Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

O strnadích nářečích


Petr Procházka, č. 2/2022, 60

Strnad obecný (Emberiza citrinella) odjakživa vyzpěvoval lidem na venkově při práci v polích a lukách. Je to neúnavný zpěvák, který svoji jednoduchou písničku přednáší z vhodného vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Zejména v létě jeho zpěv dobře vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají. Naši předkové strnadí popěvek důvěrně znali, přičemž jim připomínal různé průpovídky, od ryze pozitivního „Jak nám to sluníčko krásně svítí!“ až po cynické „Kéž by si, sedláčku, chcíp’!“. Co ale dozajista netušili, je to, že strnadi obecní z různých oblastí zpívají jinak.

Podobně jako se regionálně liší česká a moravská nářečí, tak i strnadí samci z různých koutů naší země vykazují jasně odlišitelné typy zpěvu. A protože jsou tyto varianty zpěvu shodné v rámci jednotlivých oblastí, ale mezi oblastmi se liší, hovoříme (podobně jako u lidí) o nářečích neboli dialektech. Jednotlivé dialekty se od sebe liší co do výšky a délky koncových slabik a lze je snadno rozpoznat i pouhým sluchem. Ideální je ale samozřejmě zpěv nahrát a poté ho vizualizovat a vyhodnotit v některém z volně dostupných bioakustických programů.

V roce 2011 se podařilo týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců a České společnosti ornitologické spustit projekt Nářečí českých strnadů, který se setkal s poměrně velkým ohlasem u veřejnosti. V rámci tohoto projektu dobrovolníci z celé České republiky nahrávali zpěv strnadů obecných na vhodná digitální zařízení (nejčastěji na chytré mobilní telefony) a díky tomu máme dnes k dispozici podrobný obrázek o tom, jakými dialekty strnadi u nás zpívají. Kromě sedmi relativně početných nářečí známých i z jiných evropských zemí se podařilo objevit i některé vzácnější varianty zpěvu, které dosud nebyly popsány nebo obsahovaly nezvyklé kombinace koncových slabik. Po nečekaném úspěchu u nás se rozjely podobné projekty v dalších zemích, jako např. ve Švýcarsku nebo v Polsku. Asi nejzajímavější ale bylo mapování nářečí ve Spojeném království, kde je strnad obecný domovem, a na Novém Zélandu, kam byl vysazen v 19. století britskými kolonisty - viz http://www.yellowhammers.net. K velkému překvapení všech se ukázalo, že na Novém Zélandu je v současné době více strnadích dialektů než v zemi, odkud byli kdysi dovezeni. Protože strnadi obecní ve Spojeném království výrazně ubývají, je možné, že odtamtud některé dialekty už vymizely, zatímco na Novém Zélandu se dosud zachovaly.

Pokud byste se o nářečích strnadů chtěli dozvědět více, případně chtěli i nějakými nahrávkami zpěvu přispět k poznání tohoto zajímavého jevu, navštivte stránky https://www.strnadi.cz, kde získáte další informace.

Petr Procházka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu