VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ryby a další vodní živočichové potřebují při svých životních aktivitách migrovat ve vodním prostředí. Migrace je pro ně důležitá pro úspěšné rozmnožování, udržování životaschopnosti populací, zajištění potravy a při vyhledávání útočišť pro přežití aktuálně nepříznivých podmínek (tzv. únikové migrace). Na migracích ryb je závislý také životní cyklus našich měkkýšů, jejichž vývojová stadia se šíří prostřednictvím ryb. Z hlediska směru migrace je v našich podmínkách dělíme na migrace protiproudové (migrace proti jednosměrnému proudění vody v říčním korytu), poproudové (ryby migrují ve směru proudění vody), laterální migrace (migrace do bočních struktur, např. říčních ramen nebo zaplavených říční niv) a vertikální migrace v rámci vodního sloupce.

Volný pohyb vodních organismů byl v minulosti základní podmínkou pro zachování prosperujících vodních ekosystémů. Vlivem budování příčných staveb (jezy, stupně, přehrady v korytech vodních toků, vodní elektrárny) na vodních tocích vznikla z hlediska migrací velice fragmentovaná říční síť, která rozděluje ekosystémy na nesouvislé říční úseky s výrazně změněnými podmínkami oproti minulému stavu. Drastické změny v říčních ekosystémech, jako byly rozsáhlé regulace vodních toků a jejich fragmentace migračně neprůchodnými stavbami, mají za následek narušení migrací vodních organismů.

K řešení této závažné problematiky je nutné obnovovat přirozenou migrační prostupnost (odstraněním migrační překážky) či nahradit migrační překážky migračně prostupným objektem, ideálně přírodě blízkým. Správci vodních toků se proto za finanční podpory dotačních programů snaží tyto škody napravovat. Státní podnik Povodí Labe v nedávné době dokončil rybí přechod na zámeckém jezu ve Frýdlantu a opatření na podporu laterální migrace na říčním rameni Doubka v obci Ostrá na Nymbursku.

Rybí přechod na Smědé

Rybí přechod na Smědé ve Frýdlantu byl dokončen v červnu roku 2020. Účelem stavby bylo migrační zprůchodnění příčné překážky, pevného jezu pod zámkem Frýdlant. Zbudování rybího přechodu tu umožnilo poproudové a protiproudové migrace širokého druhového spektra ryb a mihulovců. Dotčený úsek vodního toku Smědá je biotopem mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranky obecné (Cottus gobio). Samotný rybí přechod byl navržen formou obtokového tůňového kanálu s dělícími balvanitými přepážkami. Obtokové koryto je složeno ze tří dílčích úseků. Horní a dolní úsek je vzhledem k prostorovým limitům veden ve žlabu tvořeném opěrnými železobetonovými zdmi. Tyto zdi jsou na pohledových plochách obloženy kamenem. Střední úsek je tvořen otevřeným nepravidelným lichoběžníkovým korytem. Geometrické a hydraulické parametry konstrukce rybího přechodu byly navrženy tak, aby vytvářely příhodné podmínky pro široké spektrum migrujících ryb a aby druhová nebo velikostní selekce byla minimální. Koryto rybího přechodu je rozděleno balvanitými přepážkami na jednotlivé tůně. Přepážky tvoří balvany bez ostrých hran s přesně definovanou šířkou průtočných štěrbin. Tůně jsou oproti dnu průtočných štěrbin na přepážce zahloubeny minimálně o 0,4 metru a dno je pokryto hrubozrnným dnovým substrátem. Rybí přechod má celkovou délku 85,5 m, celkový výškový spád 3,15 m a celkový podélný sklon 1 : 26.

Jako doplňkové opatření pro zlepšení navigace migrujících jedinců v příčném profilu toku v podjezí byla provedena úprava dna mezi vstupem do rybího přechodu a pravým břehem odtěžením materiálu tak, aby vznikla naváděcí proudnice směřující ke vstupu do rybího přechodu. Stavba byla koordinována s Komisí pro rybí přechody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zkolaudována vodoprávním úřadem a pro ověření funkčnosti rybího přechodu byl zajištěn odborný dvouletý biomonitoring. Na zprůchodněný úsek Smědé navazuje po 2,3 km po toku evropsky významná lokalita Smědá. Předmětem ochrany je zde vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), mihule potoční a vranka obecná. Projekt o celkových nákladech 6,8 milionu Kč byl financován z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020.

Propojení Labe s odstavným ramenem Doubka

V roce 2020 byla zahájena akce obnovy spojení Labe s odstaveným ramenem Doubka v obci Ostrá na Nymbursku. Rameno Doubka vzniklo při regulačních a vodohospodářských úpravách Labe ve 30. letech 20. století. V současnosti je při své jihovýchodní části obklopeno chatovou osadou Felinky. Na protějším břehu Labe se nachází přírodní rezervace Vrť, říční rameno Staré Labe a tůň s chatovou osadou Piloty. Investiční akce vznikla na základě podnětu místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) a obce Ostrá. Odstavené rameno Doubka bylo neprůtočné, silně eutrofizované, přesycené živinami - zejména fosforem a dusíkem, a při běžném vodním stavu nedocházelo k cirkulaci vody. Prohřívání vodního sloupce v kombinaci se znečištěním vody provozem rekreačních objektů způsobovalo hygienické závady, rozvoj vodního květu sinic v letních měsících a následné masivní úhyny rybí obsádky. K opakovaným úhynům ryb na přelomu srpna a září docházelo kvůli nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě, v tůni vznikala hypoxická (kritická na obsah kyslíku) až anoxická (zcela bez kyslíku) zóna v důsledku rozkladu odumřelých buněk řas a sinic. Eutrofizace byla znát i na stavu porostů vodních makrofyt, přežívaly zde již pouze druhy, které snáší hypertrofní prostředí, jako okřehky menší (Lemna minor agg.) a stulík žlutý (Nuphar lutea). Pro zajištění přelivu povodňových vln byl v 70. letech 20. století vybudován propustek v řkm 881,570, který se však záhy po dokončení ukázal jako nefunkční z důvodu příliš vysokého založení dna propustku. ČRS instaloval v blízkosti stávajícího propustku čerpadlo, které mělo zajistit přísun vody do ramene, jeho provoz však byl energeticky náročný a efekt nedostatečný. Stávající břeh Labe vznikl v rámci regulace toku a jeho pozdějších úprav při ukončení provozu pískovny Doubka. Na koruně břehu se nachází využívaná potahová stezka. Tato skutečnost byla limitem pro případnou volbu přírodě bližšího řešení obnovy napojení ramene Doubka na Labe. Předmětem investiční akce bylo propojení Labe s odstaveným ramenem rámovým propustkem o průtočném profilu 2,5 × 2,0 m a délce 20 m, který zajistil výměnu vody v rameni a obnovil migrační prostupnost vodní plochy odstaveného ramene. Při budování propustku byl odtěžen bahnitý sediment z přilehlé, nejvíce zanesené části ramene. Sediment byl použit k urovnání terénu na přilehlém pozemku, byl ohumusován a oset travní směsí.

Obnova napojení ramene Doubka na Labe byla dokončena v květnu roku 2021. Migrační prostupnost je po realizaci akce sledována Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. Dle předběžných zjištění je migrační cesta funkční a opatření využívají tisíce ryb. Je plánován dlouhodobý monitoring lokality, bude sledována např. sukcese ichtyofauny po obnovení napojení ramene na Labe.

Napojení odstaveného ramene Doubka na tok Labe je ukázkou opatření technického rázu, které však přináší mnoho benefitů v oblasti životního prostředí, jako je zlepšení jakosti vody i ekologického stavu lokality a obnovení laterální migrační prostupnosti. Projekt o celkových nákladech 5,8 milionu Kč byl financován z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020.

V oblasti zprůchodňování migračních překážek čeká správce toků řada výzev, zejména na významných vodních tocích. Vodní toky primárně určené k migračnímu zprůchodnění vymezuje strategický dokument MŽP Koncepce zprůchodnění říční sítě České republiky. Zajištění migrační průchodnosti říční sítě je jedním z požadavků pro dosažení dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle související evropské rámcové směrnice o vodách. Realizací výše uvedených staveb tak dochází k naplnění opatření Plánu dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe.

Michal Vávra (1989) pracuje na Povodí Labe, s. p., na odboru péče o vodní zdroje, oddělení ekologie, kde se věnuje revitalizacím vodních toků, zejména obnově říčních ramen, rybím přechodům a dalším migračním zprůchodněním, provádí biologické průzkumy (botanika). Dokončuje disertační práci Vegetace makrofyt polabských mokřadů jako ekologický indikátor dlouhodobých změn krajiny (srovnávací studie).