Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Národní přírodní památka Luční


Pavel Špinar, č. 4/2020, s. 30

NPP Luční je tvořena hrází stejnojmenného rybníka, který je součástí Turovecké rybniční soustavy. Nachází se 7 km jihovýchodně od Tábora a 2 km jihozápadně od obce Turovec, v nadmořské výšce 420 m n. m., jeho rozloha je 6,5 hektaru. Na hrázi dlouhé 420 metrů převládají duby, některé až 400 let staré. Ve stromovém patře jsou ještě zastoupeny borovice lesní, smrk ztepilý, topol osika, bříza bělokorá, javor klen a ostatní dřeviny. Keřové patro tvoří většinou trnka. Předmětem ochrany jsou především houby.

Lokalita byla vyhlášena 21. 1. 1988 nejprve jako CHPV (chráněný přírodní výtvor), statut NPP (národní přírodní památka) získala v roce 1992. Jde o vůbec první u nás vyhlášenou mykologickou rezervaci.

Zásluhu na jejím vyhlášení měli L. Bartůňěk, V. Pravda, J. Tůma a hlavně tehdejší mykolog v Jihočeském muzeu Zdeněk Kluzák, který byl hlavním iniciátorem. V témže roce pověřil tehdejší referát životního prostředí ONV v Táboře správcovstvím amatérského mykologa autora tohoto textu, který tuto činnost zastává dodnes.

Území je rozděleno do pásem o šíři 10 m 42 očíslovanými kůly, podle nichž se zapisují nálezy vzácných druhů. Na začátku a na konci území jsou informační cedule v trojjazyčné verzi, které informují návštěvníky o pohybu, chování a hlavně přísném zákazu sběru všech druhů hub na lokalitě.

Od roku 1988 je zde prováděn každoročně monitoring hub, na základě terénních výsledků jsou vytvořeny souhrnné seznamy dekádově i měsíčně, vzácné hřibovité druhy mají svoje „rodné listy“, v nichž najdete počet plodnic i datum nálezu. To vše se zaznamenává do mapy celé lokality.

Na vymezeném území bylo nalezeno doposud přes 520 druhů hub, z toho 23 hřibovitých druhů v tom nejširším pojetí, dále 40 druhů rodu holubinka, 30 druhů pavučinců, 21 druhů ryzců a dalších.

K nejvzácnějším patří hřib moravský (zákonem chráněný), hřib rudonachový, hřib žlutonachový (žlutá forma h. rudonachového), hřib Kluzákův (popsaný v roce 2006), hřib plavý, hřib rubínový a řada dalších. Z břichatkovitých druhů se zde vyskytuje od roku 2002 velice vzácná hvězdovka vypouklá, která je známá v ČR v posledních letech pouze z této lokality.

Zásadní podmínkou pro zachování těchto vzácných symbiotických druhů hub je udržení zapojených stromových porostů na obou stranách hráze, zejména zbytků acidofilní doubravy, dále pestrosti druhů hmyzu, rákosin a příbřežní vegetace včetně ohrožených druhů a jejich biotopů.

Pavel Špinar


Pavel Špinar jako politicky nespolehlivý nesměl studovat a houby se mu staly láskou a koníčkem, své znalosti, objevy a poznatky si vyměňoval s kapacitami oboru, sám sice samouk, ale erudovaný odborník. Dnes v zaslouženém důchodu pracuje jako správce první české mykologické rezervace.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu