VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Tabulí v terénu to začíná a zprávou pro veřejnost končí. Znají to všichni příjemci projektů LIFE. A mezitím je spousta komunikace s lidmi - vlastníky, hospodáři, studenty i turisty. Bylo to tak také v našem pětiletém projektu LIFE Beskydy, díky kterému jsme pečovali o 50 hektarů cenných smilkových luk. Kromě on-line světa a přímé komunikace s lidmi jsme připravovali tabule, brožury i plakáty. A pokaždé jsme mysleli nejen na ty, kteří je budou číst, ale hlavně na ty, kteří je číst nebudou.

Základní předpoklad = nezájem

Vycházeli jsme především z toho, že většinu lidí příroda možná občas zajímá, ale ne až tak, že by si o ní aktivně něco četli. A také, že dnes, v době zahlcení množstvím informací, se čte jen minimálně. Takže materiály viditelně slibující agitaci ve prospěch přírody jsou logicky odsouvány „na někdy“ nebo rovnou končí v koši. Proto jsme se snažili netlačit na pilu a nezahrnovat čtenáře detaily a už vůbec ne takovými, jako jsou třeba druhová jména. Psali jsme tak, aby tomu rozuměli úplně normální lidé. Přemýšleli jsme proto trochu víc marketingově, než jak je na ochranáře obvyklé. K tvorbě některých věcí jsme potom přizvali reklamního textaře a designéra, který naprostou většinu času tvoří pro komerční sféru a s námi dlouhodobě spolupracuje. Volili jsme „neochranářské“ barvy, komiksové obrázky a vůbec jsme si při tvorbě dost hráli.

Z tabule tabulka

Tato povinná výbava všech LIFE projektů by na našich velmi odlehlých lokalitách krajinu narušovala. Pečovali jsme o louky na místech, kam kromě hospodářů moc často nikdo nezabloudí, nebo tam, kam si lidé chodí spíš odpočinout než aktivně přijímat informace. Protože sami obdivujeme raději výhledy do krajiny než do informačních cedulí, zmenšili jsme tabuli na tabulku (40 × 40 cm). Výrazná je jen hlavní myšlenka a ostatní vyžadované a méně zajímavé informace jsou téměř neviditelné. Ti nejzvídavější mohli použít QR kód s odkazem na stránky o projektu. A výhledy zůstaly neporušeny.

Smilka každý den

Co napsat na tričko o trávě, která je tak tuhá a drsná, že ji nikdo nechce žrát? Snad jen školácký rým: Smilka je tráva, má taky svá práva.

Smilka tuhá (Nardus stricta) roste na chudších vlhčích půdách, nejčastěji písčitohlinitých, často rašelinných, na podhorských a horských loukách a pastvinách, na okrajích cest a v lesních lemech.

Na pracovním stole nebývá moc místa, proto si každý dobře rozmyslí, co si na něj dá. Proč by to měl být zrovna náš kalendář? Protože vydrží dva roky a ušetří mně lednový shon za novým, a protože s každým otočením listu můžu řešit malou hádanku a rozluštění si najít na facebookové stránce Salamandru. Za dva roky se mi vyloupne rozuzlení komiksu jako ořech ze skořápky. A navíc zůstáváme stále ve spojení.

Průvodce krajinou i hospodařením

Brožura o projektu zapadla do naší edice malých průvodců. Jen jsme jí dali krásnou růžovou barvu. Každý, kdo kolem ní prošel, po ní sáhl. Už jenom pro tu barvu. Obsah je psaný jako tipy na výlety včetně popisu trasy a období, kdy je nejlepší místo navštívit. Uprostřed nechybí mapka.

Brožura pro hospodáře slouží jako návod, jak pečovat o bohatství v podobě cenné horské louky. Jen si to představte: drsný beskydský hospodář si čte něco, co mu přistane ve schránce a pak podle toho změní své léta zažité postupy. Tak jsme se rozhodli množství informací omezit na minimum a trochu je pobavit. Komiksové obrázky si čte rád skoro každý.

Tráva z plakátu

Téma smilkových luk jsme si pro účely série plakátů rozšířili na veškeré bezlesí a zase z toho udělali trochu komiks. Rozehráli jsme s kreslířem příběh a nechali na čtenáři, aby si sám vybral ze tří navržených variant tu správnou. A kolik lidí, tolik názorů. Ale to nevadí, chtěli jsme vyvolat emoce. Čtenář s námi nemusí souhlasit, ale donutili jsme ho aspoň chvíli přemýšlet nad naším, pro něj klidně nesmyslným, řešením. A o to nám šlo. Taky proto jsme plakát dávali do míst, kde nám lidi hned neuniknou, třeba na autobusových zastávkách.

Hravá dvojka

Originální karetní hra pro 2-6 hráčů se 75 kartami. Každá hra vyvolá emoce, ale my jsme šli dál. Počítali jsme i s „hráči“, kteří si raději karty prohlížejí, než hrají. Proto na kartách nejsou idylické obrázky kytiček a oveček, ale provokující kresby doplněné rýmy. Cílem hry je nasbírat co nejvíc bodů - zajistit nejlepší péči loukám.

Pro vytrvalé strategické hráče jsme měli ještě jednu bombu - Tajemnou krabičku. Ta obsahovala rašelinný květináč s tabletou, která po zalití vodou nabobtnala, a do ní se vysela přiložená semínka. Co vyroste, jste nevěděli. Byla to vždy jedna z kytek smilkových luk. Vytrvalá péče i tady přinesla své ovoce.

Laická zprávička

Na konci každého LIFE projektu musí vyjít laická zpráva, která míří do řad nejširší veřejnosti a měla by jí poskytnout informace o průběhu projektu a jeho výsledcích. A musí být i v angličtině. Ale kdo by ji četl?! Místo obvyklých tlustých brožur plných detailů, tabulek a grafů jsme vytvořili tenoučkou brožurku. Anglická a česká verze v jednom, každá z jedné strany, setkávají se uprostřed. Takže stačí dočíst do půlky. Za roky pilné práce v terénu i kanceláři jsme sice výsledků měli dost, ale vybrali jsme jen pět nejdůležitějších čísel, která jsme trochu rozvedli, a dva hlavní výsledky, které si chceme pamatovat i po letech. A pokud někdo bude chtít vědět víc, vždycky se nás může zeptat.

Vše schváleno

Přestože to tak nevypadá, nešlo o informační projekt. Naším hlavním cílem byla péče o louky. Informace tu byly jen doplňkem, ale nepovažovali jsme je za okrajové téma. Minimalizovali jsme vše. V této informační tresti má každé slovo své místo a těch, která tam jsou navíc, je snad málo.

Tím jsme však porušili mnohé zažité zvyklosti programu LIFE, které se někdy tváří jako pravidla sama. Pravda, někdy jsme měli docela obavy. Řešili jsme to aktivní diskusí s externím monitorovacím týmem a důslednou argumentací v průběžných zprávách. Ale závěrečnou Laickou zprávu, která se vytváří až na konec, moc nepředjednáte. A zrovna tady byla minimalizace na maximu.

Závěrečnou zprávu jsme posílali do Bruselu zrovna na Vánoce s lehkým pokušením zabalit ji do vánočního papíru a opatřit mašlí. Na konci února přišla poslední platba, a co pro nás bylo nejdůležitější, byla v plné výši. Prošlo nám tedy i neobvyklé. Poselství národům, nejen evropským: Minimalizujte! (Při práci s informacemi určitě.) Aneb jak říká Krakonoš Trautenberkovi: „Kdo chce víc, nemá nic!“

LIFE Beskydy (LIFE12 NAT/CZ/000629 byl podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR. Více o projektových aktivitách na stránkách www.salamandr.info.

Mgr. Barbora Krupová, ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm.