Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Černovická terasa 2021


Vilém Jurek, č. 1/2022, s. 29-30
Čejka chocholatá.
Čejka chocholatá. Foto Jiří Lojda

V roce 2021 jsem se s několika kolegy podílel na zoologickém průzkumu v lokalitě Černovická terasa. Jedná se o lokalitu v jihovýchodní části Brna. Bezlesá plošina tvořená mocnou vrstvou pískových a štěrkopískových sedimentů byla z části využívána jako letiště a z části dodnes slouží k těžbě písku. Díky specifickému charakteru krajiny (různorodé biotopy a extrémní a rychlé krajinotvorné procesy) je území příhodné pro řadu živočichů. Tomu nahrává přítomnost aktivní pískovny, kde se koncentrují další druhy. Celé území má vysokou ochranářskou hodnotu a řadíme je k takovým lokalitám, jako je Černovický hájek, Podkomorské lesy nebo Holásecká jezera.

Průzkum probíhal na dvou dílčích plochách o celkové rozloze 220 ha. Zaměřen byl na vybrané skupiny hmyzu a na obratlovce. Protože se jedná o významnou ptačí lokalitu, začalo se s průzkumem už v březnu a končilo až v listopadu. Jak to všechno dopadlo?

Celkem se podařilo najít a určit 230 druhů - 138 zástupců hmyzu a 92 zástupců obratlovců, z toho 82 druhů ptáků. Určeno bylo 69 ochranářsky cenných druhů (dle Červených seznamů, ze zákona a dle evropské směrnice). Zákonem bylo chráněno 49 druhů (2 kriticky ohrožené, 19 silně ohrožených a 28 ohrožených) a jeden zástupce motýlů je dokonce evropsky významným druhem.

Velkou roli v území hrají ptáci; proto můžeme Černovickou terasu neoficiálně označovat za ptačí oblast. Na prostředí samotné pískovny jsou vázány břehule říční a vlhy pestré mající v severní části těžebny aktivní kolonie. Na prostředí různých kamenů, betonů, rumů a přesypů jsou vázáni bělořit šedý a chocholouš obecný. Kromě pískovny jsou dalším zásadním biotopem úhory a zarůstající terénní deprese, u kterých neproběhla v rámci rekultivací zavážka. Právě tady se můžeme potkat s druhy, jako je pěnice vlašská, dudek chocholatý či ostříž lesní. Zastavím-li se u pěnic, tak kromě pěnice vlašské byly zaznamenány pěnice černohlavá, slavíková, hnědokřídlá a pokřovní. Třetím stěžejním biotopem byly drobné louže, zavodněné nerovnosti nebo retenční nádrž ve východní části. Díky tomu jsme se setkali například s vodoušem kropenatým, bekasinou otavní nebo čejkou chocholatou. Za opravdu významné lze považovat pozorování pisily čaponohé a slučky malé. Raritou, možná snad i bizarností části území je výskyt orebice rudé. Nad celou Černovickou terasou kroužily majestáty jako luňák červený, krahujec obecný, krkavec velký či moták pochop.

Z obratlovců se vyskytovala v různých kalužích ropucha zelená a v haraburdí byla nalezena užovka hladká. Černovická terasa hostí i kolonii králíka divokého. Ještě bych rád zmínil, že se tady vyskytovali i sysel obecný a křeček polní. Oba druhy bohužel podlehly tlaku výstavby průmyslového areálu a z lokality patrně zmizely. Nebo nezmizely?

To je velká hádanka celého průzkumu, protože v jedné z pastí byl učiněn důležitý nález. Jedná se o zástupce vrubounů, a to o lejnožrouta Onthophagus vitulus. Tento „hovnivál“ je primárně vázán na nory sysla obecného. Proto se vyskytuje třeba na medláneckém letišti, kde sysli stále ještě žijí. Sekundárně se ale může tento brouk vyskytovat v blízkosti křečka nebo králíka. Zůstává záhadou, jak je možné, že se tento druh lejnožrouta na Černovické terase ještě stále vyskytuje.

Také po stránce entomologické se podařilo nalézt další pozoruhodné druhy. Za zmínku určitě stojí přástevník kostivalový, který patří mezi evropsky významné druhy. Ze zástupců motýlů je možné jmenovat modráska černolemého, okáče strdivkového, ostruháčka švestkového, modráska jetelového. A co by to bylo za ochranářsky cenné území, kdyby se zde nevyskytoval otakárek ovocný a fenyklový. Kromě motýlů byli nalezeni významní zástupci brouků, kupříkladu huňáč Lachnaia sexpunctata, prskavec menší, majka obecná, květokras blýskavý. Mezi další nalezené druhy patřila kudlanka nábožná, žahalka žlutá či saranče vlašská.

Všechny tyto druhy se nachází v nezastavěné části Černovické terasy. Bohužel do budoucna, s příchodem nového územního plánu města Brna, se chystá zástavba téměř na dvou třetinách tohoto území. Ostatní části naštěstí zůstanou zachovány pro přírodu, ať už ve formě krajinné zeleně nebo ploch pro těžbu a skládkování. Zajímavá řešení by mohla přinést krajinářská soutěž, kterou v lednu 2022 vyhlásila Kancelář architekta města Brna. Rezonuje však další otázka, jestli vítězný návrh nebude spíš nakloněn lunaparkizaci zachovalých celků výjimečné přírody v Brně.

Černovická terasa, to co zní dnes zbývá, si během více než sta let prošla turbulentními změnami. Zásadní roli zde hrála a hraje těžba písku a také zavážení. Pomyslná destrukce krajiny měla (a má) pozitivní vliv na celá společenstva organismů. Výskyt ohrožených druhů ukazuje vztah živých organismů k prostředí. Právě toto je jeden ze základních předpokladů ekologického efektu. Bez unikátních biotopů nebudou ochranářsky cenné druhy, bez chráněných druhů nebudou ani specifická stanoviště, která se na Černovické terase vyskytují.

Vilém Jurek

Skládky jako další paradox ochrany přírody

Jedním z příkladů paradoxní ochrany přírody jsou místa, kde se nachází skládky všemožného odpadu - ať už v podobě těch stavebních, biologických nebo výkopových zemin, tak i odpadu komunálního. Dokonce je zjištěno, že významné dějiště biodiverzity se nalézá na odkalištích či deponiích elektrárenského popílku.

Chaos a živnost skládek vytváří životní prostory pro řadu organismů, především živočichů - hmyzem počínaje, konče savci. Zástupci fauny milují obnažené povrchy, kde buď nic neroste, nebo naopak čas od času se plocha přehrne nějakým tím nepořádkem. V hromadách kamení nebo stěnách navážek mohou některé duhy hnízdit. V kompostištích a hnojištích je pestrá nabídka potravy.

S flórou, kterou je potřeba zmínit, je to však trošku problematické, protože neustále narušované povrchy s vyšší koncentrací živin bývají spíše ohniskem ruderální druhů nebo invazních neofytů, nežli genofondem vzácných orchidejí. Pozor, vegetace může být hodnotná v pozdějších fázích vývoje nebo v případě přírodě blízkých rekultivací; např. na skládce u Mutěnic svého času rostly vstavače.

Řada živočišných druhů nachází na skládkách svá útočiště, protože okolní krajina už nedokáže uspokojit jejich požadavky. Za posledních padesát až sto let se krajina homogenizovala a víceméně „uklidila“, čímž zaniklo mnoho drobných krajinných prvků. Často se jednalo o různé zmoly, rokle, škarpy, smeťáky, pangejty, járky, strže, rumiště, polní kazy, kam se sypal všemožný domovní a stavební odpad nebo to, co už nesloužilo svému účelu.

Všemožné skládky, haldy a deponie odpadu a všelikého materiálu, který odpadl, jsou dnes náhradními biotopy, které jsou podobné těm původním. Možná je i dnes nabídka takových stanovišť pestřejší než kdysi. To dělá ze skládek téměř chráněná území, stejně jak je známe z prostředí lomů a pískoven.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu