Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Rekordní Nesyt


Vlastimil Sajfrt, č. 4/2020, s. 40-41

Rybník Nesyt, největší moravský rybník, od jehož první písemné zmínky uběhlo letos 602 let, je mezi odbornou veřejností znám především jako výjimečná botanická a ornitologická lokalita. Tato výjimečnost se naplno projevuje zejména v letech, kdy je na tomto rybníce výrazně snížená hladina. A to jak z důvodu úmyslného snížení v rámci tzv. částečného letnění, tak v důsledku nízkých průtoků ve vodním toku Včelínek, jediném významnějším přítoku do soustavy Lednických rybníků.

Na Nesytu se od roku 2012 nepřetržitě hospodaří v tzv. dvouhorkovém hospodářském cyklu, což zjednodušeně znamená, že k výlovu dochází každý druhý rok. Při současné hydrologické situaci je stav takový, že první rok po výlovu rybníka sice přesáhne jeho hladina kótu letnění doporučenou v plánu péče o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, ale nijak významně. V letošním roce byla počátkem měsíce března tato hladina překročena o patnáct centimetrů. Vzhledem ke skutečnosti, že nejen rybník Nesyt, ale ani ostatní rybníky lednické soustavy (Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský) nedosáhly normálních provozních hladin, bylo v průběhu března přepuštěno deset centimetrů z Nesytu do těchto rybníků pro vylepšení podmínek pro chov ryb. Tímto přepuštěním došlo v průběhu měsíce března k obnažení ostrůvku v tzv. valtické zátoce. Plocha tohoto ostrůvku, který začíná vystupovat z vody při kótě cca 173,44 m n. m., se v důsledku suchého počasí postupně zvětšovala a v polovině června dosáhla maximální rozlohy asi 0,4 ha. Po vydatných červnových deštích hladina rybníka postupně vystoupala o 13 cm, ale nedošlo k přeplavení celého ostrova vodou. Poté až do poloviny srpna voda opět zaklesávala, až další pokles zastavilo opět deštivé počasí a vyšší přítoky do rybníka Nesyt.

Obnažený ostrov nezůstal bez povšimnutí ptáků, kteří využívají podobné vegetací nezarostlé plochy k hnízdění. Jako první se zde objevili tenkozobci opační (Recurvirostra avosetta) a s mírným odstupem je následovaly pisily čáponohé (Himantopus himantopus). Tenkozobci se na ostrůvku objevili relativně pozdě a s prvními hnízdními projevy (hloubení hnízdních důlků a sběr hnízdní výstelky) započali až začátkem května. Počet hnízdících párů tenkozobců se nakonec ustálil na počtu 27 až 29 párů, pisil na ostrůvku zahnízdilo mezi 17 a 19 páry. K těmto vysokonohým bahňákům se postupně přidaly dva páry rybáků obecných (Sterna hirundo) a minimálně dva páry kulíka říčního (Charadrius dubius). Počet hnízdních párů pisil a tenkozobců byl v letošním roce rekordní nejen pro soustavu lednických rybníků, ale i pro celou Českou republiku.

Druhá početně nejvyšší hnízdní kolonie tenkozobců se na rybníce Nesyt vytvořila v roce 2012, kdy na stejném ostrově zahnízdilo 9 párů. Pisila čáponohá zde v tom roce nehnízdila. V ostatních letech, kdy se na některém z rybníků lednické soustavy vytvořily vhodné podmínky pro hnízdění těchto vzácných druhů, hnízdilo maximálně šest párů tenkozobců a dva páry pisil. Letošní rok nebyl rekordní jen počtem hnízdících párů, ale i jejich hnízdní úspěšností. Minimálně 50 mladých tenkozobců se dožilo vzletnosti. U pisil se počet nedal přesně odhadnout, neboť rodiče zvolili taktiku převádění mláďat do porostů příbřežní vegetace, kde se špatně dohledávaly. I zde však byla úspěšnost vysoká.

Jedinečná hnízdní kolonie vysokonohých bahňáků přilákala pozornost nejen ornitologické veřejnosti, ale po uvolnění karanténních opatření byla představena i širší veřejnosti vycházkou pořádanou Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Pálava pod příznačným názvem Život na vysoké noze. Třináct účastníků této vycházky vidělo z bezpečné vzdálenosti nejen hnízdní kolonii, ale také byli svědky zahřívání několikadenních kuřat kulíka říčního jedním z rodičů. Tento zážitek umocnila i skutečnost, že toto pro bahňáky typické chování probíhalo ve vzdálenosti jen asi 60 m od místa pozorování. Tato rodinka kulíků zahnízdila mimo hnízdní kolonii a nebyla jediná. O hnízdění se na obnaženém dně pokoušel i minimálně jeden pár vodouše rudonohého (Tringa totanus).

Nejen z pohledu hnízdících bahňáků byl letošní Nesyt zajímavý. Tento rybník přilákal i další zajímavé ptačí druhy. Nelze nezmínit dlouhodobou přítomnost jednoho páru labutě zpěvné (Cygnus cygnus). Tyto neslyšně létající labutě se na Nesytu objevily začátkem května a zdržovaly se zde zhruba měsíc. Po tuto dobu bylo možno poslouchat jejich typické troubení nesoucí se nad hladinou Nesytu a nejednou jsme byli svědky nebojácného napadání daleko mohutnějších labutí velkých (Cygnus olor). K hnízdění však nakonec pravděpodobně nedošlo.

I brodiví zde měli svého zástupce, za kterým se na Nesyt sjížděli ornitologové z celé republiky. Jednalo se o volavku rusohlavou (Bubulcus ibis). První „rusohlávka“ se na Nesytu objevila zhruba v polovině července a jejich početnost postupně vzrostla na v České republice nevídané množství devíti jedinců. Z běžné početnosti vybočil i daleko častější host, kolpík bílý (Platalea leucorodia). Počátkem září jich bylo na Lednických rybnících mezi 10 a 13 jedinci.

Za pověstnou třešničku na dortu lze považovat několikadenní přítomnost jedné chaluhy příživné (Stercorarius parasiticus), která dělala čest svému jménu a obratně okrádala rybáky obecné o pracně ulovené drobné rybičky.

Tato sezona byla tedy zcela mimořádná a nikdo z pamětníků nic podobného na Moravě (a ani v Čechách) nezažil. Situace na Nesytu ukázala, jak se doslova před očima mění druhové složení ptačích obyvatel a že sucho je nejenom hrozbou, ale může být i příležitostí. K dosažení mimořádné sezony potom často stačí velmi málo: prakticky každodenní komunikace s rybářským hospodářem, který má „klíče“ od manipulačních zařízení rybníků, a vzájemná spolupráce na rozložení vody z přívalových dešťů tak, aby byla maximálně zachycena, ale nedošlo k ohrožení hnízdění.

V příštím roce se situace na Nesytu nebude pravděpodobně opakovat. Plán pro příští rok je jednoznačný, zachytit v tomto rybníce maximum vody za účelem zlepšení hydrologických podmínek na navazujícím Slanisku u Nesytu. Ale pokud výrazně nezaprší, tak bude na soustavě chybět voda pro jeden stohektarový rybník…


Vlastimil Sajfrt (1978) pracuje v AOPK ČR na Správě CHKO Pálava, je garantem pro NPR Lednické rybníky, dlouhodobě se zabývá monitoringem ptáků, zejména bahňáků na těchto rybnících, a provází veřejnost na pravidelných ornitologických akcích na rybníku Nesyt.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu