Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Motýlárium Votice pomáhá při ochraně hmyzu


Ondřej Sedláček, č. 3/2020, s. 25-26

Skleníky bývalého zahradnictví ve Voticích více než čtvrt století chátraly a zarůstaly. Čekaly na nápad. Ten se zrodil na počátku roku 2015: udělat z opuštěných skleníků motýlárium, tedy zařízení, kde by návštěvníci měli možnost pozorovat naše motýly v polopřirozeném uzavřeném prostoru a dozvědět se, proč tito tvorové (a nejen oni) z naší přírody tak rychle mizí.

Právě na příkladu denních motýlů lze dobře ilustrovat nebývalý úbytek biodiverzity v naší krajině. První, čeho si můžeme povšimnout, je, že motýlů je obecně mnohem méně než dříve. To se týká především jejich celkové početnosti - potkáváme je stále vzácněji. Jejich společenstva na určitém konkrétním místě, například louce nebo pastvině, jsou rovněž druhově chudší. Často přežily jen ty nejotrlejší druhy, kterým nevadí intenzivní zemědělské nebo lesnické hospodaření a postupné zarůstání krajiny. Na druhou stranu přicházíme především o druhy biotopově i jinak specializované - nejrychleji ustupují druhy, které jsou vázané na raně sukcesní stadia (stepi, řídké trávníky) a světlé lesy. Mnohé druhy u nás vyhynuly zcela, dalších více než 20 druhů se u nás vyskytuje pouze na několika málo lokalitách a balancuje tedy na hranici přežití. Zkrátka, situace není dobrá a vyhlídky do budoucna nejsou nijak růžové.

Hlavní poslání motýlária

Hlavním cílem motýlária je prostřednictvím této nejnápadnější a nejoblíbenější skupiny hmyzu upozornit na plíživě negativní změny v naší krajině, které ohrožují nejen mnohé druhy rostlin a živočichů, ale i nás samotné. Konkrétně se snažíme:

 poukázat na zranitelnost motýlů v současné krajině,
 vyzdvihnout hlavní problémy, kvůli kterým motýli z naší přírody mizí,
 ukázat, jak o vybrané biotopy pečovat tak, aby v nich motýli prosperovali,
 vysvětlit, jak motýli žijí a co ke svému vývoji potřebují (ekologie motýlů),
 přesvědčit, že tyto nádherné tvory potřebujeme (opylovači, potravní řetězce, estetika),
 poradit, jak vy sami můžete motýlům pomoci (živé zahrady, správná péče o pozemky…).

Motýli jako symbol

V motýláriu vám představujeme hlavní skupiny našich běžnějších denních motýlů. Ty nejvzácnější a nejohroženější ale čekají na naši pomoc úplně jinde - v posledních místech, kde živoří na hranici přežití. Motýli jsou ale jen jednou známou, atraktivní a dobře studovanou skupinou hmyzu. Z podobných důvodů jako oni z naší krajiny mizí i obrovská spousta jiných živočišných druhů - od dalších druhů bezobratlých přes obojživelníky až po ptáky. I jim vadí bezohledné a stále intenzivnější využívání krajiny.

Ačkoli motýli představují skupinu hmyzu, která se těší u lidí velké oblibě, prozatím se nepodařilo zpomalit rychlé tempo, kterým motýli z naší přírody ubývají. Hlavními důvody jsou zalesňování a samovolné zarůstání stepí a mokřadů, převod lesů na stinné stejnověké monokultury, intenzivní zemědělství probíhající v obrovských plochách, včetně plošného kosení luk v jednotný termín, chemizace a přehnojení krajiny nebo ústup přechodových biotopů a rozptýlené zeleně.

Chceme motýlům pomáhat

Z motýlária byste měli odcházet nejen odpočinutí a příjemně naladění, ale i poučení. Nejde nám o okamžitý zážitek, který rychle vyprchá. Naším hlavním cílem je seznámit návštěvníka s příčinami mizení dříve obyčejných tvorů z naší krajiny. Ročně se nám daří pomocí tohoto projektu oslovit až 5 tisíc lidí. Zde však naše práce nekončí, ale začíná. Naším hlavním úkolem je zlepšovat podmínky pro dříve běžné organismy přímo v krajině. Konkrétně se nám postupně daří:

 prosazovat šetrné způsoby zemědělského a lesnického hospodaření v krajině,
 pečovat o nejzásadnější lokality v regionu,
 zakládat nové motýlí rezervace.

Zakládání a péče o plochy, které doposud hostí rozmanitá společenstva a hojnější populace organismů, především denních motýlů (tzv. motýlí rezervace). Tyto plochy jsou do krajiny začleněny tak, aby je lidé z okolí nebrali jako překážku, ale naopak jako výzvu a možnost sladění volnočasových aktivit s ochranou přírody. Hlavním typem managementu je pastva, mozaikovité kosení a redukce dřevinného náletu s aktivní účastí místního obyvatelstva. Zároveň plochy slouží i k netradičním spojením sportu a ochrany přírody - motokros, cyklokros, střelnice, paintball apod. Tyto plochy nabízejí obrovský potenciál k propagaci zájmů ochrany přírody, komunitní péči o „svoje“ území i pochopení ekologické podstaty kontrastu těchto ploch s okolní sterilní, homogenizovanou a mrtvou krajinou.

Motýlárium ve Voticich podporuje projekt SFŽP „Ochrana a popularizace našich motýlů“.

Aktuálně sledujte www.motylarium.cz.


RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., (1977) pracuje na katedře ekologie PřF UK a v neziskové organizaci Ochrana fauny ČR. Původně se věnoval ornitologii, své zájmy postupně rozšířil o entomologii a ochranu přírody. Dlouhodobě zkoumá africké savany a tropické deštné lesy, ale snaží se také chránit naši přírodu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu