Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Sněženka na Hané


Jarmila Matoušková, č. 3/2011, str. 31

Němčice nad Hanou jsou nevelkým městem v prostějovském okrese. Jelikož spadají do úrodné oblasti, vyznačuje se jejich katastrální území prakticky úplným odlesněním a dominancí orné půdy. Přestože dnešní biota němčické krajiny je podstatně ochuzená, je možné tu najít některé vcelku nečekané druhy. Jedním z nich je sněženka podsněžník.

Severně od obce v nadmořské výšce 244 m leží remíz Zlámanka. Jeho jádro tvoří dřeviny vysázené členy Myslivecké společnosti Němčice nad Hanou - Víceměřice v roce 1953, kdy myslivci navázali na původní remíz. Další úpravy v roce 2002 spočívaly v rozšíření severním a jižním směrem na současných 3,32 ha. Tato „křídla“ byla vysazena především zásluhou mysliveckého hospodáře Pavla Matouška v rámci vegetačních úprav, čímž vznikla současná podoba tohoto krajinného prvku.

Sněženky se začaly objevovat v 60. letech minulého století, což je ovšem ničím nedoložené pozorování jednoho z pamětníků, který sněženky již půl století každoročně sleduje (na dobové fotografii muž s rádiovkou vlevo dole, pan Crhák). Původ jejich výskytu není zcela jasný. Odkud a jakým způsobem se sem tento myrmekochorní druh (rostlina, jejíž semena rozšiřují mravenci) dostal, je záhadou. Nejbližší lesní porost je vzdálen přibližně 7 km (Vitčický les, cca 96 ha). Bližší informace k remízu před rokem 1953 se nepodařilo zjistit. Je možné, aby se sněženky v této oblasti vyskytly bez přičinění člověka? Populace je hodně stará, jak dokládá rovnoměrné rozptýlení jednotlivých jedinců. V opačném případě by se sněženky ještě několik desetiletí po vysazení vyskytovaly v hloučcích. Populace je rovněž velmi vitální, o čemž svědčí značné množství mladých, ještě nekvetoucích jedinců.

Nezbývá než doufat, že se sněženkám bude dařit tak jako dosud a že je neobjeví někdo, kdo by si jimi zatoužil ozdobit svou zahrádku, a připravil tak ostatní o možnost potěšit se pohledem na tohoto něžného posla jara.

Ing. Jarmila Matoušková
Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF Mendelu v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu