Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

O české krajině v rumunském Banátu


Václav Štěpánek, č. 3/2011, str. 30

Klvač, P., Buček, A., Lacina, J. (ed.): Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny. Drnovice 2011, 71 s.

Cílená kolonizace Banátu, okrajové země někdejší habsburské monarchie, rozkládající se na její nejzazší jihovýchodní výspě proti osmanské říši, zavála ve své závěrečné fázi - 20. letech 19. století - do této oblasti také osadníky ze středních a západních Čech. Jejich potomci dodnes žijí v sídlech, jež čeští kolonisté vyvzdorovali z pralesů Banátských hor. Oblast českého osídlení v Banátu začala být po roce 1989 stále častějším cílem českých turistů. Na velké turistické popularitě krajanských vesnic se podepsala především skutečnost, že zapadlé oblasti jižního Banátu jako zázrakem unikly drastickým kolektivizačním experimentům 50. let i zrůdným plánům tzv. systematizace venkova, zrozeným v chorobné mysli rumunského komunistického monarchy Nicolae Ceauşesca. Katastry českých obcí, zkultivované pilnou prací rolníků, tak díky nepřerušenému vývoji rolnického hospodaření dodnes zachovávají svoji tvář harmonické malorolnické kulturní krajiny, již v českém prostředí až na malé výjimky není možno spatřit. Její přitažlivost je umocňována i tím, že je stále obhospodařována víceméně tradičními technologiemi, které byly v českých zemích k vidění naposledy před kolektivizací, a zároveň obklopena divokou přírodou Banátských hor. Anotovaná publikace zaměřila svou pozornost právě na tyto ekologické a krajinně historické aspekty českého jihobanátského osídlení, a je tak mezi poměrně velkým množstvím etnologických, demografických či historických prací, které o banátské české menšině v poslední době vycházejí, zcela ojedinělým počinem.

Kniha ve sličné grafické úpravě mapuje katastr a okolí nejstarší české banátské obce Svaté Heleny, rozkládající se v kopcích nad Dunajem. Vznikla jako výsledek dvou badatelských exkurzí studentů environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, vedených zkušenými krajinnými ekology, kteří celé dílo editovali. Autoři této vpravdě kolektivní monografie (v seznamu autorů textu je uvedeno 69 jmen!), se však nevyhýbali ani popisu historických souvislostí tamního osídlení, sestaveného v hutné zkratce na základě relevantní literatury, a přiblížili s etnografickou minuciózností i současný život svatohelenských Čechů.

V úvodu nechybí poměrně zevrubná kapitola zasazující krajinu v okolí Svaté Heleny do širších banátských souvislostí a přibližující její přírodovědné zvláštnosti. Z hlediska krajinné ekologie je sledován intravilán obce, cesty, meze, sady, pole a pastviny a způsoby zemědělského hospodaření na nich. Při mapování katastru Svaté Heleny autorům neunikla skutečnost jejího stále extenzivnějšího využívání, způsobeného permanentním odlivem mladších obyvatel obce do staré vlasti. Úbytek pracovních sil mění dříve velice intenzivně obdělávaný extravilán obce v převážně travnaté a jako velmi extenzivní pastviny využívané plochy, na mnoha místech postupně zarůstající nálety.

Práce samozřejmě obsahuje oddíly věnující se lesům (zevrubně jsou popsány především u nás již téměř neznámé selské výmladkové lesy), vodám a také skalnatým a suťovitým svahům, spadajícím k veletoku Dunaje. Závěrečná kapitola je věnována samotné řece, která se právě pod Svatou Helenou zařezává do své nejpůsobivější, téměř stokilometrové soutěsky - Djerdapu (Banátské klisury).

Publikace je doplněna šesti desítkami mimořádně zdařilých fotografií, dokumentujících jak tradiční způsoby zemědělského hospodaření, tak různé krajinné typy. Oceňuji i zařazení výřezů ze starých rakouských vojenských map. Summa summarum, vzniklo dílo, které přístupnou formou, přesto však vysoce fundovaně popisuje krajinu vzdálené české výspy, zve k její návštěvě, ale také nabádá k její ochraně.

Václav Štěpánek
balkanista

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu