Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Pod dubem za dubem


Janek Běták, č. 4/2020, s. 27

Išel kmotr s kmotričkú na huby.
On náš kmotr suché huby lúbí.
Obrátił si kmotričku na ruby.
A jak došli na vrch vinohradu.
Už sa kmotr na kmotričku hrabú.
Ej, kmocháčku, chuďučičký, chudý.
Jak sa vám ta robotěnka lúbí?
Ej, kmotričko, lepší jak ty huby.
Ja, kmotričko, tusťuličká, tustá.
Je to ale robotěnka hustá.

Nevím, kde tu sedláckou v roce 1968 Matěj Miškeřík zapsal, ale reáliemi nezapadá snad nikam lépe, než na kopec Žerotín nad Radějovem, který leží pár kilometrů východně od horňáckých hranic. Na úbočích vinohrady, sady a staleté oskeruše, na plochém vrcholu šípákový háj, jako stvořený pro těžkou práci, o které je řeč.

Posledně, když jsem tam byl, rostly sice jenom muchomůrky ježatohlavé a kmotričkú mi byla moje štíhlá žena se dvěma ratolestmi na krku, nicméně robotěnka to byla docela hustá i tak. Když konečně usnuly obě děti (jako zázrakem společně), obrátili jsme se naruby oba dva a taky jsme si pár hezkých chvilek pod dubem dopřáli. Co se nám zdálo, si ale necháme pro sebe…

Janek Běťák

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu