VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Mokřady dolního Podyjí byly v roce 1993 zapsány na seznam mezinárodně významných mokřadů, které se zavázala Česká republika chránit jako jedna ze smluvních stran Ramsarské úmluvy. Prakticky všechny mezinárodně významné mokřady jsou u nás chráněny prostřednictvím některé z kategorií zvláště chráněných území. V případě většiny plochy Mokřadů dolního Podyjí tomu tak však není ani po dvaceti letech od zápisu na ramsarský seznam. Přitom mimořádný mezinárodní význam území podtrhuje i prohlášení biosférické rezervace Dolní Morava v roce 2003 (rozšířením dřívější biosférické rezervace Pálava existující od roku 1986) a zařazení celé oblasti do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Oblast Soutoku představuje rozlehlý komplex lužních lesů, luk, vodních toků a vodních ploch v nivách řek Dyje a Moravy v nejnižší části Dolnomoravského úvalu. Převážnou část široké nivy Moravy a Dyje zde tvoří mocné čtvrtohorní písčitohlinité sedimenty, místy nesouvisle překryté navátými písky vystupujícími na povrch v podobě tzv. hrúdů, na něž je vázána reliktní xerotermní vegetace. Celé území je protkáno hustou sítí přirozených meandrujících toků, slepých a odstavených stálých a periodicky protékaných ramen, kanálů a tůní. Dochoval se zde jeden z největších komplexů tvrdého luhu v Evropě. Významné plochy luhu byly po odlesnění nahrazeny přírodovědně cennými aluviálními dříve přepásanými loukami s ikonickými solitérními staletými duby. Soutok představuje v rámci ČR nejreprezentativnější ukázku živočišných společenstev vázaných na všechny biotopy údolních niv velkých řek. Jsou zde vyvinuta unikátní rybí společenstva, území je mimořádně cenné z hlediska výskytu obojživelníků. Mnoho kriticky ohrožených druhů hmyzu a ptáků zde má nejpočetnější a často jediné populace v rámci celé ČR.

Soutok však představuje nejen krajinu s koncentrovaným přírodním dědictvím mezinárodního významu, ale také s mimořádným kulturním dědictvím od staroslovanských sídlišť až po komponovanou krajinu Lednicko-Valtického areálu.

Historie snah o ochranu Soutoku

První návrh na ochranu luhů v nivě dolní Dyje a Moravy obsahuje již Šmardův soupis přírodních rezervací na Moravě, a to jako „reservace částečné“, resp. „krajinářsky chráněné oblasti“,v nichž budou připuštěny s jistým omezením hospodářské zásahy. Oblast soutoku Moravy a Dyje přitom tehdy zařadil mezi „nejvíce zachovalé krajinné oblasti na Moravě“. Následně, v roce 1949, byla v tomto území vymezena dvě nevelká území a vyhlášena jako tzv. „úplné reservace“, dnes národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov, chránící fragmenty starého samovolně se vyvíjejícího lužního lesa.

Šmardův návrh byl oprášen v 70. letech v souvislosti s přípravou vyhlášení CHKO Pálava, dále v 80. letech v souvislosti s přípravou biosférické rezervace a znovu po roce 1989 a zpřístupnění hraničního pásma. V roce 1992 byl připraven návrh nařízení vlády o ochraně části území na soutoku Moravy a Dyje prostřednictvím rozšíření CHKO Pálava. Výsledné vymezení území CHKO by se tak přiblížilo návrhu J. Šmardy z roku 1948, který zahrnoval „Pavlovské kopce, sedlecké a lednické rybníky, lužní lesy a ramena Moravy na jih od Břeclavě“. Toto nařízení ministerstvo životního prostředí začalo diskutovat s partnery v regionu, ale nakonec ani nebylo předloženo vládě k projednání.

Následně v letech 1995-1997, 2003-2004 a 2008 proběhlo opakovaně vyhodnocení celé soustavy CHKO v České republice z hlediska unikátnosti, reprezentativnosti a zastoupení krajinných typů, dochovanosti krajinného rázu, podílu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, zachovalosti přírodního stavu území a rekreačního potenciálu a dále s ohledem na evropskou ekologickou síť (EECONET) a naposledy i zajištění ochrany soustavy Natura 2000. Ve všech těchto vyhodnoceních byla oblast Podluží a nivy Dyje pod Novými Mlýny označena jako nejvyšší priorita pro doplnění soustavy velkoplošných chráněných území, což se náležitě promítlo do celostátních strategií a politik v oblasti ochrany přírody.

Pokusy o jiné formy ochrany

Po vymezení dvou rozsáhlých evropsky významných lokalit - EVL - (Soutok-Podluží, 9 713 ha a Niva Dyje, 3 249 ha) a jejich zařazení do soustavy evropské soustavy Natura 2000 původní nařízení vlády předpokládalo jejich ochranu formou CHKO. V roce 2009 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR, dále jen Agentura) připravila kompletní podklad pro vyhlášení nové CHKO včetně plánu péče, zahrnující soustavy maloplošných zvláště chráněných území. Několik subjektů v regionu však CHKO vytrvale odmítalo a vedli proti návrhu negativní kampaň založenou na neodůvodněných obavách, zavádějících až mylných informacích o dopadu vzniku CHKO na život místních obyvatel a prosperitu regionu. Důsledkem kampaně bylo zastavení přípravy CHKO ještě před zahájením vlastního vyhlašovacího procesu a hledání alternativ a jiných způsobů zajištění ochrany mimořádně cenného území Soutoku.

V prvé řadě byla analyzována možnost využití smluvní ochrany (podle § 39 zákona o ochraně přírody a krajiny). Tato cesta se ukázala neprůchodná hned z několika důvodů. Především není reálná v situaci většího počtu vlastníků (smluvních stran); i když většina území Soutoku je majetkem České republiky, je zde přesto mnoho parcel v soukromém vlastnictví. Dalším důvodem byla potřeba ve smlouvě, resp. v jejích přílohách, uvést podrobně popis veškerých ochranných podmínek, zásad péče a potřebných opatření k zajištění předmětů ochrany, a to na dobu neurčitou. Šlo o neuskutečnitelný úkol. Navíc, jakákoli změna oproti smlouvě by vyžadovala náročný administrativní proces uzavírání dodatků apod. Nerealizovatelnost smluvní ochrany byla potvrzena i při konzultaci s krajským úřadem, který by byl příslušným orgánem ochrany přírody pro uzavření smlouvy.

Spíše jako krizová varianta začala být realizována soustava maloplošných zvláště chráněných území. V nařízení vlády z roku 2013 proto byla forma ochrany zdejších evropsky významných lokalit změněna na „částečnou ochranu formou národních přírodních rezervací - NPR, národních přírodních památek - NPP, přírodních rezervací - PR a přírodních památek - PP“ a ministerstvo životního prostředí pověřilo v roce 2012 Agenturu zpracováním návrhu, který byl v následujících letech projednáván s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a partnery v regionu. Agentura následně vypracovala záměry na vyhlášení a návrhy plánů péče pro NPR Lanžhotské pralesy (430 ha) a NPP Soutok (3 156 ha). V říjnu 2019 byl ministerstvem oznámen záměr na vyhlášení NPR a posléze v březnu 2020 pak záměr na vyhlášení NPP. Letos bylo projednávání těchto záměrů dokončeno. Nyní se připravují samotné vyhlášky ministerstva životního prostředí (MŽP) o zřízení obou zvláště chráněných území, jejichž vydání je odvislé od termínu dokončení aktuálně zadávaného geodetického zaměření hranic. Kromě toho Jihomoravský kraj v srpnu 2022 oznámil záměr vyhlášení přírodních památek Saufang (21,3 ha), Týnecké fleky (24,7 ha) a Kostická čista (64,8 ha). Soustava maloplošných chráněných území však není oproti variantě CHKO optimálním řešením pro ochranu natolik rozsáhlého území. Významná plocha evropsky významných lokalit by zůstala pouze v tzv. „základní ochraně“ a odborná správa by byla roztříštěna mezi několik orgánů ochrany přírody.

CHKO Soutok, verze 3

Protože stav předmětů ochrany obou EVL v oblasti Soutoku se dále zhoršoval, na což opakovaně upozorňovala akademická obec napříč obory i místní veřejnost (např. iniciativa zachranmesoutok.cz) a vzhledem k obtížím při zajišťování shody na způsobu hospodaření se postupně stala ochrana Soutoku i celostátním politickým tématem a objevila se v programech některých politických stran. Ve výsledku obsahuje programové prohlášení vlády ČR z ledna 2022 záměr zajistit ochranu Soutoku vyhlášením národního parku. Mimochodem, byla tak částečně oživena myšlenka z počátku devadesátých let 20. století, uvažující zde vytvoření trilaterálního národního parku.

Zdejší krajina je utvářena po stovky let člověkem a předměty ochrany jsou vázány na tradiční formy hospodaření. Proto po úvaze rozhodlo v červnu 2022 MŽP, že nejvhodnější bude zajistit velkoplošnou ochranu prostřednictvím CHKO a uložilo Agentuře zpracovat aktuální návrh.

Nový návrh vymezení CHKO Soutok byl Agenturou připraven tak, aby co nejvíce respektoval dřívější připomínky obcí a dalších partnerů v regionu (viz mapa). Navrhovaná chráněná krajinná oblast o celkové ploše přibližně 12 470 ha zahrnuje primárně obě evropsky významné lokality (Niva Dyje a Soutok-Podluží) s menší redukcí o plochy bez předmětů ochrany. V navrhované CHKO nejsou zahrnuta zastavěná a zastavitelná území obcí. Péče by měla být odstupňována podle zón, přičemž lužní lesy a louky a přírodní vodní plochy jsou navrhovány převážně k zahrnutí do první a druhé zóny, kde by se tedy mělo hospodařit i nadále, avšak s vyloučením intenzivních technologií. V případě vyhlášení CHKO by zbylá navržená maloplošná chráněná území již nemusela být vyhlašována, protože budou nahrazena zonací.

Předjednávání CHKO

Letos MŽP pověřilo Agenturu předjednáním návrhu CHKO včetně vymezení, zonace a bližších ochranných podmínek. Začátkem března proběhla první informativní jednání se všemi městy a obcemi v regionu, představitelé měst a obcí byli seznámeni se základem návrhu na vyhlášení CHKO Soutok a byly s nimi dohodnuty další kroky. Obce na žádost Agentury zveřejnily na svých vývěskách, webových stránkách či v místních zpravodajích informaci o předjednávání s výzvou k podávání připomínek ze strany organizací i jednotlivců.

V dubnu až červnu probíhala jednání se všemi městy a obcemi, jejichž správní území zasahuje do navrhované CHKO Soutok, někdy včetně veřejného projednání s místními občany. Dále se uskutečnila jednání se zástupci vybraných hospodařících subjektů, dotčenými státními institucemi, se zástupci zájmových organizací a spolků a se všemi dalšími partnery v území, kteří o jednání projevili zájem. Pro zastupitele a další reprezentanty města Lanžhot, jehož katastr zasahuje do návrhu CHKO Soutok největším podílem ze všech dotčených obcí, byla zorganizována návštěva CHKO Litovelské Pomoraví, kde se mohli seznámit s tím, jak jsou řešeny různé problémy obcí v CHKO v obdobných přírodních podmínkách. Podobná návštěva proběhla i v CHKO Pálava. Pro představitele všech dotčených měst a obcí z oblasti Soutoku byla ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace (JINAG) uspořádána videokonference se starosty obcí a s velkými hospodáři z CHKO Český les, kteří procesem vyhlašování CHKO před několika lety prošli a mohli sdílet zkušenosti se změnami, které přineslo vyhlášení CHKO.

Pracovníci Agentury zatím uskutečnili více než dvě stě padesát jednání a kontaktů se samosprávami, institucemi, spolky, hospodáři a vlastníky. Na základě těchto jednání Agentura upravuje vedení hranic navrhované CHKO. Některá města a obce navrhují také úpravu vymezení evropsky významných lokalit. Na základě návrhu hospodářů jsou prováděny změny v zonaci. Upravují se navrhované bližší ochranné podmínky, například bylo vypuštěno omezení splouvání toků, se státním podnikem Lesy ČR se domlouvá úprava bližších ochranných podmínek v lesích atd. Výstupy z jednání budou využity při formulaci principů péče o předměty ochrany. Mezi konkrétní rozpracovávané aktivity patří obnova vodního režimu, plán obnovy biodiverzity luk (např. Slováckých luk u Lednice), příprava integrovaného plánu prevence a zvládání komářích kalamit v návaznosti na obnovu povodňování atd.

Cílem předjednávání je co nejvíce vyladit návrh před jeho odevzdáním ministerstvu životního prostředí, které plánuje proces vyhlášení CHKO Soutok zahájit do tří měsíců. Nastavení vhodného vztahu mezi ekonomickým využíváním území a ochranou přírodního a kulturního dědictví ve spolupráci s municipalitami a hospodáři je tou největší výzvou a úkolem pro tuto etapu přípravy. Příznivou skutečností je převažující státní vlastnictví, a tedy lepší možnost zajištění odborného lesnického obhospodařování porostů zachovávající a rozvíjející přírodní hodnoty území a obnovení vodního režimu potřebného k uchování komplexu lužních lesů. Oblast Podluží a Lednicko-Valtického areálu je významně turisticky zatížena, usměrnění návštěvníků a dohodnutí pravidel pro další rozvoj šetrné turistiky a rekreace je druhým neméně důležitým bodem k diskusi se všemi partnery v regionu.

Z dosavadních jednání je zjevné, že všem zúčastněným jde o uchování Soutoku pro další generace, a to jako krajiny s mimořádnou koncentrací přírodního a kulturního dědictví. I když jsou občas stále patrny dozvuky negativní kampaně z roku 2008 v podobě až absurdních obav, většina připomínek během předjednávání záměru již vychází z reálných potřeb a vede ke konstruktivním debatám o přesném znění bližších ochranných podmínek, vymezení apod. Na zásadním zlepšení vztahu místních obyvatel k potřebě ochrany lužní krajiny Soutoku má zásluhu nejen dostatečné poskytování reálných informací ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zejména prostřednictvím internetových stránek soutok.nature.cz, ale i aktivity odborné veřejnosti a místních spolků, díky nimž je potřeba ochrany cenného území veřejností nejvíce vnímána. Příznivé reakce a konstruktivní průběh projednávání dává naději, že tentokrát se podaří ochranu tohoto unikátního území zajistit.

Literatura:
Chytil J., Hakrová P., Hudec K. (eds.) a kol. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Český ramsarský výbor. Mikulov, 327 s.
Pešout P. (2010): Doplnění soustavy chráněných krajinných oblastí v České republice. Ochrana přírody 1:6-11.
Pešout P., Koukal S. (2023): Kdy vznikne CHKO Soutok? Ochrana přírody 78/3:2-7.
Slavík P., Horal D., Matuška J., Dort M. a kol. (2009a): Rozbory chráněné krajinné oblasti Soutok. Praha. AOPK ČR, 240 s.
Slavík P., Horal D., Matuška J., Dort M. a kol. (2009b): Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Soutok. Praha: AOPK ČR, nepubl. 46 s.
Šmarda J. (1948): Přírodní reservace na Moravě. Zprávy Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně, č. 4:19-26.

Pavel Pešout (1971) působí ve státní ochraně přírody od roku 1991. Od roku 2006 je ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny a zástupcem ředitele AOPK ČR, řídí odborné činnosti v ochraně přírody a krajiny a výkon státní správy. Prosazuje spolupráci s vlastníky a hospodáři při péči o přírodu a krajinu. Dlouhodobě se věnuje ochraně přírody i jako dobrovolník. Od roku 1988 je členem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). V roce 1990 založil a třicet let byl předsedou ČSOP Vlašim, působil v celostátním vedení ČSOP. V ČSOP stál u zrodu celostátních programů Místo pro přírodu, Národní síť záchranných stanic a Ochrana biodiverzity.

Ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem byl jmenován zmocněncem pro projednání chráněné krajinné oblasti Soutok.