Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Obec Vilémovice leží na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras, 2 km severozápadně od Jedovnic, 7 km východně od Blanska. Vedou tudy dvě turistické trasy k nedaleké propasti Macocha a Punkevním jeskyním. Touto malou obcí o 280 obyvatelích projde ročně minimálně 25 tisíc turistů. Ještě donedávna si většina z nich odnesla z návštěvy naší vesnice nelichotivý dojem.
Nepěknou vizitkou byla náves nesoucí stigma parkových úprav ze 70. let. Tehdy byl původní návesní rybník přestavěn na ohrazenou hasičskou nádrž a jeho okolí osazeno povětšinou stříbrným smrkem. Oplocením prostoru pod rybníkem vznikl malý nefunkční parčík, kde kromě tújí a jalovců opět dominoval stříbrný smrk. Na lavičky a další prvky občanské vybavenosti se v budovatelském nadšení nějak zapomnělo.
Před několika lety přestali být občané s neutěšeným stavem návsi spokojeni. Voda v nádrži zahnívala, děti si neměly kde hrát a chyběl prostor k setkávání. Obec proto dala vypracovat komplexní architektonický návrh úprav návsi. Na jeho základě došlo k sérii rozsáhlých změn, z nichž nejvýznamnější byla jistě přestavba hasičské nádrže zpět na rybník. Díky těmto úpravám se na návsi objevil poměrně velký nevyužitý prostor.
Vilémovičtí měli jasno, co s ním. V rámci pravidelného setkávání s vedením obce se vyjádřili ve prospěch dětského hřiště. Dále si přáli mít na návsi větší počet laviček, kryté posezení a odpadkové koše. Otázkou zůstalo, kdo bude projekt vysněné návsi financovat. Obec ze svého rozpočtu mohla uvolnit sotva čtvrtinu peněz, které byly potřeba.
Projekt Náves pod Macochou
Na jaře loňského roku napsala naše občanka Dana Nováková projekt Náves pod Macochou, který byl pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů podán Nadaci VIA s cílem získat podporu z dobročinného fondu Philip Morris - programu „3 × 333 tisíc pro aktivní život obce“. Obec ji jako jedna ze tří v republice také dostala.
Hodnotící komisi zaujalo aktivní zapojení občanů do přípravy i realizace. Kromě Sboru dobrovolných hasičů, který projekt zaštítil, spolupracovala Tělovýchovná jednota Sokol, Základní organizace České speleologické společnosti Myotis Vilémovice, skauti a občanské sdružení Včela pro Moravský kras.
V září 2008 se uskutečnil první kulatý stůl. Architektka Ing. Jana Kaštánková občany seznámila s projektem. Přítomní vznesli konkrétní dotazy, požadavky a přání. Své náměty vyjádřily také děti, pro které byla během léta vyhlášena výtvarná soutěž Jak si představuji náves ve Vilémovicích. Na základě shromážděných podnětů zpracovala architektka nový návrh, který byl představen na druhém setkání s občany v únoru 2009. Poté následovala série jednání s úřady (CHKO, stavební úřad) a příprava jarních akcí.
Úpravy jsme v maximální míře prováděli svépomocí. V květnu až červnu 2009 se čtyř sobotních brigád účastnilo v průměru 20 lidí. Významně spolupracovali i podnikatelé (tesař Miloš Hotař, majitel firmy EUROSTROJ Eddy Schlager, bratři Štelcovi).
Na závěr jsme v červnu 2009 uspořádali Slavnost na návsi pod Macochou spojenou s nabídkou regionálních produktů, výstavou fotek ze společenských akcí v obci, zábavou pro děti s muzikou a domácím občerstvením. Výsledky projektu jsme prezentovali zástupcům okolních obcí a ostatním návštěvníkům slavnosti.
Co se změnilo
Náves je prosvětlena, skáceli jsme nevyhovující jehličnany a místo nich vysadili listnáče a keře. Pietní místo ve spodní části návsi (památník obětem 2. světové války) se tak podařilo opticky oddělit od části určené k odpočinku a zábavě. V celém prostoru jsou teď rozmístěny herní prvky pro malé děti, překážková dráha z prolézaček a šplhadel, pingpongový stůl a ruské kuželky. Na návsi se nově objevily řezbářské plastiky a dřevěná maketa hasičského auta. Vystavěli jsme dřevěné kryté posezení, osadili čtyři informační panely o obci Vilémovice a Moravském krasu a pamatovali i na doplnění laviček a odpadkových košů.
Zkušenosti s realizací projektu
Projekt měl od samého začátku velkou podporu obyvatel i vedení obce. Pracovníci obecního úřadu (starosta František Kala, zaměstnanec obce Milan Kučera a účetní Jarmila Urbánková) se stali členy koordinačního týmu. Obec poskytovala veškeré technické zázemí a finančně se spoluúčastnila nad rámec minima.
Osvědčila se forma kulatých stolů přizpůsobená potřebám malé obce. Šlo o veřejná setkání bez výraznější struktury, kdy moderátor (vždy někdo z členů koordinačního týmu) vystupoval, jen když bylo potřeba posunout program dále. Akce připomínaly neformální posezení. Jako nejlepší způsob oslovování lidí se ukázal osobní kontakt, který umožnil detailní vysvětlení toho, co se bude dít a proč je to důležité.
Velkou pozornost jsme věnovali plánování projektu. Obzvláště se vyplatila investice do zpracování architektonického návrhu. Dobrý architekt může pomoci: 1. sjednotit představy do fungujícího celku, 2. najít optimální rozčlenění veřejného prostoru, 3. pohlídat „detaily“ jako bezpečnostní aspekty, přístupnost a bezbariérovost řešení, 4. přijmout změny, protože hraje roli nestranného experta.
Motem celého projektu mohl být slogan Svépomocí k maximálnímu snížení nákladů. Svépomocí proběhla většina terénních prací (vykopání dopadových ploch a jejich úprava, výsadba dřevin, instalace informačních panelů), výroba mobiliáře (lavičky a odpadové koše), stavba krytého posezení. Původně jsme měli v úmyslu vyrobit si většinu věcí sami. Bohužel v případě herních prvků jsme narazili. Současné právní předpisy znemožňují vyrobit prolézačky určené na veřejné prostranství jinak než s patřičným certifikátem, přičemž certifikace je proces nákladný a nahrává sériovým výrobcům herních prvků.
Sociální přínos
Na realizaci projektu se podíleli všichni, kdo měli čas a chuť. Setkali se tak lidé lišící se věkem, sociálním postavením i zájmy. Téměř všichni měli možnost se něco nového naučit. Prací na společném díle se do komunity starousedlíků organicky začlenilo několik nově příchozích rodin. Diskutovalo se o spolkovém životě, šířily se historky o spoluobčanech a plánovala se budoucí činnost v obci. Realizace projektu utužila komunitní život ve Vilémovicích a přinesla účastníkům spoustu příjemných zážitků spojených s bytím pospolu.
Ekonomický přínos
Projekt přispěl k vybudování potřebného zázemí pro návštěvníky, kteří procházejí Vilémovicemi dále do Moravského krasu. Vytvořil se prostor pro propagaci regionálního značení, které je jedním z prostředků podpory rozvoje místního podnikání. V obci jsou v současné době nabízeny certifikované regionální produkty (certifikované pivo z pivovaru Černá Hora, kozí sýry, medy apod.). Přímo v obci působí podnikatelé (manželé Zigalovi), kteří jsou držiteli certifikátu „Regionální výrobek“. Informace o regionálních produktech byly tematicky zařazeny do naučné stezky postavené sdružením Včela pro Moravský kras. Díky spolupráci občanů a místních podnikatelů by mělo dojít k multiplikačnímu efektu, kdy část zisků bude investována zpět do veřejného sektoru.
Ekologický přínos
Už jen v souvislosti se stavbou nového rybníka a oddělením splaškové vody od toku Vilémovického potoka můžeme hovořit o zvýšení biodiverzity v intravilánu. Na náves se vrátilo několik druhů obojživelníků, zejména kvákání žab opět patří ke koloritu naší obce. Především však jsme při úpravách pokáceli jehličnany a vysadili listnaté stromy odpovídající nebo blížící se původnímu druhovému složení. Ponechali jsme pouze jeden stříbrný smrk pro roli vánočního stromu. Předpokládáme, že až nově vysazené jeřáby, habry, javory, lípy a vrby vyrostou, budou plnit ekosystémové funkce lépe než smrky. Doufáme také, že časem na nich zahnízdí i nějací zpěvní ptáci.
Aktivní zapojení občanů prostřednictvím sobotních brigád mělo velký úspěch. Tak hojnou účast nelze připsat pouze spolkové činnosti v obci. Dle mého názoru je to signál, že lidé mají stále zájem společně pracovat a že ještě neodzvonilo venkovské pospolitosti. Nezbývá než se nechat překvapit, s čím přijdou naši nebo vaši spoluobčané příště. Pokud chcete recept, jak napsat a koordinovat podobný projekt, obraťte se na Danu Novákovou, ochotně poradí (novakovadana(zavináč)volny.cz).
Bc. Lukáš Kala (1983) studuje humanitní environmentalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Dle svých možností se snaží zapojovat do aktivit obce Vilémovice, které se cítí zavázán. Lukas.Kala(zavináč)gmail.com