto dva požadavky splněny, je potřeba lokality kosit ve správném termínu - přibližně do začátku června nebo až na konci září. Dřívější seč umožní včasný obrost živné rostliny a zajistí její kvetení v době letu motýlů. Při pozdější seči jsou již housenky v mraveništích. Z hlediska úpravy termínu sečí probíhá intenzivní komunikace se zemědělskými subjekty a vlastníky pozemků. Každým rokem přibývají lokality s vhodným managementem pro tyto druhy modrásků.

Opatření na přímou či nepřímou podporu druhů motýlů v Českém středohoří jsou samozřejmě mnohem rozsáhlejší a výše jsou uvedeny pouze nejznámější příklady. Souběžně se zmíněnými opatřeními probíhá každým rokem rozsáhlý monitoring, v rámci něhož jsou mimo jiné hodnocena realizovaná opatření a navrhovány zásahy pro následující období.

Z výše uvedeného vyplývá, že nás ještě všechny čeká obrovský kus práce. Je velmi potěšitelné, že na podpoře motýlů se podílí celá řada subjektů - např. vlastníků pozemků, nájemců, zemědělských subjektů, spolků či odborníků. Bez nich by účinná ochrana motýlů v Českém středohoří nebyla možná. Chtěli bychom jim proto touto cestou poděkovat.

Pavel Moravec (1955), zoolog entomolog, AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice.
Ing. Vladislav Kopecký (1972), vedoucí oddělení péče o přírodu a krajinu, AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice.