Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
NPP Luční je tvořena hrází stejnojmenného rybníka, který je součástí Turovecké rybniční soustavy. Nachází se 7 km jihovýchodně od Tábora a 2 km jihozápadně od obce Turovec, v nadmořské výšce 420 m n. m., jeho rozloha je 6,5 hektaru. Na hrázi dlouhé 420 metrů převládají duby, některé až 400 let staré. Ve stromovém patře jsou ještě zastoupeny borovice lesní, smrk ztepilý, topol osika, bříza bělokorá, javor klen a ostatní dřeviny. Keřové patro tvoří většinou trnka. Předmětem ochrany jsou především houby.
Lokalita byla vyhlášena 21. 1. 1988 nejprve jako CHPV (chráněný přírodní výtvor), statut NPP (národní přírodní památka) získala v roce 1992. Jde o vůbec první u nás vyhlášenou mykologickou rezervaci.
Zásluhu na jejím vyhlášení měli L. Bartůňěk, V. Pravda, J. Tůma a hlavně tehdejší mykolog v Jihočeském muzeu Zdeněk Kluzák, který byl hlavním iniciátorem. V témže roce pověřil tehdejší referát životního prostředí ONV v Táboře správcovstvím amatérského mykologa autora tohoto textu, který tuto činnost zastává dodnes.
Území je rozděleno do pásem o šíři 10 m 42 očíslovanými kůly, podle nichž se zapisují nálezy vzácných druhů. Na začátku a na konci území jsou informační cedule v trojjazyčné verzi, které informují návštěvníky o pohybu, chování a hlavně přísném zákazu sběru všech druhů hub na lokalitě.
Od roku 1988 je zde prováděn každoročně monitoring hub, na základě terénních výsledků jsou vytvořeny souhrnné seznamy dekádově i měsíčně, vzácné hřibovité druhy mají svoje „rodné listy“, v nichž najdete počet plodnic i datum nálezu. To vše se zaznamenává do mapy celé lokality.
Na vymezeném území bylo nalezeno doposud přes 520 druhů hub, z toho 23 hřibovitých druhů v tom nejširším pojetí, dále 40 druhů rodu holubinka, 30 druhů pavučinců, 21 druhů ryzců a dalších.
K nejvzácnějším patří hřib moravský (zákonem chráněný), hřib rudonachový, hřib žlutonachový (žlutá forma h. rudonachového), hřib Kluzákův (popsaný v roce 2006), hřib plavý, hřib rubínový a řada dalších. Z břichatkovitých druhů se zde vyskytuje od roku 2002 velice vzácná hvězdovka vypouklá, která je známá v ČR v posledních letech pouze z této lokality.
Zásadní podmínkou pro zachování těchto vzácných symbiotických druhů hub je udržení zapojených stromových porostů na obou stranách hráze, zejména zbytků acidofilní doubravy, dále pestrosti druhů hmyzu, rákosin a příbřežní vegetace včetně ohrožených druhů a jejich biotopů.
Pavel Špinar
Pavel Špinar jako politicky nespolehlivý nesměl studovat a houby se mu staly láskou a koníčkem, své znalosti, objevy a poznatky si vyměňoval s kapacitami oboru, sám sice samouk, ale erudovaný odborník. Dnes v zaslouženém důchodu pracuje jako správce první české mykologické rezervace.