Kroužkování pomocí motorové pily. Další způsoby jsou např. sekerou nebo speciálně upraveným pořízem. Foto Karel Kříž

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Kroužkování stromů, pozapomenutý způsob hospodaření v lesích


Karel Kříž, č. 3/2020, s. 27-28
Tesařík broskvoňový se na lokalitě Bednář objevil hned druhý rok po zásahu.
Tesařík broskvoňový se na lokalitě Bednář objevil hned druhý rok po zásahu. Foto Petr Kabátek

Kaňon řeky Vltavy je důležitým ohniskem biodiverzity nejen z hlediska středních Čech. Díky změnám orientace říčního údolí se zde střídají stinné, severně orientované vlhčí lokality s extrémně teplými a suchými jižními stráněmi. A právě zde našla útočiště celá řada druhů, které z naší krajiny mizejí nebo již zmizely. Pro některé, jako například motýla okáče bělopásného, je to v rámci České republiky útočiště poslední.

Ačkoliv příčin masivního úbytku druhů z krajiny je celá řada, jedna je ve většině případů společná. Změna hospodaření v krajině. V druhé polovině dvacátého století prodělala krajina zásadní změnu prostorového uspořádání - velikost základních prvků krajinné skladby, jako jsou pole a lesy, se výrazně změnila. Vznikly jednodruhové lány polí o desítkách až stovkách hektarů a rovněž v lesích převládly monokultury tzv. hospodářských dřevin, především smrku a borovice. Intenzifikace zemědělství a zalesňování méně kvalitní půdy pohltilo ostrůvky obecních pastvin, výhřevných mezí a nezalesněných strání, dříve využívaných často k pastvě, hrabání steliva nebo získávání drobného palivového dřeva.

Špatně přístupný kaňon Vltavy se tak stal nejen pro okáče, ale i pro řadu dalších druhů motýlů a bezobratlých refugiem - posledním útočištěm, kde nacházejí potřebnou mozaiku stanovišť. Za všechny jmenujme alespoň modráska rozchodníkového, ohroženého motýla suchých skalnatých svahů, ostruháčka kapinicového, který obývá teplé stráně s trnkovými keři, okáče kluběnkového, druh zarůstajících stepních strání a rozvolněných lesních okrajů, nebo ikonického přástevníka kostivalového, evropsky chráněného motýla s výrazným červeným zbarvením křídel.

Teplé doubravy vltavského kaňonu hostí druhy, jako je roháč obecný, krasec měďák nebo tesařík broskvoňový. V minulosti tu byl prokázán i výskyt tesaříka obrovského.

Ani stráně vltavského kaňonu se ale nevyhnuly změnám, které způsobují další ubývání stanovišť druhů světlých lesů. V minulosti byl na svazích nad řekou růst lesa výrazně omezen - pastva redukovala zmlazování dřevin, lidé odebírali palivové dřevo a klest, osekávali větve a výmladky jako letninu, hrabali v lese stelivo. Na prudkých vltavských stráních kromě klasického pasečného hospodaření vysokého lesa probíhalo především hospodaření tzv. nízkého či středního lesa. Místo vzrostlých stromů se těžily výmladky z pařezů. Po ořezání pařez opět obrostl a po zesílení výmladků se celý cyklus opakoval. Pastva či hospodaření na prudkých stráních jsou dnes nerentabilní a stráně tak zarůstají. Navíc, kdo dnes má na vsi v chlívku ovci či kozu, aby ji hnal na pastvu? Svou roli zde hraje také ztráta přístupových cest i drobných sídel podél řeky, ke které došlo s napuštěním vodních děl vltavské kaskády. Stepní a skalnaté lokality se tak pomalu mění na zapojený keřový porost. Pařeziny, ponechané bez další těžby, se proměnily na husté lesy, na některých místech došlo i k zalesnění. Celkově tedy světlomilný a teplomilný hmyz, vázaný na stepní a lesostepní stráně, postupně přišel o většinu svého biotopu a rovněž saproxylický hmyz (vázaný na odumírající či mrtvé dřevo) po opuštění obnovy pařezin postupně ztratil většinu lokalit k přežití.

Český svaz ochránců přírody Vlašim proto připravil projekt Motýli vltavských strání, který má za cíl alespoň na některých místech obnovit mozaiku bezlesí a řídkého lesa a vytvořit tak stanoviště pro motýly a saproxylický hmyz. Práce probíhají celkem na 11 lokalitách nad Štěchovickou a Slapskou přehradou. Samotné zásahy spočívají v kácení a kroužkování stromů na stojato, plus výřez křovin na desítkách plošek o průměru asi 20 m v každé lokalitě. Tedy vlastně v pomístně silné probírce s tím, že okroužkované stromy postupně odumřou nastojato. Všechna místa, kde zasahujeme, jsou jižně exponovaná a jsou buď potvrzenými nebo potenciálními lokalitami okáče bělopásného s přítomností jeho živných rostlin - kostřavy ovčí a mateřídoušek. Zásah probíhá v obtížně přístupném terénu na svazích mimo hospodářsky využívané lesy. Plošky propojují nebo sousedí se stávajícími světlinami. Zásah do velkého množství dřevin, celkem bude v letech 2019-2023 pokáceno nebo okroužkováno více než 5 tisíc stromů, nám umožňuje pomoci nejen motýlům, ale zároveň právě saproxylickému hmyzu.

Kroužkování je pozapomenutá, kdysi tradiční metoda péče o nízký a střední les, běžně dodnes využívaná v řadě evropských zemí, při které se přeruší vodivá pletiva po obvodu celého kmene v pruhu o výšce 20-30 cm. Okroužkované dřeviny zůstávají stát a postupně odumírají. Tím se sníží zastínění, živné rostliny motýlů mají opět dostatek světla k růstu, ale stojící mrtvé kmeny poskytují stanoviště jak pro hmyz, tak později pro další dutinové druhy ptáků a savců.

Celý projekt provází podrobný botanický a entomologický průzkum, zaměřený mimo jiné na porovnání druhové pestrosti před a po zásahu. Sledována je rovněž změna zastínění či změna plochy živných rostlin motýlů v souvislosti se zásahem. A první úspěch se už dostavil. Na třech zrealizovaných plochách se znovu objevil kriticky ohrožený tesařík broskvoňový. Více o projektu na https://motyli.csopvlasim.cz/.

Velký dík patří majitelům pozemků, kteří s projektem souhlasili a umožnili jeho realizaci. Jsou to Jiří Barhoň, Jitka Citron, Josef a Jana Dvořákovi, Alena Houfková, Milan Troníček, Marek a Jarmila Mansfeldovi, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, Lesy České republiky, s.p., město Neveklov, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze a Povodí Vltavy, s.p. A také Ministerstvu životního prostředí, z jehož Operačního programu životního prostředí je projekt financován, a Středočeskému kraji, který projekt kofinancuje.


Ing. Karel Kříž (1974) je absolventem Lesnické fakulty ČZU, výkonným místopředsedou Českého svazu ochránců přírody, a jednatelem ZO ČSOP Vlašim. Zabývá se přípravou a realizací projektů v rámci managementů přírodně cenných území.
Mgr. Ondřej Pašek (1980) je absolventem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, pracuje v Českém svazu ochránců přírody ve Vlašimi jako projektový manager a zabývá se problematikou financování ochrany přírody.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu