Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Stačí současná ochrana Moravského krasu pro zachování čistoty vod?


Eva Kryštofová, č. 3/2021, s. 21-23
Ideový profil krasovým zvodněným systémem a jeho infiltračním zázemím.
Ideový profil krasovým zvodněným systémem a jeho infiltračním zázemím. Jan Sedláček

Moravský kras je krajem ponorných řek, do kterého ze všech stran přitékají potoky a potůčky, v místě kontaktu se zkrasovělými vápenci se vody propadají do podzemí. Poté tečou celé kilometry v podzemních chodbách, až se znovu objeví v pramenech a vyvěračkách, většinou křišťálově čisté, jen po silných deštích mírně zkalené. Jsou ale vody Moravského krasu opravdu tak čisté, jak bychom v chráněné krajinné oblasti mohli očekávat? A jak přistoupit k jejich ochraně?

Česká geologická služba realizovala v uplynulých několika letech vzorkování vod v oblasti Moravského krasu. Byly odebírány vzorky na vstupech vody do krasového systému (zejména na vodních tocích a rybnících před ponory), v podzemních jeskynních prostorách a na výstupech z krasového zvodněného systému v pramenech a vyvěračkách. Výsledky chemických rozborů vod Moravského krasu nejsou vždy optimistické.

Prokázán byl nárůst koncentrací dusičnanů, některé skapové vody pod zemědělsky využívanými pozemky nebo pod obcemi obsahují mimořádně vysoké koncentrace dusičnanů, které násobně překračují požadavky platné legislativy. Koncentrace dusičnanů jsou však zvýšené i v hlubším oběhu krasových vod, např. v Konstantním vývěru v chodbách Amatérské jeskyně podobně jako ve vodách ve vývěrové oblasti pod Býčí skálou a v Malém vývěru Punkvy, kde výrazně sezónně kolísají. Zvýšené obsahy dusičnanů bývají doprovázeny výskytem kadmia, které má rovněž svůj původ v používaných průmyslových hnojivech, případně i zvýšenou koncentrací amoniakálního dusíku.

Alarmující je ověření obsahu pesticidních látek ve vodách Moravského krasu. Kontaminovány jsou povrchové vody v blízkosti vstupu do krasového zvodněného systému - např. v rybníce Dymáku na okraji Jedovnic nad Rudickým propadáním bylo zaznamenáno čtrnáct různých primárních pesticidů a jejich metabolitů. Ovšem pesticidní látky byly zachyceny i ve vývěrových oblastech u Býčí skály nebo v Malém vývěru Punkvy po průchodu mnohakilometrovými jeskynními systémy. Významný přínos kontaminace do podzemních vod v území vlastní CHKO Moravský kras dokládá voda z vývěru Jedovnického potoka pod Býčí skálou. V tomto vzorku je v nadlimitní koncentraci přítomna AMPA (metabolit glyfosátu, používaného pod obchodním názvem Roundup), ačkoli v povrchové vodě odebrané nad ponorem Jedovnického potoka zastižena nebyla. Závažnou skutečností je jednorázové zastižení pesticidní látky v Němčické jeskyni využívané jako zdroj pitné vody.

Některé vzorky povrchové vody z okolí Moravského krasu představují „koktejl“ pesticidů a jejich metabolitů, o jejichž společném působení na biotu v podstatě neexistují studie. Nelze vyloučit synergické negativní působení i v případě podlimitních koncentrací. Kontaminanty přítomné ve vzorcích vod z rybníků na okraji Moravského krasu jsou v mnoha případech vysoce toxické pro vodní organismy, jejich vnos do jeskynních i dalších vodních ekosystémů je proto nanejvýš nežádoucí. K aplikaci pesticidů ale dochází i na vlastních krasových plošinách (Harbešská plošina), které mají intenzivně vyvinutý epikras a kde může dojít v důsledku eroze ke splavení půdy do závrtů a transportu nežádoucích látek přímo do podzemních prostor. Z toho důvodu bylo z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v letech 2019 a 2020 realizováno zatravnění území nad půdorysy významných jeskyní a v okolí závrtů v rozsahu I. zóny CHKO (viz článek Marie Kotyzové v tomto čísle).


Epikras je svrchní přípovrchová zóna ovlivněná zvětráváním a korozí, která zásadně ovlivňuje vznik závrtů a propastí, kde dochází k pohybu vody jen směrem do podzemí a kde nedochází k pohybu vzhůru, tedy ke vzlínání, jako je to běžné v půdě. Přes epikras voda proniká velmi pomalu, často několik měsíců, někdy i let.


Pro pochopení komplexnosti antropogenních rizik, kterým jsou vody v Moravském krasu vystaveny, a vzhledem ke komplikovanosti jejich ochrany, se musíme seznámit s možnostmi vstupu vody do krasového zvodněného systému. Dochází k němu v zásadě třemi způsoby - vsakem srážek spadlých přímo na plochu vápenců, vstupem vodních toků do podzemí na ponorech a přestupem nezanedbatelného množství podzemní vody z okolních nekrasových hornin, tzv. infiltračního zázemí (viz obrázek). Jelikož všemi třemi způsoby může spolu s vodou do krasového zvodněného systému pronikat nežádoucí kontaminace, je někdy velmi komplikované identifikovat její zdroj. Po vstupu do krasového podzemí se znečištění může rychle a nekontrolovatelně šířit vlivem rychlého proudění podzemní vody v otevřených kanálech s nízkou samočisticí schopností a může být transportováno na velké vzdálenosti.

Zastoupení kontaminantů v jednotlivých vzorcích vody z oblasti Moravského krasu i jeho nekrasového okolí naznačuje jejich původ ze zemědělské výroby. Jako mimořádně důležitá vzhledem k charakteru zastižené kontaminace se ukazuje ekologizace zemědělství a hospodaření v lesích, zejména omezení používání pesticidních látek a průmyslových hnojiv. Negativní vlivy intenzivního zemědělství a hospodaření v lesích se projevují i z hlediska množství podzemní vody, která do zvodněného krasového kolektoru vstupuje. V povodích toků přitékajících do Moravského krasu je cca 25 % orné půdy meliorováno. Zrychlení podpovrchového odtoku vlivem meliorací snižuje výrazně objem srážek, který infiltruje na hladinu podzemní vody. Voda rychle odtéká do povrchových toků, čímž se schopnost krajiny zadržet vodu a vyrovnávat déletrvající bezesrážková období nadále snižuje.

Legislativní ochrana v rámci ochranných pásem vodních zdrojů a v hranicích CHKO Moravský kras je v současnosti samozřejmostí. Je však potřeba dodržovat důslednou ochranu podzemních a povrchových vod v celých povodích vodních toků, které do oblasti Moravského krasu přitékají. Závěrem je potřeba zdůraznit, že ochrana podzemních a povrchových vod v Moravském krasu není pouze záležitostí ochrany přírody a zachování unikátních jeskynních ekosystémů. Je to zásadní otázka ochrany lidského zdraví, protože na podzemní vody Moravského krasu jsou vázány významné zdroje pitné vody.


Eva Kryštofová (1973) pracuje od roku 2001 v České geologické službě jako hydrogeolog se specializací na regionální hydrogeologii. Článek vznikl na základě výsledků projektů financovaných Odborem geologie Ministerstva životního prostředí ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu