Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

O strnadích nářečích


Petr Procházka, č. 2/2022, 60

Strnad obecný (Emberiza citrinella) odjakživa vyzpěvoval lidem na venkově při práci v polích a lukách. Je to neúnavný zpěvák, který svoji jednoduchou písničku přednáší z vhodného vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Zejména v létě jeho zpěv dobře vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají. Naši předkové strnadí popěvek důvěrně znali, přičemž jim připomínal různé průpovídky, od ryze pozitivního „Jak nám to sluníčko krásně svítí!“ až po cynické „Kéž by si, sedláčku, chcíp’!“. Co ale dozajista netušili, je to, že strnadi obecní z různých oblastí zpívají jinak.

Podobně jako se regionálně liší česká a moravská nářečí, tak i strnadí samci z různých koutů naší země vykazují jasně odlišitelné typy zpěvu. A protože jsou tyto varianty zpěvu shodné v rámci jednotlivých oblastí, ale mezi oblastmi se liší, hovoříme (podobně jako u lidí) o nářečích neboli dialektech. Jednotlivé dialekty se od sebe liší co do výšky a délky koncových slabik a lze je snadno rozpoznat i pouhým sluchem. Ideální je ale samozřejmě zpěv nahrát a poté ho vizualizovat a vyhodnotit v některém z volně dostupných bioakustických programů.

V roce 2011 se podařilo týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců a České společnosti ornitologické spustit projekt Nářečí českých strnadů, který se setkal s poměrně velkým ohlasem u veřejnosti. V rámci tohoto projektu dobrovolníci z celé České republiky nahrávali zpěv strnadů obecných na vhodná digitální zařízení (nejčastěji na chytré mobilní telefony) a díky tomu máme dnes k dispozici podrobný obrázek o tom, jakými dialekty strnadi u nás zpívají. Kromě sedmi relativně početných nářečí známých i z jiných evropských zemí se podařilo objevit i některé vzácnější varianty zpěvu, které dosud nebyly popsány nebo obsahovaly nezvyklé kombinace koncových slabik. Po nečekaném úspěchu u nás se rozjely podobné projekty v dalších zemích, jako např. ve Švýcarsku nebo v Polsku. Asi nejzajímavější ale bylo mapování nářečí ve Spojeném království, kde je strnad obecný domovem, a na Novém Zélandu, kam byl vysazen v 19. století britskými kolonisty - viz http://www.yellowhammers.net. K velkému překvapení všech se ukázalo, že na Novém Zélandu je v současné době více strnadích dialektů než v zemi, odkud byli kdysi dovezeni. Protože strnadi obecní ve Spojeném království výrazně ubývají, je možné, že odtamtud některé dialekty už vymizely, zatímco na Novém Zélandu se dosud zachovaly.

Pokud byste se o nářečích strnadů chtěli dozvědět více, případně chtěli i nějakými nahrávkami zpěvu přispět k poznání tohoto zajímavého jevu, navštivte stránky https://www.strnadi.cz, kde získáte další informace.

Petr Procházka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu