Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Jedním z nejnovějších projektů financovaných v rámci programu LIFE je projekt Ochrana prioritních stanovišť travních porostů Jihomoravského kraje (LIFE SouthMoravia), jehož hlavním řešitelem je ZO ČSOP Onyx. Projekt se věnuje obnově stepních lokalit a zavádění pastvy na šesti evropsky významných lokalitách (EVL) na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. V projektu je mimo jiné kladen velký důraz na boj s invazními rostlinami a na podporu dobrovolnictví při managementu chráněných území.
Nepůvodní druhy v řešení
Dlouhodobou snahou Evropské unie je boj s invazními druhy, které mají negativní dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodaření. V roce 2016 nabyl účinnosti tzv. unijní seznam, který obsahuje ty nejnebezpečnější druhy. Původně obsahoval 37 položek, v roce 2019 byl rozšířen na 66, z toho rostlin je 36. Jedním z nástrojů jak s invazemi bojovat jsou i projekty financované z programu LIFE.
V projektu LIFE SouthMoravia jsou z hlediska unijních druhů nejzávažnější klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Oba druhy se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou během pár let zničit velmi cenné biotopy, které mají mnohdy status prioritního habitatu. Každé ohnisko tak musí být potlačeno a plocha sanována. V projektových lokalitách se ale setkáváme i s dalšími druhy rostlin, které v unijním seznamu nejsou, ale dokáží přírodu potrápit. Pro potřeby stanovení invazivnosti rostlin je používán Seznam nepůvodní flóry ČR, který zpracoval tým profesora Pyška. Právě zde bychom našli netradiční invazní druhy: boryt barvířský (Isatis tinctoria) a lékořici lysou (Glycyrrhiza glabra), s jejichž likvidací je v projektu počítáno za vydatné pomoci dobrovolníků.
Boryt je v Pyškově seznamu veden jako dva poddruhy. U subspecie tinctoria najdeme popis naturalizovaný archeofyt, kdežto poddruh praecox je považován za příležitostný invazní neofyt. Velký problém s borytem je v EVL Děvín, kde se během několika málo let rozrostl na ploše více než 20 ha. Místy tvoří boryt souvislé žluté porosty, čímž dochází k degradaci původní vzácné stepní květeny. Jeho likvidace je poměrně složitá, bohužel pouhé sečení nepomáhá. Chemické ošetření v podobě plošné aplikace herbicidu by zase znamenalo úhyn rostlin na celém jižním svahu Děvína. Jediným řešením je každoroční ruční vytrhávání vzrostlých rostlin před vysemeněním.
Lékořice je v Seznamu nepůvodní flóry ČR vedena jako naturalizovaný archeofyt, přesto se na některých územích chová expanzivně. Asi největším problémem je v EVL Pouzdřanská step - Kolby, kde se v minulosti pěstovala jako hospodářská plodina, po opuštění políček začala expandovat a ohrožovat původní vegetaci. Jedinou úspěšnou metodou je chemická likvidace, sečení nebo pastva nepomáhají. Jak ošetřit herbicidem lékořici a přitom nezlikvidovat i ostatní vegetaci, je složitá a mnohaletá otázka všech ochranářů, kteří na Pouzdřanech působili. Prozatím je využíváno poměrně pracné potírání listů knotovými aplikátory.
Kromě klejichy, pajasanu, borytu a lékořice budou v rámci projektu SouthMoravia řešeny i další invazní rostliny. Stálicí je na mnohých EVL trnovník akát (Robinia pseudoacacia), zde je v plánu využití cílené likvidace pomocí injektáže herbicidu. Perličkou z říše nepůvodní flóry je výskyt opuncie (Opuntia sp.) v EVL Děvín - výsledek cílené „okrašlovací“ činnosti místních kaktusářů, bez komentáře…
Dobrovolnictví je trend
V celé Evropě již dlouho probíhá praxe projektů financovaných z programu LIFE, které zapojují dobrovolníky do ochrany přírody formou převážně krátkodobých, denních nebo víkendových aktivit. Jedná se o poměrně široký rozsah činností - od praktických obnovních prací, jako je sečení, výřez dřevinné vegetace, po boj s invazními druhy. Mobilizace dobrovolníků pomáhá chránit přírodu mnoha způsoby. Snižuje náklady ochranářských organizací, umožňuje činnosti, které by jinak nebyly vlastními silami možné, podporuje udržitelnost výsledků projektu. Zapojení veřejnosti vede k jejímu většímu povědomí o procesu ochrany životního prostředí, důvěře v něj a motivaci k zachování dobrého stavu přírody.
Evropská unie uznala význam dobrovolníků pro ochranu životního prostředí, zejména jejich roli při správě sítě Natura 2000, a tento aspekt začlenila do Akčního plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství (tzv. Akční plán 15). V září 2018 proběhlo ve finském městě Tartu setkání v rámci platformy LIFE s názvem Dobrovolnictví pro ochranu přírody, sloužící ke sdílení zkušeností s dobrovolnictvím v projektech v různých zemích EU. Při posuzování žádostí v programu LIFE je dobrovolnictví významnou devizou.
V projektu LIFE SouthMoravia je vytvoření funkčního dobrovolnického systému na podporu udržitelného managementu lokalit jedním z jeho hlavních cílů. S českými i zahraničními dobrovolníky se počítá zejména při odstraňování invazních druhů rozšířených na velkých plochách, což vyžaduje zapojení značného počtu pracovníků v poměrně krátkém čase.
Skautští dobrovolníci v akci
Jedním z partnerů projektu LIFE SouthMoravia je organizace Junák - český skaut, Kaprálův mlýn, z. s., která je centrem neformálních dobrovolnických aktivit mládeže již dvacet let. Díky programům Evropská dobrovolná služba a Evropský sbor solidarity jsou realizovány dlouhodobé dobrovolnické stáže pro mladé lidi ze zahraničí a od roku 2019 i z České republiky.
V roce 2020 skupina českých i zahraničních dobrovolníků z Kaprálova mlýna pomáhala s likvidací invazních rostlin na dvou projektových lokalitách. První velkou akcí bylo vytrhávání borytu na jižním svahu EVL Děvín. Dosud s likvidací borytu každoročně pomáhali dobrovolníci z řad veřejnosti, firem a škol. Bohužel kvůli situaci s koronavirem se nemohlo uspořádat tradiční „borytobraní“ a řešení se našlo v podobě dobrovolníků z Kaprálova mlýna. Po dobu tří týdnů tak na Pálavě usilovně pracoval například Švéd, Němec, Litevec nebo Ruska a podařilo se ručně vytrhat boryt na celé zasažené ploše, více než dvaceti hektarech. Stejná situace se opakovala na EVL Pouzdřanská step - Kolby, kde tým dobrovolníků z Kaprálova mlýna ošetřil herbicidem více než dva hektary invadované lékořicí lysou.
V řadě dalších projektových EVL bude letos zahájen obnovní management spočívající v redukci křovin a kosení degradovaných trávníků. I zde je v plánu zapojení dobrovolníků - skautů z řad místních organizací, kteří by přispěli k péči o EVL, vzali si území za své a pomáhali s managementy dlouhodobě i po skončení projektu.