Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Sněženka na Hané


Jarmila Matoušková, č. 3/2011, str. 31

Němčice nad Hanou jsou nevelkým městem v prostějovském okrese. Jelikož spadají do úrodné oblasti, vyznačuje se jejich katastrální území prakticky úplným odlesněním a dominancí orné půdy. Přestože dnešní biota němčické krajiny je podstatně ochuzená, je možné tu najít některé vcelku nečekané druhy. Jedním z nich je sněženka podsněžník.

Severně od obce v nadmořské výšce 244 m leží remíz Zlámanka. Jeho jádro tvoří dřeviny vysázené členy Myslivecké společnosti Němčice nad Hanou - Víceměřice v roce 1953, kdy myslivci navázali na původní remíz. Další úpravy v roce 2002 spočívaly v rozšíření severním a jižním směrem na současných 3,32 ha. Tato „křídla“ byla vysazena především zásluhou mysliveckého hospodáře Pavla Matouška v rámci vegetačních úprav, čímž vznikla současná podoba tohoto krajinného prvku.

Sněženky se začaly objevovat v 60. letech minulého století, což je ovšem ničím nedoložené pozorování jednoho z pamětníků, který sněženky již půl století každoročně sleduje (na dobové fotografii muž s rádiovkou vlevo dole, pan Crhák). Původ jejich výskytu není zcela jasný. Odkud a jakým způsobem se sem tento myrmekochorní druh (rostlina, jejíž semena rozšiřují mravenci) dostal, je záhadou. Nejbližší lesní porost je vzdálen přibližně 7 km (Vitčický les, cca 96 ha). Bližší informace k remízu před rokem 1953 se nepodařilo zjistit. Je možné, aby se sněženky v této oblasti vyskytly bez přičinění člověka? Populace je hodně stará, jak dokládá rovnoměrné rozptýlení jednotlivých jedinců. V opačném případě by se sněženky ještě několik desetiletí po vysazení vyskytovaly v hloučcích. Populace je rovněž velmi vitální, o čemž svědčí značné množství mladých, ještě nekvetoucích jedinců.

Nezbývá než doufat, že se sněženkám bude dařit tak jako dosud a že je neobjeví někdo, kdo by si jimi zatoužil ozdobit svou zahrádku, a připravil tak ostatní o možnost potěšit se pohledem na tohoto něžného posla jara.

Ing. Jarmila Matoušková
Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF Mendelu v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu