Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Hlemýždík zahradní ze Středomoří nedaleko Pražského hradu


Jiří X. Doležal, č. 3/2020, s. 43
Místo nálezu: Na Pražský hrad už je blízko, obsadí invazivní druhy i ten?
Místo nálezu: Na Pražský hrad už je blízko, obsadí invazivní druhy i ten? Foto J. X. Doležal

Zásadní změna ekosystému způsobená globálním oteplením již není hrozbou, ale realitou. Po dvanácti letech od prvního záchytu jihoevropského hlemýždíka kropenatého (Cornu aspersum) v Praze byla nalezena další populace. Na pražském Veleslavíně tito plži žijí již nejméně tři roky a úspěšně se množí.

První nález hlemýždíka v Praze byl publikován v roce 2009. Čtyři lokality v pražských Holešovicích v říčním přístavu, kam byl hlemýždík zavlečen na podzim 2008 dopravou. Starší výskyt byl na jednom místě na jižní Moravě a jednom v Praze. V roce 2010 v katalogu měkkýšů ČR autoři nevylučují jeho šíření. Pochází ze středomoří a dnes byl zavlečen od Portugalska po jižní Švédsko a Velkou Británii. U Vídně kolonie přežívá třicet let.

V roce 2012 Ministerstvo zemědělství zahrnuje hlemýždíka do informačního letáku pro zemědělce. Varuje, že jeho rozšíření může narušit ekosystém a ohrozit původní malakofaunu. V ČR může ohrozit pěstování zeleniny, obilnin, révy a květin. Sliz a výkaly mohou ovlivnit rozkladné procesy v půdě a potenciálně může přenášet nové parazity schopné napadat původní druhy plžů. V zemích jeho nepůvodního výskytu mohou zemědělci nasazovat moluskocidy. V roce 2012 byl v ČR druh znovu potvrzen na již známých dvou lokalitách.

Na pražském Veleslavíně (50°05‘59“N, 14°27‘09“E) byla v červnu 2020 nalezena kolonie hlemýždíka v pásu křovin ve Veleslavínské ulici. Bylo nalezeno 10 jedinců všech fází růstu včetně letošních mláďat na ploše cca dvou desítek metrů čtverečních. Nebyli zastiženi hlemýždi zahradní. Lokalita je 8 kilometrů vzdálená od nejbližší dříve popsané lokality výskytu hlemýždíka v Praze. Obě lokality se nacházejí v nejteplejší části pražského tepelného ostrova.

Nález potvrzuje změnu ekosystému způsobenou oteplováním. Od roku 2000 přibylo v ČR 7 nových druhů plžů, z toho šest původně středomořských. Výskyt hlemýždíka na pražském Veleslavíně je jen dalším důkazem oteplováním způsobené proměny ekosystémů České republiky.

Jiří X. Doležal


Jiří X. Doležal, chovná stanice snailmutants.org. Autor je psycholog a bývalý novinář, který ve volném čase místo fotbalistů pozoruje šneky. Plazí se estetičtěji.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu