Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Ptáci a jejich PR


David Veselý, č. 2/2023, s. 40

Někteří ptáci to mají dobré. Třeba čáp. O tom je známo, že nosí děti a celkově se ve společnosti těší oblibě. Tedy ten bílý, čáp černý se na našem reprodukčním procesu nepodílí a celkově o něm panuje mínění, že vypadá nějak divně. Mně to ani nepřipadne, pravda tedy ale je, že se moc nepodobá obrázku z čítanky pod písmenem Č. Čáp bílý sbírá kladné body třeba v dolnorakouském Marcheggu. Na tamní kolonii čápů se s potěšením sjíždí podívat lidé z blízka i z dalekého okolí. Ptáci tam obsadili mnoho stromů v lužním lese podél řeky Moravy. Lokalita se ovšem mezi čápy těší takové popularitě, že ani tak se na všechny čapí páry na stromech nedostane místo. Lidé jim proto postavili pro hnízda také pár umělých podnoží. Na jedné z nich jsem pozoroval čapí rodinku. Z ptačí řeči umím sice jen pár slov, ale i tak jsem paní čápové jasně rozuměl: „Sem ti říkala, že se nemáš furt cpát těma žábama a máme letět. Zase jsme kvůli tobě přiletěli poslední a zbyla na nás jen tahle habaďůra. To Karla má se svým čápem parádní místo na stromě, jen já mám takového budižkničemu.“ Raději jsem se rychle vzdálil, abych taky jednu neschytal.

U Marcheggu ale nehnízdí jen čápi. Kousek níž po toku je kolonie volavek. Čítá několik stovek hlav. Nedaleko u řeky Moravy hnízdí také orli mořští. Po většinu času si volavek nevšímají. Vždy po několika letech ale naroste kolonie volavek až ke dvěma tisícům jedinců. To už je tak lákavé sousto, že to orli nevydrží a v podstatě celou komunitu zdecimují. Ekologická katastrofa? Ne, rakouští kolegové to považují za přirozenou a důležitou disturbanci, která udržuje populaci volavek zdravou a vyváženou. Volavky totiž svoje hnízdiště velmi rychle obnoví a vše se pravidelně cyklicky opakuje.

Orli mají v Rakousku asi dobré PR. U nás na tom zdaleka tak dobře nejsou. Ale ještě hůř je na tom kormorán. Patřit do skupiny rybožravých predátorů je totiž u nás Kainovo znamení. Když se dva perou, třetí se směje, tuto skutečnost se zřejmě rozhodli využít právě orlové. Na řece Moravě (kde jinde než u Marcheggu) se naučili báječný trik. Když už mají kormoráni tak špatnou pověst, rozhodli se je mořští orli lovit. Kormorán se ovšem umí skvěle potápět a před pronásledujícím orlem vždy zmizet pod hladinu. Ve dvou se to lépe táhne, a tak orli vyvinuli účinnou strategii ve dvojicích. První orel zaútočí na kormorána a ten podle svého zvyku zmizí pod vodou. Přesně na místě, kde se vynoří, už ale čeká druhý orel. A je hotovo. Až se tohle donese k našim rybářům, stoupne popularita orlů do nevídané výše. Co se týká PR, nenechávají orli prostě nic náhodě.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu