VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jenda Páchník byl nejstarší ze všech sourozenců, protože se ze své kukly vylíhl jako úplně první. „Hurá! Konečně jsem na světě!“ skotačil radostně po dutině staré vrby. Pak si sedl na větev a vyhříval se na sluníčku. Čekal, až se vyklubou i ostatní bráškové a sestřičky. Zvedl krovky, protahoval si malá průhledná křidélka a nastavoval je teplým paprskům.

Aby tahle pohádka z pera Ivy Hoňkové měla šťastný konec, musíme se na to podívat trochu exaktněji.

Území CHKO Poodří se táhne Moravskou bránou zhruba od Ostravy k Novému Jičínu. Krajinu utváří řeka Odra a její niva. Je to síť meandrů a mrtvých ramen, doplněných o to, co přinesl do krajiny hospodařící člověk - rybníky, příkopy, louky a pole. Koryto řeky tu má přírodní charakter. O hodnotách území vypovídá i to, že má statut evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Jedním z bohatství lužní krajiny jsou staré stromy. Původní druhy stromů - lípy, javory, topol černý a v poslední době i vrby jsou na tom špatně kvůli invazi jmelí. Odolávají snad už jen duby.

Staleté stromy s vrásčitou kůrou, štěrbinami a dutinami jsou biotopy mnoha druhů. Deštník nad nimi otvírá páchník hnědý. Tento brouk byl původně doma v listnatých různověkých lesích. Teď přežívá v člověkem vytvořených parkových úpravách, alejích a v solitérních stromech ve volné krajině či na okrajích remízů.

Ve spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity jsme definovali rizikové faktory pro výskyt páchníka v Poodří. Existuje tu několik jádrových lokalit jeho výskytu, stromy v nich však postupně odumírají a chybí mladá nastupující generace. Jednotlivé lokality jsou od sebe příliš vzdálené. Náš páchník totiž není nijak zdatný letec a vzdálenosti několika stovek metrů už mu dělají problém. Izolované populace mají tendenci vytvářet mikropopulace a ty jsou velmi náchylné k zániku.

Cíle našeho projektu jsou tedy jasné. Musíme propojit izolované lokality výskytu páchníka a umožnit stromům dorůst do věku, kdy budou schopné vytvářet dutiny. Mezitím musíme udržet stávající biotopy páchníka prodloužením jejich životnosti.

Vrba na hlavu

Většina dutin obývaných páchníkem se nachází ve starých hlavatých vrbách. Hlavacení vrb bylo kdysi důmyslným způsobem hospodaření. Jednou za 5-7 let hospodář vrbu ořezal na hlavu a měl slušnou zásobu palivového dříví. Na jaře zas kvetoucí vrby poskytly první potravu jeho včelám.

Dnes se starým po desetiletí neořezávaným vrbám vylamují přerostlé větve, čímž se dutiny ničí. Vylámané větve představují riziko pro chodce i cyklisty, a navíc z naší krajiny mizí tradiční stromořadí hlavatých vrb.

V plánu máme ořezat stovky zanedbaných vrb a obnovit jejich hlavový řez. Je to práce pro odborníky - arboristy. Zároveň ale motivujeme vlastníky pozemku, aby pokračovali v údržbě a ořezech i v příštích letech. Příští řez na hlavu už mohou zvládnout sami.

Místní hrušně zaujaly Mendela

Z odborných studií i ojedinělých nálezů v Poodří víme, že se páchník vyskytuje i v dutinách ovocných stromů, jako například v hrušních.

Jejich pěstování má v Poodří velkou tradici. Svědčí o tom staré hrušně v nivě Odry, historické sušárny ovoce, regionální recepty na hrušková povidla a koláče i slavnostní koštování hruškové pálenky. Ostatně o rouby svých oblíbených hrušní si napsal i Johan Gregor Mendel, který se narodil v Hynčicích, dnes součásti obce Vražné na Novojičínsku.

K výsadbě hrušní nabádáme místní vlastníky půdy. Trochu nám to ale komplikuje rez hrušňová. Na zahradě u rodinného domku v Poodří se totiž hrušním moc nedaří. Může za to pěstování jalovců, které jsou jedním z hostitelů rzi hrušňové. My zatím sázíme mladé hrušně za vesnicemi, na mezích a podél polních cest.

Dub domovem netopýrů

Mohutný stoletý dub na soukromém pozemku je svědectvím dlouhodobé péče o hospodářství, úcty k historii a tradici. Kromě brouka páchníka poskytuje vhodné úkryty například netopýrům, kterých v Poodří žije více než 15 druhů.

Duby se často sázely jako hraniční stromy nebo jako zpevňující dřevina do náspů, hrází a svahů. Ořezáváme jen spodní suché větve a pouze tam, kde ořez prospěje páchníkovi nasvětlením kmene. Debatujeme s vlastníky půdy - chceme se shodnout na přístupu, který pomůže stromům a krajině. Kvůli usnadnění pojezdu zemědělských mechanismů hrozí dubům kácení, v lepším případě nešetrný ořez, který naruší stabilitu a estetickou hodnotu stromu.

Topoly, přírodní větrolam

Je to původní dřevina našich říčních niv. V Poodří jej poznáme velmi snadno, protože na rozdíl od nepůvodních druhů topolů nemá jmelí. I když nepatří mezi dlouhověké dřeviny, v dospělosti je to krásný mohutný strom. Rychle roste a vysázíme-li topoly jako větrolamy, budou funkční o 20-30 let dříve než jiné stromy. Navíc nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Potřebuje vlhčí stanoviště a v mládí ochranu proti okusu. Proto je začínáme sázet i v Poodří, samozřejmě jde o sazenice původního Populus nigra, které odebíráme ze specializované lesnické školky.

Sami bychom to nezvládli

Příprava vhodných lokalit pro výsadbu a úspěšné vyjednávání s vlastníky závisí na dobré znalosti místních poměrů a využití v minulosti navázané spolupráce. O tom ví nejvíce místní ZO ČSOP Studénka. Její členové už desetiletí působí v Poodří, obnovují krajinné prvky a pořádají ekovýchovné akce pro veřejnost.

Odbornou stránku zajišťují naši partneři z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Máme v týmu odborníky na chráněné druhy živočichů a geografy, kteří pomáhají s mapovými aplikacemi a evidencí nálezů páchníka hnědého. Pomáhají nám i studenti, kteří se odvážně noří do zarostlé a vodou zaplavené krajiny. Dokumentují přímo v terénu jednotlivé stromy, stávající i perspektivní biotopy páchníka.

Trojici našich projektových partnerů doplňuje nezisková organizace z Polska, Fundacja Ekorozwóju. Spolupracujeme s nimi na přípravě vzdělávacích akcí a komunikaci s obcemi. Společně se už několik let věnujeme záchraně stromů a ohrožených druhů živočichů, kteří jsou na stromy vázáni. Poláci vysadili desetitisíce stromů a mají dobré zkušenosti se vzděláváním úředníků a vlastníků půdy.

Brány do Poodří otevřené

Už druhým rokem se setkáváme s obyvateli Poodří, žáky místních škol i turisty a milovníky přírody. Zveme je na ukázky hlavacení vrb, výsadby, odborné exkurze i rodinné výlety. S žáky, pedagogy a přáteli škol jsme už v Poodří vysadili téměř dvě stovky stromků. Také jsme vyhlásili výtvarnou a literární soutěž Pozoruhodné stromy.

Krásy Poodří poznáváme na kolech během Tour de aleje. Na našich rodinných cyklojízdách se účastníci setkávají s lidmi, kteří v Poodří dělají něco pro krajinu i pro místní komunitu. Loni v létě jsme například navštívili Lesní mlýn v Bernarticích, rodinnou farmu České jablko a spolek Perdix, který stejně jako my sází stromy v Poodří. S organizací cyklojízdy nebo i výsadeb nám pomáhají starostové místních obcí.

Inspiraci čerpáme v zahraničí

Ochraně krajiny se učíme od spolků z ostatních zemí Evropské unie. Vloni jsme navštívili projektové lokality Bratislavského ochranárskeho združenia (BROZ) v Podunají, kde kolegové chrání a obnovují vzácné biotopy už dvě desítky let a v krajině je to vidět.

Litevský Fond for Nature díky programu LIFE podobně jako my propojuje izolované lokality s výskytem páchníka hnědého a pomáhá vytvářet vhodné biotopy pro jeho přežití. S kolegy jsme se setkali na webináři a předáváme si zkušenosti také při hodnocení dopadu našich aktivit na ekosystémové služby v projektových územích.

A co dál?

Do konce projektu zbývají dva roky, během nichž nás čeká ještě spousta práce. Důležitější ovšem je, aby plody našeho úsilí přetrvaly do budoucna po jeho skončení. Díky úzké spolupráci s místními lidmi víme, že se podařilo zvýšit zájem o ochranu přírody v Poodří. Proto věříme, že se do nádherné krajiny podél Odry vrátí nejen vzácný brouk páchník, ale bude se sem vracet spousta milovníků přírody.

Projekt Ochrana páchníka hnědého v EVL Poodří LIFE Osmoderma 2017 (LIFE 17 NAT/CZ/000463) je podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR. Více na stránkách poodrizije.cz.

RNDr. Marcela Klemensová, Arnika - Centrum pro podporu občanů, koordinátorka projektu.