Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Na zhoršující se stav stepních trávníků a úbytek jejich druhů reagovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří cílenými zásahy v rámci maloplošných zvláště chráněných území. Komplexní, rozsáhlá a systematická péče ale započala až díky projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří (2011-2017) a pokračuje díky projektu LIFE České středohoří (2017-2023).
České středohoří je druhou největší chráněnou krajinnou oblastí České republiky. Mezi zdejší nejvýznamnější a nejohroženější biotopy patří druhově pestré suché trávníky, obecně označované jako stepi. Vznik i rozvoj stepí Českého středohoří přímo souvisí s historickým vývojem zdejší krajiny. Bezlesí zde má kontinuitu od poslední doby ledové, kdy se zde pásli někdejší velcí býložravci a blokovali tak vzestup lesa. Na otevřených plochách se také záhy začal usazovat člověk. Kvůli pozdější zemědělské činnosti člověka došlo nejprve k odlesnění rozsáhlých území. Získaná půda byla následně udržována pastvou, kosením a orbou. Tyto podmínky začaly záhy využívat rostlinné i živočišné druhy obývající přirozená bezlesí. Díky zemědělské činnosti člověka se tak výrazně rozšířil areál jejich výskytu.
Značná závislost suchých trávníků na zemědělské činnosti je zároveň jejich hlavním ohrožujícím faktorem. Kde dojde k útlumu pastvy dobytka nebo kosení, dochází také k rychlému zarůstání náletovými dřevinami. Napříč Českým středohořím se tak dříve obhospodařované pastviny, louky a sady pomalu mění v les. Příčinou jsou historické události druhé poloviny 20. století. V oblasti žilo a hospodařilo po stovky let německé obyvatelstvo. To bylo v důsledku konce 2. světové války vysídleno a nově příchozí lidé na dřívější kontinuitu již nenavázali. Situaci zhoršila kolektivizace a intenzifikace zemědělství od 50. let 20. století. Hůře dostupné a obhospodařovatelné pozemky byly zanechány ladem či některé zalesněny nepůvodními druhy dřevin. Tyto kroky měly za následek zpřetrhání celistvosti stepních území, zmenšení jejich prostoru a mizení místních druhů.
Lounská část Českého středohoří je z přírodovědného hlediska jednou z nejvýznamnějších oblastí u nás právě kvůli dochovaným stepím, které jsou domovem bezpočtu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Stepi se nacházejí na jižních svazích vulkanických kopců, kde je půda velmi mělká a kamenitá. Zdejší klima je extrémně suché a horké. Proto tu nejsou vhodné podmínky k pěstování plodin. Hlavními hospodářskými aktivitami v této oblasti bylo pastevectví a částečně sadařství. Právě pastva se ukázala jako nejlepší způsob údržby zdejších lokalit a v posledních letech je zde opět pravidelně prováděna. Hlavním cílem projektu LIFE+ Lounské středohoří bylo obnovení funkční struktury stepních stanovišť, jejich propojení a rozšíření. Tento cíl byl základní podmínkou pro podporu místních druhů a počátek růstu jejich populací.
Hlavním cílem navazujícího projektu LIFE České středohoří je vytvoření pestré krajinné mozaiky, která poskytne vhodné zázemí všem jejím živým složkám, přičemž prioritní péče je zaměřena na obnovu druhově bohatých suchých trávníků v centrální části Českého středohoří. Tato oblast se mimo jiné vyznačuje dochovanými listnatými lesy s původní druhovou skladbou. Jejich podpora má v projektu rovněž své místo, především skrze dosadby ochranářsky cenných listnáčů na místa, kde se v minulosti nevhodně lesnicky hospodařilo.
Motivace k ochraně přírody
Hlavním přínosem projektů LIFE, zároveň i jejich největší výzvou, je zapojení místních lidí do ochranářských aktivit. Na dobrém stavu krajiny mají přitom zájem nejrůznější skupiny. Součástí obou projektů proto byla rozsáhlá komunikace se zástupci obcí, zemědělskými subjekty, ekologicky zaměřenými spolky a sportovními organizacemi. Cílem je zapojení všech zmíněných skupin. Nikoli však jednorázově, ale trvale. Finanční prostředky projektů umožnily úpravu zanedbaných a ekonomicky zcela nezajímavých pozemků do takové míry, že jsou prospěšné významným druhům a zároveň svým majitelům či uživatelům přináší zisk. Pomohly zatraktivnit okolí obcí nejen pro jejich občany, ale i návštěvníky. Spolkům a sportovním organizacím umožnily další rozvoj. Všem zmíněným skupinám navíc projekty LIFE otevřely dveře k dalším dotačním titulům, zejména v oblasti agroenvironmentálních opatření. Oba projekty a s nimi spojené ochranářské aktivity tak nejsou chápány, jako omezující faktor, nýbrž jako příležitost.
Lze konstatovat, že oba projekty jsou v navazování dobrých vztahů se zájmovými skupinami velmi úspěšné. Kontakty vytvořené v rámci projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří se dále udržují a rozvíjí. Různé zájmové subjekty jsou dále zapojovány do ochranářských aktivit v oblasti jejich působení. Stejného trendu se drží i současný projekt LIFE České středohoří. Projekty tak nejsou jen přínosem pro přírodu, ale pomáhají vytvářet úzké vztahy napříč regionem. Za velký úspěch lze považovat to, že zástupci zájmových skupin přímo přicházejí s nápady, co by se pro obnovu zdejší přírody mohlo udělat.
Ovce, kozy, kosy, hrábě a křovinořezy pomáhají přírodě
Pestrou krajinu Českého středohoří pomáhalo stovky let udržovat tradiční zemědělské hospodaření. Právě obnovení extenzivní pastvy a návrat k pravidelnému kosení jsou tím nejlepším způsobem péče o významné lokality. Nejprve je však nutné vymýtit nežádoucí náletové dřeviny, kterými cenné lokality postupně zarůstají. Tomuto procesu zarůstání se říká sukcese a v našich podmínkách vrcholí hustým lesem. Sukcese způsobuje změnu přírodních podmínek, což ohrožuje druhy vázané na otevřená nelesní prostředí. Stejně rizikové je šíření nepůvodních druhů. Proto si oba projekty LIFE zvolily určité cílové druhy, jejichž populacím se zavázaly pomoci zlepšením jejich přirozeného prostředí, plánů péče a dokonce i podílem na celostátních záchranných programech. Cílovými druhy prvního projektu byly sysel obecný, přástevník kostivalový, saranče skalní a kavyl olysalý. Během projektu začala i podpora populací kriticky ohrožených motýlů okáče skalního a modráska ligrusového. Navazující projekt sdílí zájem o druhy přástevník kostivalový, saranče skalní a kavyl olysalý. Cílí ale rovněž na střevíčník pantoflíček, koniklec otevřený a ještěrku zelenou. Zlepšení podmínek pro tyto „deštníkové druhy“ pomáhá dalším stovkám druhů a tím i k nárůstu jejich populací. To vede k celkovému zvýšení biodiverzity na dané lokalitě.
Někdy se praktikují velmi specifická opatření. Součástí projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří bylo vysetí vičence ligrusu na ploše 2 ha. Ten je živnou rostlinou pro řadu motýlů, zejména pak pro kriticky ohroženého modráska ligrusového. Bylo vysázeno 650 kusů vysokokmenných ovocných stromů, které pomohly oživit staré ovocné sady. Ty zůstávají důležité pro život různých druhů motýlů, brouků, ptáků a netopýrů. Právě pro podporu ptáků bylo do sadů umístěno 37 ptačích budek, včetně speciálních pro dudka chocholatého. Zajímavou aktivitou projektu byla také obnova 2 km starých průhonů a polních cest pro přehánění hospodářských zvířat. Ke speciálním opatřením přispěli v minulosti také turisté a vyznavači bezmotorového létání. Oni pravidelným sešlapem vrcholových partií Ranské hory vytvářeli příhodné podmínky pro motýla okáče skalního. Zdejší populace zůstala poslední na území České republiky. Odběrem několika jedinců z Rané započal umělý odchov tohoto motýla a dnes je okáč skalní postupně navracen na historická místa výskytu nejen v Českém středohoří. Údržbou přistávacích ploch pomohli letci také populaci sysla obecného.
Součástí projektu LIFE České středohoří jsou speciální opatření především na podporu kriticky ohrožených druhů. Pro ještěrku zelenou jsou postupně budovány plazníky, které slouží i dalším plazům a obojživelníkům jako zimoviště a jako skrýš před predátory. V průběhu roku 2019 také probíhalo unikátní genetické testování populací ještěrky zelené za pomocí stěrů z tlamy. Cílem bylo zjištění genetické kondice populací na lokalitách Kalvárie a Dolní Zálezly. Testy prokázaly potřebu posílení populace právě v Dolních Zálezlech.
Kolem trsů koniklece otevřeného se od roku 2019 budují oplůtky. Ty chrání květy před nadměrným okusem zvěří. Výsledky práce obou projektů lidé mohou vidět třeba v okolí turisticky oblíbených vrcholů, jako je Milá, Číčov, Oblík, Srdov, Brník a Raná. Dále pak na Radobýlu, Kalvárii, Holém vrchu u Hlinné, Lovoši, Košťálově nebo Kočce u Žitenic. Značná péče byla také věnována Kamenným sluncím, Bílým stráním u Pokratic a Bílým stráním u Malíče.
Akce pro veřejnost otevírají dveře do přírody
Již první projekt LIFE ukázal potřebu intenzivní práce s veřejností, bez jejíž podpory není možné přírodu účinně chránit. Prostřednictvím terénních exkurzí, přednášek, programů environmentální výchovy, informačních a propagačních materiálů, prezentací v médiích, na webu a sociálních sítích se Správa CHKO České středohoří jako součást Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) snaží zapojit veřejnost do své činnosti a podnítit ji k ekologickým aktivitám. Cílem je přitom propojit co největší počet zájmových skupin. To se daří v rámci dvou již tradičních velkých akcí pro veřejnost. Těmi jsou Slavnosti stepí na Rané a Slavnosti pastvin na Hlinné. Slavností stepí se konalo již osm ročníků. Obě akce připravuje AOPK ve spolupráci s vedením obcí Raná a Hlinná, místními zemědělci a podnikateli a spolky orientovanými na ochranu přírody. Důležitými partnery jsou také Lesy ČR, Oblastní muzeum Louny a Muzeum v přírodě Zubrnice. Obě akce jsou zaměřeny na rodiny s dětmi, kterým formou příjemného zážitku přibližují význam zdejší přírody a prakticky také ukazují, jakou potřebuje péči. Oba projekty LIFE se tak staly úspěšnými ve zvyšování zájmu a povědomí o přírodní, ale i kulturní dědictví Českého středohoří. Za komunikaci a práci s veřejností získal dokonce projekt LIFE Stepi Lounského středohoří v roce 2014 cenu Natura 2000 Award, kterou uděluje Evropská komise.
Mgr. Bc. Ondřej Nitsch, AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří.