VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Předmětem následujícího textu je výzkumný projekt Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (zkráceně Centrum Voda), jehož realizaci spolu s dalšími partnery zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Výzkumný projekt řeší mj. problematiku fragmentace říční sítě a migraci vodních a na vodu vázaných organismů u nás.

Centrum Voda se zabývá otázkou, zdali budeme mít i v budoucnu dostatek kvalitní vody. Klimatické změny, se kterými jsou spojeny suché periody, změny chování a požadavků člověka, vytváří stále větší ohrožení vodních zdrojů, a proto je nutné hledat řešení a východiska, jak tyto zdroje chránit.

Do projektu je pod vedením Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i., (dále jen VÚV) zapojeno dalších sedm výzkumných a vzdělávacích institucí. Odborným garantem výzkumného projektu je Ministerstvo životního prostředí a financování je zajištěno prostřednictvím grantu Technologické agentury České republiky. Projekt byl zahájen v červnu 2020 a končit by měl na konci roku 2026. Je členěn do sedmi výzkumných cílů. Jednotlivé cíle se zabývají problematikou dostupnosti vodních zdrojů, zlepšením procesů v plánování v oblasti vod, změnami vodních poměrů v krajině a snižováním spotřeby vody v průmyslu. Neméně důležitá je i otázka emisí znečišťujících látek do vodního prostředí a zlepšení čištění průmyslových odpadních vod.

Sedmý výzkumný cíl se zabývá zlepšením stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato problematika se dostala do popředí zájmu zejména s přijetím Rámcové směrnice o vodách. S jejím přijetím se výrazně rozšířily celoevropské výzkumné aktivity zabývající se stavem vodního prostředí a všemi jeho složkami.

V rámci tohoto cíle provedeme zhodnocení dlouhodobých změn stavu vodního prostředí a působících vlivů na společenstva vodních organismů. V druhé části se budeme věnovat problematice fragmentace říční sítě, která zásadním způsobem omezuje vývoj přirozených společenstev vodních organismů a na ně vázaných vodních ekosystémů. Třetí oblastí je sledování, hodnocení a návrhy opatření pro mizející a cenné vodní a na vodu vázané ekosystémy.

Společně s VÚV a Českým hydrometeorologickým ústavem pracuje AOPK ČR na čtyřech samostatných aktivitách. První z nich se věnuje vlivu fragmentace říční sítě na vodní ekosystémy. Jedná se o dlouhodobý monitoring uzávěrových profilů mezinárodních povodí. Bude sledován například návrat vymizelých druhů ryb a změny v početnosti cílových druhů pomocí automatických monitorovacích metod, jako jsou bioskenery nebo RFID brány (ryby v sobě nesou čip, který je po proplutí RFID bránou přečten a zaznamenán). Naše zapojení má podobu zajištění technických dokumentací, povolení a hydrometrických hodnocení rybích přechodů (dále jen RP) u jednotlivých uzávěrových profilů, které se nacházejí na Labi, Odře a Dyji. V loňském roce jsme již provedli hydraulické posouzení RP ve Hřensku na soutoku Kamenice s Labem a na RP v Přívozu na Odře.

V další aktivitě se zabýváme přípravou strategických a koncepčních podkladů k hodnocení vlivu fragmentace říční sítě ve vztahu k plánování v oblasti vod. Výstupem by měla být metodika hodnocení environmentálních dopadů fragmentace říční sítě s funkční vazbou na Koncepci zprůchodnění říční sítě.

Předposlední aktivitou je hodnocení účinnosti vybraných RP a monitoring laterální a poproudové migrace ryb. Ichtyologický monitoring stávajících RP aktuálně probíhá na Rolavě a RP Šporka. Účelem je získání informací o současné efektivitě opatření a doplnění poznatků ve smyslu konkrétních typových opatření RP. V rámci sledování poproudové migrace na vybraných tocích se zaměřením na úhoře říčního bude využita nejmodernější monitorovací metoda (akustická telemetrie), a to na dvou existujících profilech. Kromě získání informací o současném stavu je cílem aktivity vytvořit metodiku pro hodnocení poproudové migrace, která v současné době chybí. Neméně zajímavá a přesto málo sledovaná je laterální migrace. Ta spočívá v pohybu ryb mezi vodním tokem, bočními tůněmi nebo slepými rameny. Ryby také mohou migrovat do zaplavovaných oblastí během vyšších průtoků. Ke zlepšení povědomí o laterální migraci ryb připravujeme v rámci této aktivity článek popisující tento druh migrace v ČR a shrnutí, jaká opatření jednotlivé státní podniky Povodí realizují na jeho podporu. Dále byla v loňském roce instalována RFID brána v propustku do tůně Doubka, která byla propojena s řekou Labe. Na tůni v minulosti docházelo ke kyslíkovým deficitům a tudíž k úhynům ryb. Nyní se po propojení s řekou sledují chemické a fyzikální parametry vody v tůni a migrace ryb mezi tůní a vodním tokem. Na základě tohoto pilotního projektu dojde k posouzení efektivity individuálního opatření a také k přípravě jednotné metodiky pro biologické hodnocení laterální prostupnosti toků.

V poslední aktivitě se věnujeme vývoji experimentálního RP a jeho následného testování. Model by měl flexibilně simulovat vybrané typy RP a ověřit jeho problematické parametry, jako jsou například sklon, šířka, materiál a umístění štěrbin nebo velikost substrátu, a to jak z hlediska hydrauliky, tak i chování modelových druhů ryb, které hrají klíčovou roli v otázce skutečné efektivity realizovaných opatření.

Díky projektu Centrum Voda bychom měli získat širokou škálu informací o různých typech rybích migrací a dopadech fragmentace říční sítě na populace ryb. Podrobně také zhodnotíme účinnost vybraných stávajících RP a otestujeme různé typy RP na fyzikálním modelu. Dosažené výsledky budou využity pro zapracování do strategických dokumentů MŽP v rámci příští aktualizace Koncepce zprůchodnění říční sítě v ČR.

Ondřej Bartoš (1994) pracoval do července 2022 v AOPK ČR, kde měl na starosti projekt Centrum Voda. Aktuálně pracuje na vodoprávním úřadě Magistrátu města Plzně. Ve volném čase se ve spolku Přátelé vod pětilisté růže věnuje podpoře populací pstruha obecného a lipana podhorního.