VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Možná se zdálo, že plán megalomanského projektu vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL), jenž by spojoval tři řeky, z nichž každá ústí do jiného moře, je jen jakousi zapomenutou báchorkou z dávné minulosti. Ve skutečnosti jde o projekt pravidelně oživovaný a vehementně prosazovaný současným prezidentem Milošem Zemanem a některými dalšími politiky a stejně pravidelně odmítaný nejen ochránci přírody a ekology, ale i obcemi a městy na územích, která leží na trase plánovaného díla a kterým už celá desetiletí plány blokují nakládání s půdou a rozvoj kvůli stavební uzávěře, ale rovněž rozumnými ekonomy nebo vodohospodáři. Koridor by nejen zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů, ale znamenal by katastrofální rozvrat krajiny a nenahraditelnou ztrátu přírodního bohatství, rovněž by měl neblahý dopad na vodní režim v zemi. Nedává však smysl ani ekonomicky.

Je samozřejmě také třeba brát v úvahu mezinárodní kontext, protože budování kanálu není možné bez úplného konsenzu zúčastněných států - Polska, České republiky, Rakouska a Slovenska. V lednu 2020 reagovala rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a dopravu Leonore Gewessler na plánovanou revizi transevropské dopravní sítě a na opakované iniciativy týkající se kanálu DOL prohlášením adresovaným místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, z něhož citujeme malou část:

… Území mezi Vídní a Bratislavou zasažené takovým projektem by zasáhlo ekologicky vysoce citlivou oblast. Zaprvé je zde jeden z posledních dvou volně tekoucích úseků Dunaje v Rakousku s nenahraditelnými a vysoce kvalitními stanovišti různých druhů. Zadruhé je přímo obklopena přírodními rezervacemi včetně částí národního parku Dunajské luhy. Rovněž se zde nacházejí území Natury 2000 pod ochranou Ramsarské úmluvy, jejichž ochranu ukládá Rakousku mezinárodní právní závazek zachovat současný stav a zlepšit kvalitu v souladu se zmíněnými úmluvami… Rakousko si velmi váží cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti i plánu obnovy přírody EU, jejichž součástí je obnova přirozených toků řek. Jakákoli implementace mimo Rakousko by rozhodně měla dalekosáhlé dopady na rakouské vody a životní prostředí. Rakousko by proto muselo být nejen součástí případného schvalovacího řízení, ale vzhledem k závažným a negativním dopadům na flóru, faunu a ekologii v Rakousku je také vysoce nepravděpodobné, že by vydalo nějaká pozitivní rozhodnutí…

Není samozřejmě možné, aby o takovém kroku rakouské ministryně nebyla prostřednictvím svých evropských zástupců informována vláda České republiky. I přesto jen o několik měsíců později, uprostřed pandemie, kdy se řada lidí ocitla v existenční nejistotě, vláda ČR rozhodla o dalším kroku k realizaci. Brzy ráno 5. října 2020 ministr průmyslu a obchodu a rovněž dopravy Karel Havlíček radostně informoval o významném kroku v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje (tedy kraje, kde celá řada měst a obcí dílo zcela kategoricky a dlouhodobě odmítá), tj. o tom, že mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle-Ostrava (jedna z etap diskutovaného kanálu DOL) byl schválen vládou ČR. Paradoxní však je, že vláda svým rozhodnutím překvapila i zástupce Moravskoslezského kraje a města Ostravy, v jejichž prospěch se prý stavba má realizovat. Už 20. října se proti záměru ohradili jak primátor Ostravy, tak krajský hejtman.

Na dopis rakouské ministryně a rozhodnutí vlády ČR reaguje ve svém textu Ivo Dostál.

Více informací najdou čtenáři na webu pod odkazy: akademici-bojuji-proti-kanalu-dunaj-odra-labe nebo d-o-l.cz.

redakce