Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Krajina komponovaná panem agrobaronem


Tomáš Rothröckl, č. 4/2021, s. 17

V každé době se hospodáři v krajině snažili využít její produkční potenciál s vědomím potřeby trvalé udržitelnosti svého činění. Ač k tomu neměli žádných příruček a ani povinností daných legislativou, chovali se naprosto přirozeně s vědomím, že musí své dílo a výrobní prostředky předat další generaci svého rodu. Baroko, jako styl prostupující všemi uměleckými obory, mělo svůj obraz nejen ve vrcholné architektuře stavebních objektů, ale i v utváření krajin jejich okolí. V tomto období nastupuje i jakási „nová“ snaha tehdejších osvícených vlastníků pracovat s estetickými pravidly, která měla nepochybně i svůj ideový a duchovní rozměr. Tato přirozená nadstavba v péči o krajinu se projevovala v nových krajinářských kompozicích, které zdůrazňovaly harmonii a krásu ruku v ruce s ekonomickou produkcí. Tyto tendence přetrvávaly v různých podobách vlastně až do období industrializace. Památky, které v současnosti chráníme, jsou toho důkazem a nejedná se jen o vrcholná díla architektonická, ale v širším smyslu i o krajinářské kompozice. Ostatně mnohé z nich, byť mnohdy ve fragmentech, požívají dnes zákonné ochrany v různých kategoriích příslušné památkové legislativy.

Skokem se dostáváme do dnešní doby. I v ní je kulturní krajina předmětem zájmu hospodářů. Dlužno podotknout, že poválečné období, zejména v naší zemi, vtisklo agrární krajině novou tvář. „Poručíme větru, dešti“, říkali, a přitom poroučeli všemu. Hlavním a bohužel možná i jediným kritériem byl tzv. hospodářský výsledek („…máte dobré výnosy, soudruzi!“). Je však pozoruhodné, či spíš smutné, že mnohé z těchto způsobů myšlení především „těch velkých“ tak zvaných hospodářů přetrvalo do dnešních dnů. Zdá se, že často jediným kritériem hospodaření je výnos, zisk. Na chvostě zájmu zůstávají ekologická stabilita a estetika krajiny zároveň. Vznikají novotvary, objekty, které jsou atributy honby za ziskem co největším. Jsou produktem ducha velkovýroby, podtrhují dobu snad nejvyšší míry intenzity hospodaření. Moderní traktory svou velikostí začínají být dopravní komplikací na okreskách, transport produktů je zajišťován těžkotonážními nákladními soupravami a v zájmu skladování rostou v krajině megasila, stříbrná plechová monstra krásy nesmírné. A klasický stoh abys pohledal. Monstrózní portálová zařízení staví v krajině igelitem obalené objekty zvíci patrového domu, často několik set metrů dlouhé. Myšlenka, která byla kdysi podstatou osvícenci komponovaných harmonických a duchaplných krajin, i myšlenka starých rolnických hospodářů, kteří dbali na to, aby byla krajina „zahradnicky obdělaná“, protože by to jinak byla ostuda, dnešnímu venkovskému prostoru chybí. Vlastně ne, je jiná: peníze.

Tomáš Rothröckl

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu