VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Před více než 20 lety jsem nastoupila jako botanička na středisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR v Pardubicích a při jednom z prvních terénních výjezdů na východočeská chráněná území s rybníky jsem se setkala s hydrobotanikem Štěpánem Husákem. Znali jsme se trošku již z mého předchozího zaměstnání ve firmě zabývající se revitalizačními studiemi. Tenkrát mne Štěpán oslovil, zda bych se mohla věnovat rdestu dlouholistému, který roste už jen u nás v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Vyprávěl mi historii o přibližně 20 lokalitách tohoto druhu, které se vyskytovaly v nivě spojené Orlice, ve Vltavě v Praze, v řece Ploučnici a Ploužnickém potoce, v rybnících kolem Cidliny a také kolem Otavy. Smutná byla informace o zániku předposlední lokality, tzv. Jezuitského jezera v Malšově Lhotě, kde druh strádal v důsledku silné eutrofizace a nakonec ho zcela zlikvidoval geograficky nepůvodní býložravý amur bílý, kterého tam záměrně vysadili rybáři. V té době jsem toho o vodních rostlinách, zvlášť rdestech, moc nevěděla, ale Štěpánovu důvěru jsem vzala jako výzvu rdestu dlouholistému pomoci a pokusit se ho zachránit jak pro flóru České republiky, tak pro náš východočeský fenomén - nivu řeky Orlice. Poslední lokalita tohoto druhu byla v roce 1998 vyhlášena jako přechodně chráněná plocha (PCHP), a to právě v reakci na náhlý zánik populace v Jezuitském jezeře. Tehdy se o vyhlášení PCHP zasloužili Štěpán Husák, Zdenek Kaplan, Helena Faltysová a Pavel Skřivan. Samotné vyhlášení PCHP pro záchranu druhu nestačilo, a tak ze strany Štěpána Husáka vznikl podnět připravit záchranný program pro tento druh. Základní informace k záchrannému programu již byly připraveny Vlastíkem Rybkou, Štěpánem Husákem, Zdenkem Kaplanem a Jaroslavem Rydlem. Nezačínala jsem tedy od nuly a dopracovala jsem první verzi záchranného programu, který jsem za středisko AOPK ČR v Pardubicích v roce 2000 předložila ministerstvu životního prostředí (MŽP). Ve stejnou dobu byl dokončen úplně první záchranný program pro rostlinu v ČR, a to pro matiznu bahenní. Kolem záchranného programu pro rdest dlouholistý se dlouho nic nedělo. V roce 2002 jsem dostala podnět přepracovat záchranný program podle čerstvě dokončené metodiky. Poté, co jsem přepracovanou verzi znovu odevzdala na MŽP, byl záchranný program v roce 2003 schválen.

Již v roce 2001 se podařilo získat finanční podporu z managementových prostředků střediska AOPK ČR v Pardubicích na odbahnění zazemněné části ramene (PCHP), v níž byla vodní plocha omezená na úzké korýtko s mírně proudící vodou. Odbahnění proběhlo suchou cestou - bagrem na zmrzlém substrátu porostlém olšemi, vrbami a dalšími dřevinami. Na dočasné deponii vytěženého substrátu se v následující vegetační sezoně objevily zajímavé druhy ze semenné banky - ostřice česká a bazanovec květnatý. Další částečné odbahnění se podařilo zrealizovat o dva roky později sacím bagrem, a to v úseku mezi zaústěním ramene do řeky Orlice a druhým záhybem ramene. Financování proběhlo z prostředků Programu péče o krajinu (MŽP), žadatelem o finanční podporu byl správce vodního toku, tj. Povodí Labe Hradec Králové, s. p. Zatímco po prvním odbahnění byla průhlednost vody výborná hned v následující vegetační sezoně a poměrně rychle na to zareagoval rdest alpský, po odbahnění sacím bagrem trvalo dva roky, než se zvířené jemné částice usadily a obnovila se průhlednost vody. Vodní makrofyta vyjmutá z vodní plochy před použitím sacího bagru a přechovávaná v záchranných nádržích byla zpět vysazena do odbahněné části ramene v roce 2004. Následoval monitoring stanovištních poměrů, stavu populace, posilující výsadby, kdy se využívaly rostliny pěstované v záchranné kultuře v třeboňském pracovišti Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s dr. Lubošem Adamcem. Populace rdestu dlouholistého začala pozitivně reagovat až po roce 2005, kdy bylo po 4 letech nalezeno několik lodyh. V následujících letech se populace zvětšovala i bohatě kvetla a největší početnosti dosáhla v roce 2010 (přibližně 1 461 lodyh, z toho 200 kvetoucích). Nejvíce druh prosperoval v místě zaústění ramene do řeky Orlice, jelikož je zde voda dostatečně provzdušněná díky proudění. Pozitivní efekt revitalizace byl však výrazně snížen souhrou více faktorů v následujícím období - zanášení ramene písčitými splaveninami ze zaústěného Stříbrného potoka (zvýšení v souvislosti s výstavbou několika rybníků v městských lesích Hradce Králové v povodí Stříbrného potoka), dále množstvím organického materiálu padajícího z hustého břehového porostu na březích ramene, teplotními a srážkovými extrémy (2012, 2014, 2018 a 2019), vysazením amurů bílých přímo do ramene v roce 2013 a požerem ponořených křehkých listů a lodyh rdestu polodivokými kachnami (pozorováno od roku 2012). Bohužel ani rybáři nerespektovali zákaz rybolovu na lokalitě a zákaz úprav břehů k tomuto účelu, čímž se mělo předejít zejména vytahování lodyh rdestu rybářskými pruty, případně i speciálními kotvičkami, kterými se zbavují překážející vodní vegetace (na ramenech Orlice hlavně stulíku žlutého). Dalším nezanedbatelným vlivem se stala kvalita vody v přitékajícím Stříbrném potoce a ve spodní výpusti z rekreačně využívaného Stříbrného rybníka, která je do ramene zaústěna. Díky vstřícnosti Lesů ČR se podařilo v roce 2013 realizovat sedimentační přehrážku na Stříbrném potoce mezi mostkem přes silnici (mezi Malšovou Lhotou a Svinarami) a zaústěním do ramene Orlice (PCHP). Zde se zachytává hrubý i jemný písek, který musí být pravidelně z nádrže odstraňován. Zpomalí se tak výrazně zanášení revitalizovaného ramene. Voda přetéká přes balvanitý skluz, takže dochází též k jejímu prokysličení před vstupem ze Stříbrného potoka do ramene.

Díky projektům (Norské fondy 2009-2010, 2015-2017, Specifický výzkum MŠMT na Univerzitě v Hradci Králové) jsem mohla do problematiky záchranného programu pro rdest dlouholistý zapojit své studenty v rámci jejich bakalářských a diplomových prací. Věnovali jsme se monitoringům populací a stanovištních poměrů jak na původní lokalitě, tak na několika lokalitách se záložními a reintrodukovanými populacemi, testování klíčivosti semen, studiu jejich dormance a způsobu jejího přerušení přírodě blízkými metodami, pěstování druhu v kultuře a studiu jeho ekologických nároků (parametry vody a sedimentu, vliv vláknitých řas apod.), převádění rostlin z in-vitro kultury do venkovní kultury a následným výsadbám na lokality, vytipovávání dalších potenciálních lokalit v nivě Orlice, Ploučnice atd. pro výsadby. Souběžně s našimi aktivitami byla v roce 2009 založena in-vitro kultura z nažek rdestu dlouholistého panem inženýrem Kamilem Páskem v Ostravě a následně též rozšířena záchranná kultivace druhu v BÚ AV ČR v Třeboni, v níž jsou rostliny z in-vitro kultury dopěstovávány. Poskládané znalosti z dlouholetých průzkumů jsme navíc doplnili terénním průzkumem lokalit druhu v zahraničí, kde se ještě v současné době vyskytují stabilní populace druhu. Rdest dlouholistý, jeho společný výskyt s dalšími druhy a stanovištní poměry jsme studovali v roce 2014 na čtyřech jezerech v jižním Švédsku (Trummen, Langen, Spänen, Sädra Vixen), v roce 2015 na 15 jezerech a v řece Raudvaselva v Norsku (od Osla až za polární kruh) a v roce 2016 na čtyřech jezerech a jedné říční laguně řeky Ilža v Polsku. I když studování druhu v zahraničí probíhalo hlavně na lokalitách převážně glaciálního původu a parametry se zásadně lišily v hloubce, průhlednosti vody, měli jsme příležitost vidět celou škálu jezer z hlediska odlišné trofie (úživnosti). Od oligotrofních jezer v Norsku a Švédsku přes mezotrofní jezera jižního Norska a Švédska až po mírně eutrofní prostředí, které převažovalo na polských lokalitách a v jezeře Trummen v jižním Švédsku v minulosti negativně ovlivněném odpadními vodami z továrny na zpracování lnu, z nemocnice a z dalších provozů ve městě Växjö. I na zahraničních lokalitách jsme se tedy setkali s přirozenou a antropogenní eutrofizací, tedy procesem obohacování vod o živiny, s okusem vodních rostlin kachnami, rybami, ve Švédsku i raky. Zkušenosti ze zahraničí nám výrazně pomohly k doplnění chybějících informací pro přípravu kompletní revitalizace přechodně chráněné plochy v Malšově Lhotě. Zásadními závěry, které se musely objevit v připravované projektové dokumentaci, bylo snížení trofie vody a sedimentu; zmenšení zástinu břehovými porosty alespoň na 50 %; diverzifikování dna, aby vznikly různé hloubky včetně mělčin; následné vysázení reintrodukovaných lodyh rdestu dlouholistého z kultury do hlubších míst, aby se k nim nedostaly kachny; zajištění dostatečné ochrany lokalit před eutrofizací antropogenního původu, tedy způsobenou nevhodným chováním rybářů, případně vodáků; zajištění soustavné péče o břehové porosty a obnažené plochy náchylné k šíření invazivních druhů rostlin a v neposlední řadě soustavný monitoring vývoje populací všech vodních rostlin, živočišných i rostlinných organismů obývajících břeh a dno (tedy zoobentosu a fytobentosu), ryb a obratlovců ve vodě i v navazujících břehových porostech.

Vlastní příprava projektu revitalizace ramene v PCHP byla velmi zdlouhavá. V roce 2009 byla celková revitalizace tohoto ramene zapracována do schváleného Plánu oblasti povodí horního a středního Labe. Poté Povodí Labe, s. p., požádalo v roce 2010 o finanční podporu Operační program životního prostředí na vypracování studie proveditelnosti pro tuto akci. Studie proveditelnosti byla dokončena v roce 2014 a podpořila realizaci projektu v několika variantách (rozsah odbahnění). Projekt byl zpracován pro variantu zajišťující odbahnění celého ramene s ponecháním několika bezzásahových zón, vybudování hrázky oddělující horní část ramene (nad zaústěním Stříbrného potoka) od dolní části ramene (napojené na řeku Orlici), redukci břehových porostů s vytvořením torz ze starých kanadských topolů pro živočichy a houby, zvýšení diverzity vodního a mokřadního prostředí vytvořením boční laguny, ostrůvků a poloostrůvků, mělkých a hlubokých pásem. V době přípravy projektu revitalizace probíhalo vyhlašování evropsky významných lokalit v Královéhradeckém kraji a v roce 2017 bylo rameno Orlice (bývalé PCHP) zařazeno do nově vyhlášené přírodní památky Orlice (v rámci evropsky významné lokality - EVL - Orlice a Labe). Vlastní revitalizace proběhla v zimních měsících na konci roku 2018 a na začátku roku 2019. Hned v navazující vegetační sezoně navázaly monitoringy bioty a stanovištních poměrů, ale též soustavná péče o břehové porosty a obnažené plochy (ostrůvky, poloostrůvky, obnažené břehy po těžbě), aby se předešlo šíření invazivních druhů rostlin.

Současný stav lokality odpovídá našim cílům. Lokalita je diverzifikována, dostatečně prosvětlena, zákal po odbahnění postupně klesá. Objevil se však nový a závažný problém - trvalý šedobílý zákal v horní části ramene, který prostupuje do dolní části ramene s výskytem rdestu dlouholistého. Můj původní předpoklad byl, že pochází z nelegálního používání spodní výpusti rekreačně využívaného Stříbrného rybníka. Schválený manipulační řád toto zakazuje s ohledem na výskyt kriticky ohroženého rdestu dlouholistého v rameni, do něhož je spodní výpusť z rybníka zaústěna. Rybník je zanesen bahnem, na dně jsou sedimenty po použité metodě vločkování, která byla před několika lety na rybníku aplikována s cílem snížit úživnost a zatížení sinicemi. Sinicový květ se na rybníku opakovaně objevuje v teplých obdobích léta a časného podzimu a dostává se též do ramene přepadem do Stříbrného potoka. I kdyby nedocházelo k zátěži vody v rameni vodou ze spodní výpusti rybníka, zcela jistě probíhá odvodem části vody přepadem do Stříbrného potoka. V blízkosti horní části ramene je několik chat. Od roku 2010 jsou dvě z nich využívány k trvalému pobytu, přímo na břehu ramene je trvale osídlena chata, resp. rodinný dům, od roku 2019. Toto mohou být další potenciální zdroje zákalu a eutrofizace nedávno revitalizovaného ramene. V době zpracování studie proveditelnosti chaty nebyly považovány za zdroj znečištění vody v rameni, navíc nízký sloupec vody nad mocnou vrstvou bahna byl průhledný. Dalším zdrojem znečištění vody v rameni by mohlo být (zatím neznámé) zaústění meliorace do výpusti z rybníka, kde se zákal objevuje již před vstupem do vlastního ramene. Od roku 2020 pozoruji negativní jev též na Stříbrném potoce, kde probíhá nelegální vypouštění odpadních vod (přítomnost saponátů, pěny).

Opět hrozí situace, kdy bude efekt revitalizace přírodního prostředí znehodnocen v důsledku nedodržování zákonů - ať o ochraně přírody a krajiny, o nakládání s odpady, tak i vodního zákona. Kvůli těmto problémům jsem oslovila Povodí Labe, s. p., v Hradci Králové s žádostí o aktivní přístup k řešení vzniklých problémů. Povodí Labe, s. p., podalo podnět na prošetření zdrojů znečištění a zákalu vody v rameni příslušnému vodoprávnímu úřadu - Magistrátu města v Hradci Králové. Přestože byl tento podnět podán již 17. 12. 2020, vodoprávní úřad neučinil žádné závěry ani opatření k nápravě situace.

RNDr. Romana Prausová, Ph.D., katedra biologie PřF Univerzity Hradec Králové.