Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Průvodce pradávnými cestami


Antonín Buček, č. 3/2011, str. 30

Květ, R.: Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Studio Vidi, Brno 2011, 230 s.

Pěšiny, chodníky, cesty a silnice s brody, lávkami a mosty patřily odedávna k nejvýznamnějším veřejným prostorům. Původ cestní sítě souvisí se vznikem kulturní, člověkem obydlené a ovlivňované krajiny. Za staré stezky jsou považovány komunikační linie využívané od pradávna, v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo, a už vůbec ne mapy, a trasy putování byly udržovány pouze v lidské paměti. Zkoumáním pradávných komunikací v krajině se zabývá stibologie, nový badatelský obor na pomezí archeologie, historie a geografie.

Zakladatelem a čelným představitelem stibologie u nás je Radan Květ. V úvodu svého průkopnického atlasového díla autor pojednává o jejich vývoji, názvech a o rozdílech mezi dálkovými, regionálními a lokálními stezkami. Podstatnou část atlasu tvoří mapy 1 : 100 000, kde na podklad vojenských map ze začátku 20. století Radan Květ zakreslil průběh všech 35 dálkových starých stezek na území České republiky a v blízkém příhraničí. Některé trasy (např. známá Jantarová stezka) jsou uvedeny v několika variantách. Jako inspirace a příklad pro další badatele slouží vymezení a popis vybraných 11 regionálních a 4 lokálních starých stezek v různých částech našeho území. V komentáři k mapám je popsán počátek, význam a průběh stezek a je zde uveden přehled důležitých historických objektů podél nich. Nejcennější z dochovaných památek autor představuje na barevných fotografiích.

Atlas doporučuji všem, kdož se zajímají o vývoj české a moravské krajiny, její průchodnost a ochranu její paměti. Najdou v atlase mnoho námětů k putování krajinou i k zamyšlení.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu