Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Nemístný „dárek“ jubilující lipové aleji


Hynek Skořepa, č. 3/2020, s. 32-34
Velké Opatovice-Svárov, ohrožená alej.
Velké Opatovice-Svárov, ohrožená alej. Foto Hynek Skořepa

Proč psát o jedné téměř neznámé lipové aleji? Alej kolem silnice mezi Chlumem u Letovic a Svárovem u Velkých Opatovic na Boskovicku je jednou z posledních v této podobě dochovaných silničních alejí na Boskovicku. Alej přibližně osmdesáti lip zde byla vysazena roku 1920 v rámci výsadby tzv. stromů Svobody na počest mladé Československé republiky. Brzy už zřejmě nebude celá, tedy pokud s tím něco neuděláme. Silnice II. třídy se v tomto úseku má rozšiřovat. Stavební povolení (územní rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno již dříve) k rekonstrukci silnice vydává Odbor dopravy MěÚ Boskovice jako speciální stavební úřad. Součástí jeho rozhodnutí bude také závazné stanovisko MěÚ Velké Opatovice, který je orgánem ochrany přírody povolujícím kácení dřevin rostoucích mimo les. Lipová alej se totiž nachází na katastrálním území Svárova, který je součástí Velkých Opatovic, a o kácení rozhodují obce.

Na základě mé žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím mně boskovický odbor dopravy sdělil, že dle projektové dokumentace zde kořeny stromů zvedají okraje vozovky a způsobují trhliny a nerovnosti. V této části je šířka vozovky jen 4,5 m, a proto je daný úsek velmi nebezpečný, neboť při jízdě hrozí střet se stromy či protijedoucím vozidlem. Dle projektové dokumentace má v aleji na pravé straně silnice ve směru staničení (tj. ve směru od Svárova k Chlumu) dojít ke kácení 38 vzrostlých stromů a na levé straně silnice ve směru staničení má dojít ke kácení 10 vzrostlých stromů… Projektová dokumentace počítá s následnou náhradní výsadbou.

Těch deset stromů na levé straně není problém. Jedná se o stromy buď mrtvé (suché), či ve velmi špatném zdravotním stavu. Na moje doporučení jsou silničáři dokonce ochotni ponechat na místě několik z nich v podobě stojících torz (ořezaných zbytků kmenů). Problém je s těmi téměř padesáti stromy, které mají padnout na pravé straně vozovky. I mezi nimi jsou některé suché či netěšící se dobrému zdraví, nacházejí se tam však i stromy plně vitální a krásné. Mimochodem, žádné výrazné trhliny a nerovnosti způsobené kořeny stromů jsem reálně v terénu nezaznamenal. A není snad náhodou řidič povinen přizpůsobit jízdu stavu vozovky?

Velká novela stavebního zákona (s účinností od ledna 2018) odstranila možnost účasti veřejnosti („ekologických spolků“) a dokonce i vlastníků sousedních pozemků ve věcech kácení dřevin. Jestliže dříve rozhodovaly o kácení dřevin orgány ochrany přírody formou samostatného správního rozhodnutí, dnes pouze vydávají závazné stanovisko jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Institut, který patřil k dlouholetým pilířům ochrany dřevin a přírody vůbec, byl ze zákona s posvěcením našich poslanců odstraněn, aby už nic nebránilo v rozletu novodobým průkopníkům rozvoje kapitalismu, tak jako dříve nic nesmělo stát v cestě tzv. budování socialismu.

Legálních možností, jak se v současnosti pokusit zvrátit osud Svárovské aleje, je minimum. Skupina nadšenců z Boskovicka jich však hodlá plně využít, a to včetně extrémních projevů občanské neposlušnosti (bránění lip svými těly), pokud všechny ostatní snahy selžou. Boj za Svárovskou alej nesmíme vzdát. Nejen proto, že na Boskovicku již téměř žádné jiné podobné aleje dochovány nejsou. Především proto, že se jedná o precedens. Pokud donutíme silničáře k tomu, aby lípy dostaly přednost před šířkou silnice, bude to jednoznačná výzva pro další investory staveb k tomu, aby začali brát stromy vážně. Jasné sdělení, že s veřejným míněním se nehazarduje. Pokud Svárovská alej padne, bude to špatná zpráva, jelikož projdou hladce i další podobná zvěrstva.

Silničáři se hájí nutností chránit lidské životy. Samozřejmě, lidský život patří k tomu nejcennějšímu. Život stoletého stromu však neznamená nic? Copak není možné na půlkilometrovém úseku nevýznamné okresní silnice II. třídy jet pomaleji a opatrně? Prý se rozšíření silnice dožadují místní občané. Jsou to však skutečně všichni zdejší občané? Nebudou naopak místní ve Svárově či Chlumu postiženi zvýšením průjezdů kamionové dopravy? Už nyní si tudy řidiči kamionů zkracují cestu (šetří pohonné hmoty a mýtné) na trase mezi Letovicemi a Moravskou Třebovou (nechce se jim zajíždět si přes Svitavy). To budeme za chvíli i bourat domky ve Svárově, kde silnici také nelze rozšířit?

Správa a údržba silnic po několika letech dotlačila místní soukromé zemědělce k prodeji posledních pozemků, které stály v cestě rozšíření silnice v místě Svárovské aleje. Podařilo se jí to přesto, že podle zatím platných zákonů vyvlastnit pozemky pro stavbu okresní silnice nelze (lze to jen v případě dálnic a silnic I. třídy). Stavební loby však dělá vše proto, aby se to co nejdříve změnilo. A silničáři spěchají, mají přislíbenu evropskou dotaci. Chtěli by co nejdříve kácet, co nejdříve poslat ven bagry, jejichž radlice by se zakously do půdy. Aby se příští rok na jaře už mohlo začít budovat vlastní těleso silnice.

Odbor tvorby a ochrany ŽP MěÚ Boskovice (obec s rozšířenou působností) se k zájmům dotčeným zákonem č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny sice vyjádřil již v dubnu 2017, toto vyjádření však považuji jako podklad pro rozhodování speciálního stavebního úřadu (Odbor dopravy MěÚ Boskovice) za zcela nedostatečné. Nestanovilo totiž žádné podmínky ochrany aleje (mimo to, že ponechané stromy musejí být chráněny před poškozením). Kromě toho od jara 2017 dramaticky postoupilo vysušování krajiny a odumírání jehličnatých lesů v regionu, čímž výrazně vzrostl význam staletých stromů lipové aleje.

Vzrostlé lípy představují významný potravní zdroj pro včely, a to zejména v období, kdy většina bylin je již odkvetlých (v červenci). Vzhledem k dramatickému úbytku hmyzu v posledních letech bude mít vykácení několika desítek stromů lipové aleje zjevně významný negativní vliv na zemědělskou (ovocnářskou) produkci. V těsné blízkosti aleje je umístěno několik včelínů, v okolních obcích se nacházejí ovocné sady.

Stromy těchto rozměrů (staleté lípy) vypaří v rámci evapotranspirace denně desítky až stovky litrů vody, což má velký význam nejen pro vodní režim (navracení vody zpět do krajiny formou tzv. malého hydrologického cyklu), ale také pro zmírňování klimatických extrémů (při výparu se spotřebuje velké množství energie). Nově vysazené mladé stromy budou moci podobnou úlohu plnit nejdříve za několik desetiletí! Zvlášť v souvislosti se suchem a odumíráním vzrostlých stromů v lesích (kůrovcová kalamita) považuji pokácení cca 30 vzrostlých zdravých (či aspoň životaschopných) stromů naráz za velmi nešťastné.

Před rozšířením silnice by měl mít jednoznačně přednost jiný veřejný zájem, kterým je ochrana vodního zdroje ve Velkých Opatovicích. Předmětná alej se sice nachází na nepropustných či špatně propustných horninách letovického krystalinika a částečně na permských usazeninách, v blízkosti jsou však rozsáhlé výskyty vodonosných druhohorních pískovců. Širší okolí Svárova a Chlumu je sběrnou oblastí srážkových vod, dotujících vodonosné vrstvy. Katastrem Svárova prochází hranice hydrogeologického rajonu 4280 Velkoopatovická křída. V rajonu se nachází významné zásoby kvalitních podzemních vod, jímaných ve Velkých Opatovicích (podrobněji viz Závěrečná zpráva projektu Rebilance zásob podzemních vod, zpracovaná pro Velkoopatovickou křídu Českou geologickou službou v r. 2016). Silnice č. II/372 je vedena v úseku Velké Opatovice - Svárov zmíněným hydrogeologickým rajonem. Jakékoliv významnější znečištění povrchových vod na horním toku Jevíčky (pramení mezi Svárovem a Bezděčím) představuje významné riziko ohrožení vodních zdrojů. Musím ještě zdůraznit, že právě probíhá první etapa napojení obcí v okolí Jedovnic na páteřní vodovod Velké Opatovice - Boskovice - Blansko (celý projekt je investicí za 230 milionů Kč). Podzemní vodní zdroje z Velkoopatovické křídy zásobují několik desítek tisíc obyvatel okresu Blansko pitnou vodou (a toto číslo bude s připojováním dalších obcí narůstat). Již nyní je silnice č. II/372 označena dopravní značkou B 19 „Zákaz vjezdu vozidel přepravujících látky ohrožující životní prostředí, především vodní zdroje“.

Proto se všemi silami zasazuji o to, aby byl projekt rekonstrukce silnice u Svárova přehodnocen a lípy mohly alespoň v krátkém úseku zůstat po obou stranách silnice. Zúžený úsek komunikace v délce asi 100 až 200 m může být opatřen dopravní značkou (zúžení komunikace) a dopravní značkou omezení rychlosti na 70 km v hodině. Na vhodném místě (místech) po vykácených suchých stromech lze vybudovat rozšíření pro vyhýbání osobních automobilů. V případě potřeby lze převést silnici č. II/372 v úseku od Vel. Opatovic až po křižovatku se silnicí č. II/368 v obci Chlum (součást Letovic) do kategorie silnic III. třídy. Jevíčko a Velké Opatovice mají zajištěno spojení různými směry (do Jihomoravského, Pardubického i Olomouckého kraje) jinými silnicemi II. třídy. Neexistuje důvod pro to, aby spojení Vel. Opatovice - Chlum bylo nutně zajišťováno silnicí II. třídy.

Aleje podél cest neodmyslitelně patří k české a moravské krajině. Tzv. evropské peníze, za které se má silnice rekonstruovat, jsou ve skutečnosti z velké části našimi penězi. Opravdu chceme dávat peníze ze svých daní na to, abychom si ničili naši krajinu? Pokud také nesouhlasíte s kácením lip, podpořte prosím petici za záchranu aleje (na
www.petice.com/petice_proti_planovanemu_vykaceni_48_stoletych_lip_u_velkych_opatovic
či podpisem papírového archu v Knihkupectví Tomáše Špidlíka na náměstí v Boskovicích).

Jak již bylo řečeno výše, svárovská alej byla vysázena v roce 1920 v rámci oslavných výsadeb stromů Svobody. Hlásí se dnešní Česká republika k dědictví demokratického Československa, či nikoliv? Ctí Jihomoravský kraj jako samosprávný celek národní strom Čechů a Moravanů? Pokud polovina staleté aleje padne, nebude to jen velká ztráta pro přírodu a krajinný ráz. Bude to také obrovská ostuda nás všech, že jsme tomu nedokázali zabránit.


Hynek Skořepa (1975) bydlí v Letovicích, pracuje jako přírodovědec Muzea regionu Boskovicka.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu