VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

K problematice ochrany rdestu dlouholistého na Rameni Orlice jsem se dostala jako hydrobiolog specializovaný na ekologii sinic a řas s praxí v připomínkách k managementu mokřadů v chráněných územích. První návštěva proběhla v roce 2018 a měla jsem možnost poznat oživení lokality v průběhu jedné sezony před revitalizací. Objednatel výzkumu fytoplanktonu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, rozšířila trvání výzkumu na další čtyři sezony, aby bylo možné sledovat vývoj po revitalizaci. Fytoplankton (složení a kvantita) byl zvolen jako indikátor stavu lokality.

Po odbahnění a prohloubení došlo k výraznému zlepšení kvality vody. Zvýšily se hodnoty průhlednosti a výraznou složkou se staly koloniální zlaté řasy, prostředí ramene zejména ve střední části nápadně připomínalo neznečištěné tůně, jaké jsem znala například z národní přírodní rezervace Libický luh. Část přímo komunikující s tokem Orlice vykazovala rysy podobné s pomalu tekoucí řekou. Na bočním slepém rameni proběhl roční cyklus typický pro tůně nejnápadněji.

Algologický průzkum (průzkum zaměřený na řasy a sinice) zadaný na 3 odběry ročně obohacuje spolupráce s „kurátorkou“ lokality R. Prausovou (viz samostatný text). Romana navštěvuje „svoji“ lokalitu častěji a kromě fotodokumentace odebírá i vzorky „navíc“, kdykoliv něco zajímavého na lokalitě spatří: povlak na hladině, intenzivní zabarvení vody, zákal, rozvoj bentických nárůstů (organismů břehu a dna), nahromadění naplavenin. Společně skládáme zjištěná fakta a občas si připadáme jako forenzní kriminalistky. Sezonu po sezoně totiž vystupují varovné signály, které při jednorázové návštěvě (i odborníkově) snadno uniknou pozornosti (zde narážím na odborné posudky sestavené na základě jedné návštěvy a rozboru čehokoliv).

Výčet faktorů ohrožujících výsledek revitalizace a samotný rdest dlouholistý jako předmět ochrany, a čistě pragmaticky bráno i znehodnocujících investice do revitalizace, zachycují poslední odstavce textu R. Prausové. Vliv Stříbrného rybníka se opakovaně projevil ve fytoplanktonu ramene: objevují se v něm druhy, které ve stejnou dobu oživují rybník, nikoliv tůně, a ta podobnost není „čistě náhodná“. Proto jsme se na Stříbrný rybník zaměřily a přidaly ho do metodiky odběrů.

Nejpodstatnějším a zároveň nejsebevědomějším pachatelem je akciová společnost Městské lesy Hradec Králové. Stříbrný rybník s kempem převzaly v roce 2020 a hned v březnu nelenily udělat si reklamu přihlášením tohoto zisku do ankety Událost roku 2020 v Hradci Králové. Exploatace Stříbrného rybníka tímto subjektem zaštiťujícím se heslem „Krok do přírody“ však nezačala až jeho převzetím. Jako nájemce rybníka nabízely možnost rybolovu „Chyť a pusť“ i jako jednorázovku pro lidi bez rybářských povolenek a na webu se chlubily trofejními kapry a amury už od dubna 2014. Proč tolik vadí zdánlivě šetrné rybaření „Chyť a pusť“? Rybám se podstrojuje vnaděním. V lepším případě zrním, častěji komerčními směsmi obsahujícími např. játra, krev a další na fosfor bohaté lahůdky. Převážná většina padne na dno a i to málo, co by úlovek zhltnul, skončí nakonec po průchodu zažívacím traktem v nádrži. A rybu šup zpátky do nádrže, takže se neodčerpá biomasa ve formě úlovku.

Lesy odvádějí pozornost od „hospodaření“ na rybníce jako zdroje živin (fosforu) na přítok Bělečský potok protékající lesem a upozorňují na vliv jednorázového letního tábora. Plánují proinvestovat nemalé prostředky na úpravu dolní části koryta potoka, která je zarostlá typickou mokřadní vegetací a v současnosti dobře plní samočisticí funkci. Vytvoření „záchytného mokřadu“ nad vtokem do rybníka je tedy přinejmenším kontroverzním řešením.

V doporučení, které bylo předneseno na jednání s Městskými lesy Hradec Králové (6. 11. 2020), jsem zdůraznila, že příčiny „kvetení vody“ jsou jednoznačně dány stárnutím nádrže zrychleného nejen vlivem rekreace, ale zejména rybářským využíváním. Rekreační rybolov spojený s vnaděním, zejména při oblíbeném způsobu „Chyť a pusť“, je významným zdrojem přísunu živin, neboť není odebírán fosfor ve formě odlovených ryb. Aby nedocházelo k ichtyoeutrofizaci (přísun živin z metabolitů ryb, zejména kaprovitých, umocnění rycí činností při hledání potravy ve dně, tím se uvolňuje fosfor ze sedimentů), je třeba redukovat kromě obsádky kapra i počty plevelných ryb. Jako prostředek biomanipulace kromě obsádky dravců (štika, candát) dobře funguje okoun říční (likviduje mladá stadia plevelných ryb). Před plánováním technických opatření je třeba přítok jako zdroj živin prověřit nezávislou studií současného stavu toku a jeho samočisticí schopnosti. Pokud by skutečně byl rizikovým faktorem, mohlo by se přistoupit ke srážení fosforu ještě nad nádrží, ev. vytvoření dočišťovacího rybníčku nebo kaskády přímo pod zdrojem znečištění (obvykle se to dělá pod výpustí z čistírny odpadních vod pod obcí). Za potenciální zdroj znečištění označují Městské lesy bývalý sezonní tábor výše na toku. Odpadové hospodářství lze řešit jinak než vyústěním do potoka, například jímkou. Ostatně o tom, že by z tábora byly odpadní vody zaústěny do potoka, nejsou důkazy.

Jako vhodný a levný technický zásah jsem doporučila povrchově seškrábnout břehový vyplavený pruh sinic hned v podzimním období, případně také (nejlépe na jaře) odsát fekálním vozem s cisternou nánosy z pobřežní mělčiny. Samotnou nádrž v případě potřeby ošetřit sacím bagrem a s bahnem odstranit i vrstvu sedimentu vzniklou zásahem proti sinicím srážením (2008). V zápisu Městských lesů se tohle doporučení objevilo jako „strhnutí pruhu substrátu se sinicemi kolem břehů rybníka, kde jsou zimující stadia sinic …“. Není nutné strhávat substrát, stačilo by seškrábnout např. lopatou na odklízenísněhu naplaveninu a tenoučkou vrstvu písku, ovšem včas. Zvládlo by to pár lidí nudících se během lockdownu, případně dlouhodobých příjemců podpory v nezaměstnanosti. Hladina v rybníce záhy po jednání stoupla a sinice byly opět rozplaveny…

Výzkum revitalizovaného ramene Orlice tedy upozornil nejen na změny v oživení chráněného území, ale také ve vodách přímo s ním souvisejících, a na nutnost řešit ochranu komplexně. Zamyslet se nad tím, co jsou skutečné zájmy ochrany prostředí, a co je zájem případného investora. V zápisu z jednání upraveného zástupci Městských lesů byly tyto vlivy upozaděny a naopak vědomě zacíleno na technické úpravy na přítoku. Zjevně nad snahou uklidit si vlastní chlívek převážil zájem proinvestovat prostředky na pochybném technickém řešení a to pak vystavit jako „chlubítko“, jak pomáhají čistotě vody v bývalé pískovně přeměněné v aqualand.

Orgánům ochrany přírody (AOPK ČR) jsem doporučila obrátit se s žádostí o hydrobiologický posudek na nestranného odborníka žijícího mimo region, se zkušenostmi z managementu nádrží určených pro rekreaci nebo v chráněných územích, aby posoudil současný stav rybníka, potřeby revitalizace (včetně plánovaných úprav na přítoku) a vhodné složení rybí obsádky, ev. pravidla rekreačního rybolovu (zvážit, zda je vhodný populární, leč kontroverzní způsob „Chyť a pusť“).

Podle posledních zpráv se v kempu na Stříbrném rybníce připravuje výstavba 10 nových chatek umístěných zčásti nad vodou dle současného módního stylu.

„Výstavba bude spolufinancována z dotačních prostředků. Radnice věří, že by dotace mohla činit až 50 procent z celkové částky. Jedna chatka přitom vyjde na zhruba 800 tisíc korun. Součástí prací bude také vybudování dvou vyhlídkových mol na špici poloostrova. Tato mola mohou být v budoucnu využita jako základové desky pro stavbu budovy pro enviromentální výuku nebo wellness… Do budoucna plánujeme areál ještě ozvláštnit například domky v korunách stromů a stále také počítáme s možností vybudování environmentálního centra a sauny,“ říká ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Právo stavby platí až do konce roku 2028. Do té doby má společnost Městské lesy Hradec Králové areál v pronájmu. Stavět desítku nových chatek by ale chtěla společnost už v příštím roce. (Zdrojem citace je Hradecký deník.)

Z toho všeho je zjevné, že environmentalistika je pro Městské lesy Hradec Králové jen nástrojem k reklamě. Přístup k lokalitě a popularizace chování se k přírodě udržitelným způsobem je mimo okruh zájmu vlastníka a provozovatele.

Olga Lepšová-Skácelová