Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Ochrana orla královského v Panonské nížině


Arnošt Cetkovský, č. 1/2021, s. 47-49

Foto Márton Horváth

Za názvem Pannon Eagle se skrývá monitoring, ochrana a podpora populace orla královského (Aquila heliaca) ve všech zemích panonské nížiny. V pořadí četnosti jeho výskytu jsou to Maďarsko (vedení projektu), Slovensko, Rakousko, ČR a Srbsko. Aktivity navazují na předchozí úspěšný maďarský projekt LIFE Helicon, přičemž s ohledem na pozorovaný výskyt orlů královských byl tento návazný projekt vypracován a schválen jako mezinárodní. Za ČR se na projektu podílí rozhodujícím dílem Česká společnost ornitologická (ČSO), která má na starosti monitoring a prevenci, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) slouží jako podpůrná organizace ve věcech legislativních a organizačních. Projekt běží již od podzimu roku 2016 a bude ukončen v březnu 2022, což je relativně dostatek času na systematický monitoring a podporu populace.

Orel královský

Orel královský (Aquila heliaca) je v obecném povědomí nejspíše méně znám než orel skalní či mořský, což je dáno tím, že v ČR je velmi vzácný a do roku 1997 u nás nehnízdil. Pro svou majestátnost a bílé skvrny na zádech připomínající královský hermelín si vysloužil svůj přídomek a ve většině cizích jazyků byl dokonce povýšen na „orla císařského“ (imperial eagle, Kaiser Adler atd.).

Hnízdění v ČR je okrajovou oblastí rozšíření v Panonské nížině zahrnující Dolní Rakousko, jižní Slovensko, celé Maďarsko a severní Srbsko. Největší světová populace orla královského žije na Ukrajině a v jižních oblastech Ruska až po oblast Bajkalu a v Kazachstánu, přibližně mezi čtyřicátou a padesátou pátou rovnoběžkou severní šířky. Globálně je populace orla královského v kategorii ohrožení zranitelná, což platí dvojnásobně o jihomoravské populaci, kde i úbytek jednotlivců znamená vážné oslabení.

Monitoring populace

Dřívější sledování pomoci GPS v Maďarsku a na Slovensku bylo v roce 2018 rozšířeno i do ČR - dvě mláďata byla vybavena solárně napájenou GPSGSM vysílačkou a již v témže roce mladí orli navštívili celý širší region. Ten „usedlejší“ zalétl nejen do všech zemí projektu LIFE - PannonEagle, ale i do západního Polska, Rumunska a přes Polsko až do Běloruska. Druhý orel se vydal na „zimní dovolenou“ až do Řecka a na Krétu, kde strávil zimu na skalnatém jižním pobřeží, které není zasaženo turistickým průmyslem, a na jaře se vydal zpět do míst svého rodiště. Denní vzdálenosti přeletů byly mnohdy více než 200 km, rekordní dokonce 300 km. Při návratu z Kréty, který mu trval tři týdny, byl zaznamenán přelet Alp z okolí Lublaně do lokace jižně od Lince v jednom dni. Bohužel, právě tento orel cestovatel je nyní nezvěstný - jeho vysílačka se v říjnu 2019 náhle odmlčela, ale ani jeho tělo ani vysílačka nebyly v posledním místě výskytu (severní část Dolního Rakouska) nalezeny. Obdobná data potvrzující rozsáhlou migraci získali i další partneři projektu.

Monitoring dále zahrnuje vyhledání a sledování hnízd orla královského, evidenci a sledování hnízdících párů, počtu vylíhlých a vylétlých mláďat, kroužkování apod.

Ochrana a prevence

Jako u mnoha vrcholových predátorů i pro orly královské je jejich největším nepřítelem člověk a jeho činnost, často i kriminálního charakteru (pytláctví a travičství).

Ochrana hnízd

Vyrušování hnízdících párů je častou příčinou neúspěšného odchovu mláďat. Důležitou součástí ochrany jsou proto informace o hnízdících párech, které ochranáři předávají příslušné lesní správě, která následně v blízkosti hnízd dodrží od února do konce května období klidu s omezením kácení, lesních a dalších prací v okruhu 300 m od hnízda.

Odhalování a prevence travičství

Travičství je podle dat ochranářů nejčastější příčinou předčasného úmrtí dravců a je tedy přirozeně jednou z klíčových součástí projektu. Zde má projekt obrovský přesah, byť je v jeho názvu uveden jen orel královský, odhalování a prevence travičství pomůže všem dravcům a dalším volně žijícím zvířatům.

Pokládání otrávených návnad v přírodě je zakázáno více než 50 let, a že je trestné, potvrzuje výčet paragrafů:

* Týrání zvířat dle § 302 trestního zákoníku. Mimo schválených přípravků k hubení hlodavců je jakékoliv trávení zvířat považováno za týrání, neboť jed působí zvířatům obrovské utrpení.

* Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy dle § 299 trestního zákoníku.

* Za pytláctví dle § 304 trestního zákoníku se považuje i nelegální pokládání otrávených návnad.

* Držení zakázaných jedů, mezi které patří i karbofuran (Furadan), může být klasifikováno jako trestný čin přechovávání omamné či psychotropní látky a jedu dle § 284 trestního zákoníku.

Stále je ovšem travičství prostředkem v boji se „škodnou“, což je termín, který stále pevně vězí ve vědomí tzv. „manažerů přírody“, kteří chrání „svoji“ zvěř a snaží se zbavit lišek, kun nebo vyder, případně i invazních norků či psíků mývalovitých. A spolu s tím otráví i dravce nebo psa na procházce. Dravci jsou obzvláště zranitelní, protože vzhledem k poklesu stavů drobné zvěře v přírodě tvoří i mršiny část jejich jídelníčku.

Česká společnost ornitologická vede databázi otrávených dravců a získaná data jsou hrozivá

V roce 2018 bylo otráveno 40 kusů dravých ptáků, v roce 2019 34 kusů a v roce 2020 (do 30. 9.) 40 kusů. Dále je za uvedené roky v databázi souhrnně dalších 45 ptáků, 42 volně žijících savců a také 21 psů domácích a koček. Samotný orel královský měl dosud štěstí, za uvedené roky byl nalezen jen jeden otrávený kus, ale při rozsahu travičství a velké migraci je jen otázkou času, kdy se otráví další. Je nutno zdůraznit, že uvedené počty se týkají jen nalezených mrtvých těl (kadáverů) s potvrzenou otravou (Karbofuran a Sutox II), jde tedy o příslovečný vršek ledovce. Skutečný počet obětí otrávených návnad je podle kvalifikovaného odhadu násobně vyšší, pak ovšem je počet otrávených dravců v řádu malých stovek kusů ročně. Všichni si jistě uvědomí, že takové počty těžce decimují populaci dravců v ČR a při shodě nepříznivých okolností mohou vést až k úplnému zániku populace některých druhů. Traviči bývají jednak někteří „myslivci“ a také někteří chovatelé a rybníkáři. V obecné rovině pak jedni svádějí vinu na druhé. Prevence a případné stíhání travičů je obtížné, nikoliv však nemožné. Zjišťování a vyšetřování případů pronásledování dravců včetně travičství je důležitou součástí projektu LIFE - PannonEagle a v rámci vzájemné výměny zkušeností již bylo zaznamenáno několik odhalených a odsouzených travičů (Maďarsko, Rakousko).

Nejčastěji zneužívaný bývá zakázaný a stále ještě nelegálně uchovávaný insekticid FURADAN (již samotné vlastnictví je trestné - viz výše, účinnou látkou je zde karbofuran). Již velmi malé množství tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoliv živého. Otrávené návnady působí nespecificky, přičemž jedna návnada může zabít více dravců, což dokladuje foto dvou kání lesních u otrávené návnady (černá slepice) dohledaných terénní jednotkou projektu. Fotografie rovněž dokladuje drasticky rychlý účinek karbofuranu, jen málo jiných jedů zabíjí dravce přímo u otrávené návnady.

Terénní jednotka projektu LIFE - PannonEagle V návaznosti na pozitivní zkušenosti z dřívějšího maďarského projektu operují v klíčových zemích projektu terénní jednotky používající specificky vycvičené psy. Jde o Maďarsko (pokračování z předchozích let), o Slovensko (v rámci policie) a v ČR. V ČR byla pod vedením ČSO jednotka založena již v roce 2017 a má tedy za sebou 3 roky operačních zkušeností. Jednotku tvoří psovodka Klára Hlubocká a v současnosti příslušníci speciálního plemene Chesapeake Bay retriever, čokoládoví retrívři Victory („projektový“ pes) a Irbis, která je ve výcviku a byla zakoupena z výtěžku dárcovské sbírky ČSO. Psi jsou vycvičeni jak na vyhledávání mrtvých ptáků a zvířat, tak i na vyhledání otrávených návnad, přičemž jejich kvalitní výcvik byl již mnohokrát potvrzen u konkrétních případů v praxi.

Při nálezu podezřelé návnady nebo uhynulých zvířat je nutno dodržovat následující zásady!

Na nic nesahat! Nedotýkat se návnady ani mrtvých zvířat! Zabránit v přístupu dětem a domácím zvířatům! Nepoškodit stopy na místě nálezu (s ničím nehýbat, nešlapat zbytečně okolo). Nález vyfotografovat, je-li čím, a konzultovat na telefonních číslech +420 606 412 422 (Klára Hlubocká) nebo +420 773 380 285 (služba ČSO).

Odborníci přijmou vaše oznámení, zaznamenají lokaci a podrobnosti nálezu a poradí, jak dále postupovat. V případě potřeby přijedou na místo, s pomocí vycvičených psů prohledají okolí. Případné nasazení je bezplatné a v současnosti je plně hrazeno z projektu LIFE - Pannon Eagle. Pokud se podezření na otravu potvrdí, odborníci zařídí další kroky včetně předání případu policii. Policisté byli v dané věci proškoleni ve všech krajích.

Přirozeným cílem projektu je navýšení počtu orlů královských v panonské oblasti, tento cíl se daří plnit, snad i díky tomuto projektu přes všechna protivenství, jako je úbytek drobné zvěře, nepřátelství některých lidí - otravy a pytláctví. Populace orla královského roste, sice nijak dramaticky, ale stále roste. Díky publicitě spojené s projektem roste i povědomí veřejnosti o problému travičství a s tím všeobecné hluboké odsouzení travičů a jejich nepřijatelného chování.

PannonEagle LIFE (LIFE15 NAT/HU/000902) je podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR. Autor článku děkuje ČSO a především Kláře Hlubocké za odborné podklady a připomínky. Více na imperialeagle.eu nebo birdlife.cz.

Ing. Arnošt Cetkovský, Ministerstvo životního prostředí ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu