Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Problematika invazních rostlin


Ivana Mariánková, Vilém Jurek, č. 1/2021, s. 26-29

Jedním z nejnovějších projektů financovaných v rámci programu LIFE je projekt Ochrana prioritních stanovišť travních porostů Jihomoravského kraje (LIFE SouthMoravia), jehož hlavním řešitelem je ZO ČSOP Onyx. Projekt se věnuje obnově stepních lokalit a zavádění pastvy na šesti evropsky významných lokalitách (EVL) na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. V projektu je mimo jiné kladen velký důraz na boj s invazními rostlinami a na podporu dobrovolnictví při managementu chráněných území.

Nepůvodní druhy v řešení

Dlouhodobou snahou Evropské unie je boj s invazními druhy, které mají negativní dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodaření. V roce 2016 nabyl účinnosti tzv. unijní seznam, který obsahuje ty nejnebezpečnější druhy. Původně obsahoval 37 položek, v roce 2019 byl rozšířen na 66, z toho rostlin je 36. Jedním z nástrojů jak s invazemi bojovat jsou i projekty financované z programu LIFE.

V projektu LIFE SouthMoravia jsou z hlediska unijních druhů nejzávažnější klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Oba druhy se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou během pár let zničit velmi cenné biotopy, které mají mnohdy status prioritního habitatu. Každé ohnisko tak musí být potlačeno a plocha sanována. V projektových lokalitách se ale setkáváme i s dalšími druhy rostlin, které v unijním seznamu nejsou, ale dokáží přírodu potrápit. Pro potřeby stanovení invazivnosti rostlin je používán Seznam nepůvodní flóry ČR, který zpracoval tým profesora Pyška. Právě zde bychom našli netradiční invazní druhy: boryt barvířský (Isatis tinctoria) a lékořici lysou (Glycyrrhiza glabra), s jejichž likvidací je v projektu počítáno za vydatné pomoci dobrovolníků.

Boryt je v Pyškově seznamu veden jako dva poddruhy. U subspecie tinctoria najdeme popis naturalizovaný archeofyt, kdežto poddruh praecox je považován za příležitostný invazní neofyt. Velký problém s borytem je v EVL Děvín, kde se během několika málo let rozrostl na ploše více než 20 ha. Místy tvoří boryt souvislé žluté porosty, čímž dochází k degradaci původní vzácné stepní květeny. Jeho likvidace je poměrně složitá, bohužel pouhé sečení nepomáhá. Chemické ošetření v podobě plošné aplikace herbicidu by zase znamenalo úhyn rostlin na celém jižním svahu Děvína. Jediným řešením je každoroční ruční vytrhávání vzrostlých rostlin před vysemeněním.

Lékořice je v Seznamu nepůvodní flóry ČR vedena jako naturalizovaný archeofyt, přesto se na některých územích chová expanzivně. Asi největším problémem je v EVL Pouzdřanská step - Kolby, kde se v minulosti pěstovala jako hospodářská plodina, po opuštění políček začala expandovat a ohrožovat původní vegetaci. Jedinou úspěšnou metodou je chemická likvidace, sečení nebo pastva nepomáhají. Jak ošetřit herbicidem lékořici a přitom nezlikvidovat i ostatní vegetaci, je složitá a mnohaletá otázka všech ochranářů, kteří na Pouzdřanech působili. Prozatím je využíváno poměrně pracné potírání listů knotovými aplikátory.

Kromě klejichy, pajasanu, borytu a lékořice budou v rámci projektu SouthMoravia řešeny i další invazní rostliny. Stálicí je na mnohých EVL trnovník akát (Robinia pseudoacacia), zde je v plánu využití cílené likvidace pomocí injektáže herbicidu. Perličkou z říše nepůvodní flóry je výskyt opuncie (Opuntia sp.) v EVL Děvín - výsledek cílené „okrašlovací“ činnosti místních kaktusářů, bez komentáře…

Dobrovolnictví je trend

V celé Evropě již dlouho probíhá praxe projektů financovaných z programu LIFE, které zapojují dobrovolníky do ochrany přírody formou převážně krátkodobých, denních nebo víkendových aktivit. Jedná se o poměrně široký rozsah činností - od praktických obnovních prací, jako je sečení, výřez dřevinné vegetace, po boj s invazními druhy. Mobilizace dobrovolníků pomáhá chránit přírodu mnoha způsoby. Snižuje náklady ochranářských organizací, umožňuje činnosti, které by jinak nebyly vlastními silami možné, podporuje udržitelnost výsledků projektu. Zapojení veřejnosti vede k jejímu většímu povědomí o procesu ochrany životního prostředí, důvěře v něj a motivaci k zachování dobrého stavu přírody.

Evropská unie uznala význam dobrovolníků pro ochranu životního prostředí, zejména jejich roli při správě sítě Natura 2000, a tento aspekt začlenila do Akčního plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství (tzv. Akční plán 15). V září 2018 proběhlo ve finském městě Tartu setkání v rámci platformy LIFE s názvem Dobrovolnictví pro ochranu přírody, sloužící ke sdílení zkušeností s dobrovolnictvím v projektech v různých zemích EU. Při posuzování žádostí v programu LIFE je dobrovolnictví významnou devizou.

V projektu LIFE SouthMoravia je vytvoření funkčního dobrovolnického systému na podporu udržitelného managementu lokalit jedním z jeho hlavních cílů. S českými i zahraničními dobrovolníky se počítá zejména při odstraňování invazních druhů rozšířených na velkých plochách, což vyžaduje zapojení značného počtu pracovníků v poměrně krátkém čase.

Skautští dobrovolníci v akci

Jedním z partnerů projektu LIFE SouthMoravia je organizace Junák - český skaut, Kaprálův mlýn, z. s., která je centrem neformálních dobrovolnických aktivit mládeže již dvacet let. Díky programům Evropská dobrovolná služba a Evropský sbor solidarity jsou realizovány dlouhodobé dobrovolnické stáže pro mladé lidi ze zahraničí a od roku 2019 i z České republiky.

V roce 2020 skupina českých i zahraničních dobrovolníků z Kaprálova mlýna pomáhala s likvidací invazních rostlin na dvou projektových lokalitách. První velkou akcí bylo vytrhávání borytu na jižním svahu EVL Děvín. Dosud s likvidací borytu každoročně pomáhali dobrovolníci z řad veřejnosti, firem a škol. Bohužel kvůli situaci s koronavirem se nemohlo uspořádat tradiční „borytobraní“ a řešení se našlo v podobě dobrovolníků z Kaprálova mlýna. Po dobu tří týdnů tak na Pálavě usilovně pracoval například Švéd, Němec, Litevec nebo Ruska a podařilo se ručně vytrhat boryt na celé zasažené ploše, více než dvaceti hektarech. Stejná situace se opakovala na EVL Pouzdřanská step - Kolby, kde tým dobrovolníků z Kaprálova mlýna ošetřil herbicidem více než dva hektary invadované lékořicí lysou.

V řadě dalších projektových EVL bude letos zahájen obnovní management spočívající v redukci křovin a kosení degradovaných trávníků. I zde je v plánu zapojení dobrovolníků - skautů z řad místních organizací, kteří by přispěli k péči o EVL, vzali si území za své a pomáhali s managementy dlouhodobě i po skončení projektu.

LIFE SouthMoravia (LIFE18 NAT/CZ/000832) je podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR.
Více na stránkách csoponyx.cz.
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu