Poštolka rudonohá (Falco vespertinus), 2. Foto Patrik Spáčil

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus), 3. Foto Patrik Spáčil

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus), 4. Foto Patrik Spáčil

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Poštolky rudonohé na Hané


Jiří Šafránek, č. 4/2022, s. 44
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) s kořistí, Haná, léto 2022.
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) s kořistí, Haná, léto 2022. Foto Patrik Spáčil

Letos jsme se mohli v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z Maďarska, kde hnízdí v otevřené krajině.

Nejpestřeji jsou zbarveni samci, kteří tak trochu připomínají papoušky. Mají modrošedé tělo a křídla, matně červené kalhotky a podocasí. Nohy a ozobí mají sytě oranžové. Mladí ptáci jsou převážně hnědí s šedým odstínem. Samice mají modrošedá záda a rezavě béžové břicho a hlavu, tváře bílé s černou kresbou kolem oka a krátkým černým vousem.

Živí se velkým létajícím hmyzem, jako jsou kobylky, sarančata nebo kudlanky. Nepohrdnou ani drobnými hlodavci. U nás loví i hraboše a tím pomáhají našim zemědělcům. Svou kořist vyhlížejí z vyvýšených míst, proto často sedí i na drátech elektrického vedení.

Poštolky rudonohé se u nás neobjevují každoročně, jejich výskyt je ojedinělý a spíše výjimečný. Ornitologové se proto nyní vydávají do polí a hledají místa, kde se zdržují. V předchozích letech se objevovaly i na Přerovsku, Kroměřížsku a Uherskohradišťsku.

Vše můžete obdivovat na videu Jarmily Kačírkové: https://youtu.be/s0UDPrsfLBo. Barevné fotografie jsou k dispozici u článku na webu časopisu Veronica.

Jiří Šafránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu