VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Motto: Svět i klima se rychle mění, a proto už nyní je třeba učit i děti, jak těmto procesům rozumět, jak se negativním změnám bránit či přizpůsobit.

Unikátní projekt Společně s dětmi proti suchu vznikl ve spolupráci jihomoravské Základní školy Prameny v Rousínově, která je nositelem projektu, východočeského Vzdělávacího a kulturního centra Broumov, spolku Živá voda, z. s., a s norským zahraničním partnerem, kterým je škola v Namsos Kommune. Projekt je financován z programu vzdělávání Fondů EHP a Norska a jeho cílem je vytváření metodiky pro celoroční výuku na 1. stupni základních škol; je naplňován od září 2021. Tvůrci metodiky se pokusili převést do školního vzdělávání myšlenky a principy vytvořené spolkem Živá voda, z. s., nazvané Model Živá krajina. Jeho záměrem je zejména celoplošná zádrž vody a vytvoření krajinného plánu adaptace České republiky na klimatickou změnu. Vytvořená metodika bude volně dostupná všem zájemcům, především učitelům na 1. stupni ZŠ, vedoucím environmentálních kroužků, skautským vedoucím atd.

Přírodověda ve školách má bohužel stále převážně informativní charakter a vycházky do přírody jsou často považovány za ztrátu času. Opak je pravdou. Pobyt v přírodě učí přímo a intenzivně. Děti berou problémy, které kolem sebe vidí, vážně a upřímně se chtějí podílet na jejich řešení. Projekt tedy zkouší jít dál a posunout vnímání dětí, probudit v nich pocit vlastní důležitosti a zodpovědnosti, ale i přání zlepšit svůj životní styl. Směřuje děti k myšlence, že i ony se mohou stát iniciátory změn nakládání s krajinou, že to je v jejich silách. Metodika se snaží ukázat, že neexistuje „člověk“ + „příroda“, ale pouze „člověk jako součást přírody“. Vychýlením přírody z rovnováhy dochází ke škodám. Naopak sebemenší přírodě blízké opatření spustí proces obnovy. Aktivity v metodice jsou zaměřeny na poznávání, jak se na obnově krajiny a na zvyšování odolnosti krajiny vůči změně klimatu podílet. Krajina totiž bude vystavována stále častějším a výraznějším extrémům v počasí (intenzivní srážky, dlouhá sucha, nečekané jevy, jako jsou tornáda, vichřice aj.). Je nutné se naučit předcházet důsledkům těchto extrémů.

Prostřednictvím teoretických vědomostí nabytých ve třídě a zážitků, bádání i zkoumání v přírodě se děti učí rozpoznávat, co je pro krajinu dobré, a co špatné. Krajina za humny osloví nejlépe! Experimenty pak demonstrují důležité přírodní mechanismy - vypařování vody, ochlazování krajiny, důležitost meandrování toků, příčiny eroze aj.

Pedagogům je nabízen soubor nápadů a aktivit, které mohou využít ve své výuce nebo při vedení projektových dnů. Aktivity jsou členěny do tematických celků a pedagog si může zvolit délku trvání projektu i vybrat, na který segment krajiny se zaměří.

Na základě svých celoročních zkušeností pak mohou děti navrhnout ve svém okolí úpravu krajiny, která povede ke zlepšení jejího stavu. Děti mohou například na místech, kde vidí, že jsou nepřerušené velké lány polí, navrhnout vysazení stromové aleje, vytvoření remízku nebo mokřadu či tůní.

Od září 2022 probíhá ověřování metodiky na třech základních školách. Do přírody vyráží každý týden učitelé s dětmi ze ZŠ Prameny v Rousínově a jednou za měsíc lektorky ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov s dětmi ze základních škol v Adršpachu a v Suchém Dole, aby metodiku vyzkoušeli v praxi.

Celý rok se děti 1. stupně zabývají tématy krajina a já, klimatická změna, voda a já, půda, voda v krajině a les. Pod vedením lektorů odhalují souvislosti a přírodní zákonitosti, uvědomují si, jak je všechno se vším provázané, a učí se vidět vodu a přírodu jako jednu z hlavních podmínek života.

Důležitým cílem metodiky je hledání vhodného způsobu, jak děti zapojit do aktivního občanství. Konkrétním krokem bylo setkání, na kterém děti samy prezentovaly svůj návrh tůňky a mokřadu v Královopolských Vážanech přímo před zastupiteli Rousínova. Představily jim celý projekt, užitečnost nové tůně, od zádrže vody v krajině po navýšení biodiverzity. Od zastupitelů dostaly děti zpětnou vazbu a doplnění informací. Děti se také zapojily do finanční sbírky pro Živou vodu, navrhly plakát a informační letáčky, vyrobily svíčky z recyklovaného vosku a keramické ozdoby. Na vánočních trzích, kde své výrobky prodávaly ve prospěch sbírky, mluvily s lidmi o smyslu svého projektu a o jeho propojení se spolkem Živá voda.

Projekty typu Společně s dětmi proti suchu pomáhají vytvářet hluboký vztah dětí k přírodě. V okamžiku, kdy se dítě podílí na vytvoření konkrétního díla (tůňky, výsadby stromu, úpravy toku potoka), buduje si osobní vztah ke svému rodišti a jeho prostředí. Okolí obce se tak stává „jeho“ krajinou a cítí nutnost péče o něj a hrdost, že něco konkrétního vytvořilo a něco krásného a potřebného vzniklo díky jemu. Ruku v ruce s tím přichází i samozřejmá potřeba o své dílo se starat.

Pokud dítě cítí k přírodě lásku a náklonnost, tak je šance, že si tento postoj přenese do dospělosti a do aktivní ochrany krajiny a přírody.

Jiří Malík (1962) je předsedou spolku Živá voda a spoluautorem Modelu Živá krajina.