VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jedním z pracovišť Moravského zemského muzea populárních pro veřejnost je houbařská poradna. V letošním roce oslavila už 53. výročí své existence. Za tu dobu jejích služeb využily desetitisíce houbařů, jejichž generace se několikrát obměnily, a ochránila určitě stovky lidí od zdravotních obtíží po požití hub.

Veřejné houbařské poradenství v Brně však začalo daleko dříve. V roce 1909 nastoupil do botanického oddělení muzea mykolog František Skyva (1880-1966), žák profesora Josefa Velenovského. O deset let později se stal kurátorem a začal houbařům určovat přinesené houby. V meziválečném období se do mykologického života zapojil také profesor Jan Macků (1881-1964), autor jednoho z nejpopulárnějších atlasů té doby - Českého houbaře. Skyva měl také snahu vystavovat houby, což byl (a stále je) problém. Plodnice konzervované v tekutině, tehdy běžná praxe, se k tomu účelu vůbec nehodily. Navázal tedy spolupráci s řezbářem Josefem Rulíškem (1867-1944). Výsledkem je velká kolekce nádherných modelů hub vyřezaných z lipového dřeva, kterých Moravské zemské muzeum dnes vlastní více než 400.

Po skončení války, která poradenské aktivity přerušila, se těchto služeb ujal dr. František Šmarda (1902-1976), ale už v jiných prostorách. Když se v roce 1948 stal předsedou brněnské pobočky tehdejšího Mykologického klubu Alois Procházka (1895-1963), houbařské poradenství se přesunulo do univerzitní botanické zahrady. V roce 1957 byla na krátkou dobu poradna přestěhována na brněnský Památkový úřad (tehdy spojený s ochranou přírody), kde pracoval dr. Valentin Pospíšil (1912-1999). Když však tento specializací bryolog (pozn. red.: bryologie = biologie mechorostů) přešel do botanického oddělení tehdejšího Moravského muzea na Preslově ulici, poradna se tam přestěhovala s ním. Houbařské poradenství ale probíhalo přímo na oddělení, nefungovalo jako specializované pracoviště.

Situace se změnila ve druhé polovině 60. let. V roce 1965 se v tehdejším Moravském muzeu konala obsáhlá výstava Houby/Fungi. Připravil ji početný kolektiv pracovníků vedených doc. dr. Janem Špačkem, CSc. Součástí výstavy se stala tzv. houbařská škola, kam houbaři mohli přinést své nálezy hub k určení. Houby tam určoval František Valkoun (1900-1968), který se stal prvním placeným houbařským poradcem na Moravě a zřejmě i v celém tehdejším Československu. Později tuto funkci převzala Květoslava Koncerová (1916-1998), která v samostatné houbařské poradně pracovala až do roku 1991. Po skončení výstavy Houby/Fungi v roce 1967 mnoho houbařů požadovalo zachování této poradenské služby. Moravské muzeum vyhovělo a poradna se od září 1967 stala trvalou a do určité míry samostatnou součástí botanického oddělení, které sídlilo na Preslově ulici, od roku 1998 na Hviezdoslavově ulici ve Slatině. Na rozdíl od sídla oddělení, funguje houbařská poradna od svého vzniku do současnosti v centrálních budovách muzea v centru Brna na Zelném trhu. Budovatelem a prvním vedoucím poradny byl ing. Karel Kříž (1907-1980), další významná osobnost moravské mykologie. Tento mykolog také vydával cyklostylovaný časopis „Mykologický zpravodaj“ (1957-1977), což byla - kromě určování hub a přednáškové činnosti - další výrazná aktivita poradny. Karel Kříž vedl poradnu až do roku 1977, kdy po jeho vážném onemocnění vedla poradnu tři roky sama K. Koncerová. V srpnu 1979 nastoupil do muzea dr. Vladimír Antonín, CSc., který od návratu z vojenské služby v září 1980 vede poradnu do současnosti. Po paní Koncerové poskytoval poradenskou službu houbařům v letech 1991-2010 i Alois Vágner (1939-2020), v roce 2010 Mgr. Daniel Dvořák a od roku 2011 Mgr. Hana Ševčíková.

V současnosti poskytují pracovníci poradny široké spektrum služeb. Kromě základního určování hub jsou to např. přednášky pro školy všech stupňů i pro širokou veřejnost, výuka na vysokých školách, popularizace a v neposlední řadě také práce se sbírkami a odborná mykologická práce, jako je publikování vědeckých článků včetně popisování nových druhů hub. Že si poradna zachovala popularitu i v současnosti, v době internetového a facebookového určování, svědčí nejen stále vysoká návštěvnost v době růstu hub, ale také absolutní návštěvní rekord - 136 houbařů za jediné pondělí 2. října 2017.

V současnosti mohou zájemci navštívit houbařskou poradnu v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea vždy v pondělí (od 9 do 12 a od 13 do 18 hodin), v úterý (od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin). V jejích prostorách je rovněž malá výstavka dřevěných modelů Josefa Rulíška.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Vladimír Antonín

RNDr. Vladimír Antonín, CSc., (1955), mykolog, vedoucí botanického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, publikuje a překládá v oboru mykologie.

Prof. Dr. Josef Velenovský
*22. dubna 1858, †7. května 1949
Významný český botanik, paleobotanik a mykolog. Vystudoval botaniku a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1885 se na UK habilitoval, v roce 1892 byl jmenován mimořádným a později, v roce 1898, řádným profesorem botaniky. V Praze založil Botanický ústav a řídil tamější botanickou zahradu. Do roku 1914 byl předsedou České botanické společnosti. Nejvýznamnějších výsledků dosáhl zejména v mykologii a srovnávací morfologii rostlin. Z botanických prací vydal např. díla Atlas rostlinstva pro školu a dům (1887), Květena českého cenomanu (1889-1890), velice ceněnou dvoudílnou monografii Flora Bulgarica (1891), Mechy české (1897), trojdílné Játrovky české (1901-1903), Srovnávací morfologii rostlin (1905, německy 1905-1907) a šestidílnou Systematickou botaniku (1922-1926). Mezi průkopníky paleobotaniky se zařadil čtyřmi díly Flora Cretacea Bohemiae (1926-1931). Z mykologických prací jsou nejvýznamnější pětidílné České houby (1920-1922), Novitates mycologicae (1939) a Novitates mycologicae novissimae (1947) a obsáhlá dvoudílná Monographia Discomycetum Bohemiae (1934). Kromě těchto aktivit byl i svérázným filozofem; vydal např. dvoudílnou knihu Přírodní filosofie (první díl přírodnický 1920, druhý díl kulturní 1922).