VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Úplný aktivní počátek odstraňování migračních překážek formou odstranění vodního díla na území ve správě Povodí Ohře, tak ho alespoň vidím, se datuje ještě před společenskou změnou v roce 1989. Tehdy, přesně 24. srpna 1989, vydal odbor lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Okresního národního výboru v Lounech, na základě žádosti Povodí Ohře, rozhodnutí o zrušení vodohospodářského díla - jezu Číňov, a to ponecháním přirozenému zániku. Tento jez se nacházel na Ohři pod vodním dílem Nechranice stovky let, ale již nesloužil svému původnímu účelu. Jeho přelivná hrana měla délku prakticky 100 m. Ještě dnes jsou na místě patrné jeho pozůstatky a např. na Mapy.cz lze vidět několik fotografií pod názvem „Ohře, km 98,4 - jez Číňovský mlýn“. Je však migračně zcela průchodný.

Historie budování rybích přechodů sahá ještě hlouběji do historie, ale v tomto článku se jimi zabývat nebudu.

Postupné nebo i náhlé zániky vzdouvacích vodních děl nebyly v minulosti ničím výjimečným. Poměrně významným obdobím byla polovina minulého století. Po změnách v osídlení po skončení 2. světové války, ztratila mnohá z nich své majitele a správce. Postupnou degradaci urychlovaly povodňové situace. Jejich náznaky či pozůstatky vnímavému pozorovateli neuniknou na mnoha místech ani dnes.

Po roce 1989 začaly postupně sílit hlasy volající po migrační průchodnosti vodních toků. V novém tisíciletí byla již tato problematika vnímána širší veřejností a získávaly se první zkušenosti. Postupně se vyvíjela i metodika realizace rybích přechodů. Nejlepším opatřením, pokud je to možné, je však vždy vlastní odstranění vzdouvací stavby či spádového stupně.

Povodí Ohře ve spolupráci s orgány ochrany přírody, akademickými pracovišti, úřady a dalšími realizovalo několik přímých odstranění vodních děl, která tvořila migrační překážku. Jedním z nich byl například jez pod městem Bečov nad Teplou na řece Teplá, která protéká i Karlovými Vary. Ten se nacházel na úseku mezi řkm (říčním kilometrem) 24,430 a 24,493 a nikdo se k němu nehlásil. Jednalo se o mohutnou železobetonovou konstrukci. Povodí Ohře se dohodlo s městem Bečov nad Teplou, že ho nahlásí jako opuštěnou věc a město ho převezme do majetku a prodá Povodí Ohře. To se uskutečnilo, byť se nakonec nejednalo o úplně symbolickou částku. Pak již nic nebránilo požádat Magistrát města Karlovy Vary o povolení odstranit jez a upravit koryto vodního toku. Realizace proběhla v roce 2010.

Podobný osud stihl i vakový jez rovněž na řece Teplé u osady Krásný Jez, která je součástí Bečova, v řkm 20,850. Původně sloužil k odběru vody. Jeho odstranění proběhlo v roce 2014.

Jeden z nejrozsáhlejších zásahů se uskutečnil na pravostranném přítoku Ohře v Libočanech. Do Liboce se vysazovali i lososi, ale bohužel tento vodní tok trpí dlouhodobě nedostatkem vody. Nachází se v nejsušší oblasti České republiky, na Žatecku. Předmětem realizace bylo zprůchodnění (většinou odstranění) množství jezů a dalších objektů v délce mnoha kilometrů. Hlavní část probíhala v letech 2013 až 2015.

Jedním z nejvýznamnějších zásahů bylo částečné odstranění spádového stupně v Hřensku na řece Kamenici, kam se každoročně vrací lososi třít. Úplné odstranění nebylo možné z důvodu zachování stability břehů, ale po mnoha letech různých úprav a zkoumání byla v roce 2014 značná část této překážky nahrazena „přirozenou peřejí“. Tím byla významně podpořena možnost návratu lososů do jejich přirozených trdlišť.

Byly odstraněny i mnohé další překážky na různých vodních tocích ve správě Povodí Ohře.

Shrnutí

Odstraňování a zprůchodňování migračních překážek je běžnou součástí péče o vodní toky v naší správě. Ne vše a ne vždy lze realizovat. Ať už z důvodů věcné potřebnosti, finanční náročnosti či majetkových poměrů…

Kdo chodí ven, do krajiny, vidí její stav. Něco jsme schopni ovlivnit, něco méně, a něco prakticky vůbec. Každý z nás může něco udělat, anebo naopak něco nedělat. A mnohdy stačí jen zdravý selský rozum. Přeji si, abychom při toulkách stále častěji viděli, jak se naší krajině vrací její přirozený ráz.

Martin Cidlinský (1969) je vedoucím odboru technicko-provozní činnosti ve státním podniku Povodí Ohře.