VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Výsledky 30. ročníku ankety o antiekologický čin Ropák byly Dětmi Země zveřejněny v Brně v pátek 24. června 2022 spolu s výsledky 27. ročníku ankety o antiekologický výrok Zelená perla. O vítězích rozhodlo osmdesát jedna členek a členů odborné komise z celkového počtu devadesáti šesti.

Do ankety Ropák o antiekologický čin bylo navrženo dvanáct osob, které také postoupily do finále. Zastoupení z hlediska jejich profese bylo pestré: jeden zástupce spolku, jeden podnikatel, dva zástupci samosprávy, tři vysocí státní úředníci, dva ministři a tři poslanci.

Ropák za rok 2021

Za rok 2021 se jím stal ministr životního prostředí a poslanec Richard Brabec. Na druhém místě skončil ministr zemědělství Miroslav Toman, který byl loni a předloni rovněž druhý. Jiné pořadí ovšem zvolila veřejnost, neboť téměř padesát procent hlasujících by za Ropáka chtělo radního pro veřejnou dopravu Středočeského kraje Petra Boreckého a jen kolem dvaceti procent Richarda Brabce.

Richard Brabec z hnutí ANO získal titul Ropák 2021 za zodpovědnost při rozkladu České inspekce životního prostředí, za její rozbředlost při odhalování a potrestání viníků při poškozování životního prostředí, jak např. vyplývá z výsledků šetření ekologické havárie na řece Bečvě v září 2020, za rezignaci vyšší obrany zájmů ochrany životního prostředí při schvalování nového stavebního zákona, za rozměklost rezortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, za přehnanou opatrnost prosazovat rychlá a účinná opatření proti globálním změnám klimatu a za předložení návrhu vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí, která neklade důraz na rychlá a účinná protierozní opatření před vodní a větrnou erozí, a za její schválení.

Stejně jako loni se na druhém místě umístil Miroslav Toman z ČSSD, a to za jeho odpor schválit novelu zákona o myslivosti, která mohla zlepšit podmínky pro pěstování lesa, neboť většinu vysazených listnatých stromů a jedlí brzy spase přemnožená spárkatá zvěř, dále mohla posílit práva vlastníků pozemků a také zlepšit plánování odlovů, rovněž za jeho zodpovědnost při předložení nevhodných opatření do Národního plánu obnovy s dalším zalesňováním stejnověkých či stejnodruhových hospodářských lesů a s udržováním meliorací, což se pod tlakem Evropské komise a nezávislých odborníků a angažované veřejnosti podařilo částečně změnit.

Třetí místo si vysloužil poslanec Josef Kott z hnutí ANO, který při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny předložil tyto dva pozměňovací návrhy: zrušení ochrany zvláště chráněných druhů organismů při běžném zemědělském, lesnickém, vodním či rybářském hospodaření a možnost dřeviny v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací vykácet jen ohlášením úřadu, tzn. bez správního řízení s účastí spolků a bez ukládání náhradní výsadby. Naštěstí byly obě tyto změny Poslaneckou sněmovnou zamítnuty.

Zelená perla aneb absurdity kolem ochrany klimatu

Do této ankety zaslala veřejnost dvacet sedm výroků, přičemž do finále se jich dostalo osmnáct. Zelenou perlu 2021 získala místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová, která na předvolební diskusi do Poslanecké sněmovny na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně tzv. uhlíkově neutrální, loni v září bezelstně odpověděla takto: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit… A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“

Druhé místo získal pražský zastupitel a europoslanec za TOP09 Jiří Pospíšil, který loni v říjnu na otázku, jak snížit množství automobilů v centru Prahy třeba zavedením mýtného systému, odpověděl, že „centrum bez aut bude mrtvá zóna“.

Na třetím místě se umístil starosta Hluboké nad Vltavou a senátor za ODS Tomáš Jirsa, který loni v září k diskusi o obsahu a účelu New Green Dealu napsal následující: „Netvrdím, že se klima nemění, ale je třeba se těmto změnám pragmaticky přizpůsobovat, ne šílet. Že stoupne hladina moří? Polovina Holandska žije ,pod hladinou moře‘ po staletí - a spokojeně.“

Vyhlášení výsledků obou anket proběhlo na soirée už podruhé jako zahradní slavnost. Mediální ohlas byl ovšem oproti dřívějším letům podobně nízký jako loni. Během pátku se o vítězích obou anket psalo na devatenácti serverech, loni na dvaceti. V tištěné formě se letos objevil jen jeden článek, přičemž loni sice také jen jeden, ale ve všech více než padesáti mutacích Deníku. Zájem médií tak oproti předchozímu ročníku zachraňovaly dva veřejnoprávní rozhlasy a jedno komerční rádio, které výsledky během pátku zveřejňovaly opakovaně.

Na závěr lze ještě pro zajímavost upozornit na osoby, které mají jak titul Ropák, tak Zelenou perlu. Jsou to: Václav Klaus z ODS (1993 + 1995, 2005 a 2007), Vladimír Dlouhý z ODA (1993 + 2015), Pavel Drobil z ODS (2010 + 2010), Jan Stráský z ODS (2011 + 2011), Miloš Zeman (2013 + 2014), Jaroslav Foldyna z ČSSD (2017 + 2018) a Richard Brabec z hnutí ANO (2021 + 2020).

Jinak řečeno, antiekologické činy mohou nepřímo popisovat porevoluční vývoj ekologického hnutí a angažované veřejnosti na ochranu životního prostředí u nás a antiekologické výroky zase mohou ukazovat, co si zejména politická elita o životním prostředí myslela. Tento potenciál k bádání nebyl zatím plně využit.

Autor je předsedou Dětí Země a organizátorem ankety Ropák a Zelená perla. Kontakt: deti.zeme(zavináč)ecn.cz.