Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Moravský kras – známý i neznámý

Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20

Poustevníci, žvýkačky a krém na opalování

David Veselý, , č. 3/2021, s. 28

Hugo Václav Sáňka (1859–1929)

Bohdana Fabiánová, č. 3/2021, s. 36

Protější stráň

Matěj Hořava, č. 3/2021, s. 49

Kraj, který miluji

Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33

Pandemická situace v chráněných územích

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41

Nové Mlýny. Dva ze sta

David Veselý, č. 2/2021, s. 10

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47

Levotočivá romance: Potomci levotočivých šneků jsou pravotočiví!


Jiří X. Doležal, č. 3/2020, s. 42-43
Levotočiví – sinistrální – Helix aspersa v sobě našli zalíbení i na střeše chovného boxu.
Levotočiví – sinistrální – Helix aspersa v sobě našli zalíbení i na střeše chovného boxu. Foto J. X. Doležal

Levotočivost - sinistralita - jako odchylka, monstrozita u plžů je z vědeckého hlediska v podstatě bulvár, výzkum jevu nemůže přinést relevantní poznatky. Přesto je díky své vzácnosti sinistrální plž - levotočivý mutant - terčem pozornosti médií, veřejnosti i řady profesionálních malakologů. Když je zjištěn nový poznatek o levotočivém šneku, píší v editorialu Current Bilogy: „Většina plžů je stočena ve směru hodinových ručiček, avšak u některých druhů se vyskytují vzácné genetické varianty s obráceným vinutím. Nyní byl identifikován molekulární determinant směru navíjení, cytoskeletální regulátor formin.“ V impaktovaném časopise díky tomu najde své místo i nálezová zpráva omezující se na zjištění, že v Polsku byl nalezen hlemýžď doleva. A zkoumají se i poznatky o sexualitě levotočivých plžů. Když docent Davison z Nottinghamské univerzity hledal pro svého „osamělého Jeremyho“, levotočivého hlemýždě zahradního, partnera, hledaly bulvárními novinami vyburcované davy desítek milionů čtenářů bulváru po celé Evropě. Když Jeremy uhynul, bylo to i v Blesku. My jsme levotočivou romanci experimentálně zopakovali s tzv. kaviárovými šneky, hlemýždi Cornu aspersum / Helix aspersa.

Sinistralita a její formy

Sinistralita existuje jako dominantní znak populace u řady taxonů plžů, u kterých je naopak odchylkou jedinec pravotočivý - dextrální. Jde například o čeleď závornatkovitých (Clausiliidae) či dva druhy rodu vrkoč (Vertigo angustiorpusilla). Sinistralita se vyskytuje také jako řídká divoká alela - například u rodu Phylla, Lymnaea a dalších. U těchto rodů se má vyskytovat v běžně pravotočivé populaci levotočivá s frekvencí asi dvě procenta. Většina plžů je však od přírody výhradně dextrální, například hlemýžď zahradní (Helix pomatia). U těchto druhů se však výjimečně vyskytne jedinec, který má ulitu levotočivou. Jde o mutanta, aberanta, o monstrum simplex v plném slova smyslu, ovšem plně životaschopného. Přestože malakologie již dlouho říká, že tato mutace není gametická, a že sinistrální jedinci sinistralitu nepřenesou v první generaci na své potomky, dochází vzhledem k celkové atraktivitě fenomenu levotočivosti i na akademické půdě - třeba na univerzitě v Nottinghamu - k opakovaným pokusům o odchov sinistrálních plžů s nadějí, že i první generace potomků bude sinistrální.

Jak to mají se sexem?

Výzkum sinistrality pokryl všechny představitelné aspekty malakologického bádání. Pozorováním sinistrálního vzorku Arianta arbustorum vědci prokázali, že kopulace zrcadlově převrácených (dextrální × sinistrální) jedinců je velmi komplikovaná. Pozorování pokusů o kopulaci tohoto druhu sinistrální × dextrální jedinec ukázalo, že jedinci s opačnou chiralitou se nemohou pářit úspěšně. Druhy s plochými ulitami se páří „tváří v tvář“. Tato sexuální symetrie zabraňuje páření, protože pohlavní orgány přístupné u sinistrála na levé straně mají problém se spojením s dextrálním jedincem, který má genitálie na pravé straně. Druhy s vysokými ulitami (jako plovatka) mohou kopulovat jen s malými změnami chování, jejich kopulace je snadnější.

Příčiny levotočivosti

V přírodě je 90 procent taxonů plžů dextrální. Malý výskyt sinistrality v poměru k dextralitě není vysvětlen. U rodu Conus se sinistrální ulita vyvinula jako převažující charakteristika druhu jen jednou. Fosilie tohoto druhu, Conus adversarius, pocházejí z horního pliocénu z nalezišť na jihovýchodu USA. Převaha jednoho druhu asymetrie nad druhým u recentních taxonů plžů však kontrastuje s přibližně stejným počtem sinistrálních a dextrálních populací fosilních hlavonožců.

Proč jsou šneci doprava, vlastně nevíme

Po více než sto let se předpokládalo, že levotočivá ulita je zrcadlovým obrazem dextrální ulity. Výsledky to nyní vyvracejí a ukazují, že dextrální × sinistrální ulity jednoho taxonu jsou odlišné. U druhů, kde jsou sinistralita i dextralita běžně přítomné, určuje směr vinutí jediný gen s maternální dědičností. Existuje drobný, ale zjistitelný tvarový rozdíl mezi dextrálními a sinistrálními jedinci, kteří pocházejí ze stejného genofondu.

Smutné výsledky

V naší stanici jsme shromáždili chovnou skupinu sinistrálních jedinců Cornu aspersum (známý jako hlemýždík kropenatý nebo také h. jihoevropský). V průběhu šesti měsíců došlo nejméně k šesti snůškám, ze kterých se vylíhlo cca 500 mláďat. Všechna mláďata byla dextrální. Proto považujeme za prokázané, že sinistralita u Cornu aspersum není dědičnou mutací v plném slova smyslu. Ve výzkumu maternálního efektu u sinistrality pokračuje i docent Angus Davison na Nottinghamské univerzitě. Jsem hrdý na to, že do svého univerzitního výzkumu převzal a zařadil i několik dextrálních jedinců z mé chovné stanice.


Jiří X. Doležal, chovná stanice snailmutants.org. Autor je psycholog a bývalý novinář, který ve volném čase místo fotbalistů pozoruje šneky. Plazí se estetičtěji.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu