Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Kůrovec a staré cesty


Václav Štěpánek, č. 4/2020, s. 42-43

Někomu by se mohlo zdát, že hledat souvislost mezi lýkožroutem a starými cestami je docela marná a především zbytečná práce. Jak však ukazuje kůrovcová kalamita, není tomu tak. Masivní těžba kůrovcem zasažených ploch totiž do lesní krajiny přivedla do té doby nevídané množství techniky, na niž nebyly staré cesty budovány. Těžební harvestory, traktory stahující dřevo z těžby, kamiony odvážející vytěžené stromy, to vše bylo v poslední době do kůrovcových lesů dopravováno doslova „cesta necesta“, bez ohledu na to, že tyto těžké stroje naprosto nenávratně ničí starou cestní síť, budovanou celá staletí. Tedy, ne že by nebyla ničena i před tím: těžba, probíhající celý rok, bez ohledu na počasí a následné stahování dřeva po lesních cestách do údolí či ke svážnicím těžkými lesními traktory, tzv. lakatoši, to vše již nenávratně zničilo velké množství cest zejména v horském či vysočinském terénu, bez toho, aby se nad tím „správci lesa“ jakkoli pozastavili. V současnosti se však jedná o daleko větší rozsah takového ničení. Cesty se tak stávají „kolaterální obětí“ kůrovcové kalamity. A ušetřeny nejsou ani vzácné krajinné relikty dříve frekventovaných významných komunikací, které byly kvůli tomu i speciálně upraveny - štětovány, totiž vyloženy kameny většinou vytahanými z polí, ale často i speciálně těženými a upravovanými. Nejednalo se většinou o pouhé navezení kamení - do cest bývaly obvykle zapravovány větší na výšku stavěné kameny, mezi něž pak tvůrce cesty vsypal a hlínou zpevnil vrstvu drobnějšího kamenného materiálu, některé cesty však bývaly doslova vydlážděny vedle sebe hustě na výšku vsazovanými kameny. Na výšku proto, že se o sebe vzájemně opíraly a „nevyviklaly se“. Mnohdy byla takováto cesta opatřena i „krajnicí“, tedy na obou stranách „štětu“ v řadě umístěnými kameny, které celou cestu uzavíraly a zamezovaly tak jejímu rozježdění do boku. Takovéto cesty samozřejmě umožňovaly bezpečný provoz i v dobách, kdy byly běžné cesty rozblácené, a vydržely nápor okutých kol těžkých formanských vozů a později i lehčí motorové techniky, v moderní době tu i tam průjezd kamionu naloženého dřevem, nikoli každodenní přejezdy těžké techniky. Nedávno takto vzala za své jedna z nejdochovanějších štětovaných cest v okolí Brna, směřující z Bukovinky do údolí Říčky. Dřevařské kamiony ji nejprve dokonale rozjezdily a poté si na jejích zbytcích ničily gumy svých kol. Proto byla celá stará cesta znovu „vyštětována“ moderním způsobem: byly na ni navezeny a buldozerem rozprostřeny a zhutněny hromady štěrku… Další cenná historická struktura tak vzala nenávratně za své. Bohužel, ani zdaleka není jediná.

Václav Štěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu