Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Průvodce pradávnými cestami


Antonín Buček, č. 3/2011, str. 30

Květ, R.: Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Studio Vidi, Brno 2011, 230 s.

Pěšiny, chodníky, cesty a silnice s brody, lávkami a mosty patřily odedávna k nejvýznamnějším veřejným prostorům. Původ cestní sítě souvisí se vznikem kulturní, člověkem obydlené a ovlivňované krajiny. Za staré stezky jsou považovány komunikační linie využívané od pradávna, v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo, a už vůbec ne mapy, a trasy putování byly udržovány pouze v lidské paměti. Zkoumáním pradávných komunikací v krajině se zabývá stibologie, nový badatelský obor na pomezí archeologie, historie a geografie.

Zakladatelem a čelným představitelem stibologie u nás je Radan Květ. V úvodu svého průkopnického atlasového díla autor pojednává o jejich vývoji, názvech a o rozdílech mezi dálkovými, regionálními a lokálními stezkami. Podstatnou část atlasu tvoří mapy 1 : 100 000, kde na podklad vojenských map ze začátku 20. století Radan Květ zakreslil průběh všech 35 dálkových starých stezek na území České republiky a v blízkém příhraničí. Některé trasy (např. známá Jantarová stezka) jsou uvedeny v několika variantách. Jako inspirace a příklad pro další badatele slouží vymezení a popis vybraných 11 regionálních a 4 lokálních starých stezek v různých částech našeho území. V komentáři k mapám je popsán počátek, význam a průběh stezek a je zde uveden přehled důležitých historických objektů podél nich. Nejcennější z dochovaných památek autor představuje na barevných fotografiích.

Atlas doporučuji všem, kdož se zajímají o vývoj české a moravské krajiny, její průchodnost a ochranu její paměti. Najdou v atlase mnoho námětů k putování krajinou i k zamyšlení.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu