Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Hlemýždík zahradní (Cornu aspersum) ze Středomoří nedaleko Pražského hradu (nálezová zpráva)


Jiří X. Doležal, č. 3/2020, jen na webu

Zásadní změna ekosystému a diverzity způsobená globálním oteplením již není hrozbou, ale panující realitou. Po dvanácti letech od prvního záchytu jihoevropského hlemýždíka kropenatého Cornu aspersum (O.F. Műller, 1774) v Praze byla nalezena další prosperující kolonie tohoto druhu. Na pražském Veleslavíně tito plži žijí již nejméně tři roky a úspěšně se množí. V lokalitě původního hlemýždě zahradního (Helix pomatia Linné, 1758) se již nepodařilo najít.
První nález hlemýždíka kropenatého (Cornu aspersun O.F. Müller, 1774) v Praze publikovali Lucie Juřičková a Filip Kapounek v roce 2009. Uvádějí čtyři lokality v pražských Holešovicích v říčním přístavu, kam byl hlemýždík pravděpodobně zavlečen na podzim 2008 mezinárodní dopravou rostlinných komodit. Jde o první plně vědecky zdokumentovaný nález výskytu hlemýždíka kropenatého v Praze, byť již ze šedesátých let pochází ulita nalezená v pražském Hloubětíně, a je znám výskyt z jihomoravského Mohelna (Juřičková, 2009). Už v roce 2010 v katalogu měkkýšů ČR autoři uvádějí, že jeho další šíření nelze vyloučit. Tento původně středomořský druh se dnes jako druh zavlečený vyskytuje podél západního pobřeží Evropy od Portugalska po jižní Švédsko a Velkou Británii. U Vídně kolonie přežívá už třicet let (Horsák a další, 2010).
V roce 2012 Ministerstvo zemědělství se Státní rostlinolékařskou správou zahrnují hlemýždíka mezi druhy uváděné v informačním letáku o invazivních druzích pro zemědělce. Varuje, že jeho rozšíření může narušit ekosystém a ohrozit původní malakofaunu. Proto má status karanténního škodlivého organismu v Kanadě a USA, a v řadě zemí již bylo zaznamenáno invazivní chování (Jihoafrická republika, Izrael, Nový Zéland, Francouzská Polynésie, USA, Kanada, Haiti, Argentina, Brazílie, Chile, Peru, Uruguay, Venezuela). V nepůvodních oblastech výskytu - kromě volně rostoucích rostlin - ohrožuje řadu zemědělských plodin. V kontextu ČR je relevantní zelenina, obilniny a réva vinná, a také okrasné květiny a keře. Jeho sliz a výkaly mohou ovlivnit rozkladné procesy v půdě a potenciálně může přenášet nové parazity schopné napadat původní druhy plžů. Ministerstvo zemědělství informovalo zemědělce, že v zemích s větším rozšířením invazivního hlemýždíka mohou zemědělci nasazovat moluskocidy s účinnými látkami fosforečnanem železitým, metaldehydem a methiokarbem. V roce 2012 byl druh znovu potvrzen na již známých dvou lokalitách (Pekárková, Růžička 2013).
V průběhu první poloviny roku 2020 jsem provedl řadu sběrů plžů na území Prahy 6. Na pražském Veleslavíně (50°05'59"N, 14°27'09"E) jsem nalezl prosperující kolonii hlemýždíka, která žije spolu s rovněž nepůvodní páskovkou Cepaea nemoralis v pásu křovin lemujících malé rodinné domy přímo ve Veleslavínské ulici. Dle velikosti ulit nalezených jedinců (celkem 10 jedinců na ploše několika cca tří desítek metrů) je důvodné předpokládat, že kolonie existuje v této lokalitě již nejméně tři generace a úspěšně se zde reprodukuje. V lokalitě nebyli zastiženi žádní hlemýždi zahradní. Jde o nález lokality 8 kilometrů vzdálené od nejbližší dříve popsané lokality výskytu hlemýždíka v Praze (mapy.cz). Obě lokality se však nacházejí v nejteplejší části pražského městského tepelného ostrova (Český hydrometeorologický ústav 2011).
Nález potvrzuje změnu ekosystému způsobenou oteplováním. Jen od roku 2000 přibylo v ČR 7 nových druhů plžů, z toho šest původně středomořských (Peltanová a další, 2011). Lokalita na pražském Veleslavíně, osídlená středomořskými hlemýždíky kropenatými, je pak jen dalším důkazem oteplováním způsobené změny biodiverzity a proměny ekosystémů České republiky.

Literatura:
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Pražský tepelný ostrov. Průměrná roční teplota vzduchu 1961-2010. 2011. Nepublikováno, na vyžádání.
HORSÁK, Michal, Lucie JUŘIČKOVÁ, Luboš BERAN, Tomáš ČEJKA a Libor DVOŘÁK. Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky [online]. Malacologica Bohemoslovaca, 2010, Supp., č. 1, s. 1-37. ISSN 1336-6939. Dostupné z: http://mollusca.sav.sk/pdf/9/Suppl-1-v2.pdf
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ MZE: Hlemýždík kropenatý Cornu aspersum (O.F. Müller, 1774). [online] Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou. 2012. [cit. 8.7.2020]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/177837/Listovka_hlemyzdik_18_10_12.pdf
JUŘIČKOVÁ, Lucie, KAPOUNEK, Filip. Helix (Cornu) aspersa (O.F. Müller, 1774) (Gastropoda: Helicidae) in the Czech Republic [online]. Malacologica Bohemoslovaca 8, 2009. 53-55. [cit. 8.7.2020]. Dostupné z http://mollusca.sav.sk/pdf/8/8.Jurickova.pdf
PEKÁRKOVÁ, Jana a RŮŽIČKA, Tomáš. Výsledky detekčního průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2012. [online] Odbor ochrany proti škodlivým organismům. ČR - Státní rostlinolékařská zpráva. Sept 2013, 66-67 [cit. 8.7.2020]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/257701/Vysledky_detekcnich_pruzkumu_2012_publikace.pdf
PELTANOVÁ, Alena, PETRUSEK, Adam, KMENT, Petr a JUŘIČKOVÁ, Lucie. A fast snail’s pace: colonization of Central Europe by Mediterranean gastropods. [online]. Biological Invasions 14, 2011, 759-764. [cit. 8.7.2020]. Dostupné z https://www.semanticscholar.org/paper/A-fast-snail%E2%80%99s-pace%3A-colonization-of-Central-Europe-Peltanov%C3%A1-Petrusek/0bde70c3a6596490c58d24263cb496c48cd088d8 DOI:10.1007/s10530-011-0121-9
MAPY.CZ. https://mapy.cz/, https://mapy.cz/letecka. [online].

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu