VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Mokřady jsou ekosystémy vodou zaplavené či nasycené, cenné lokality výskytu řady druhů, plochy s významnou ekologickou rolí, tedy i důležití poskytovatelé ekosystémových služeb. V hledáčku ochrany přírody jsou dlouho. Jako jedny z mála ekosystémů se dočkaly i své mezinárodní smlouvy či světového dne, jsou uvedeny jako významný krajinný prvek v zákoně o ochraně přírody a krajiny a nezřídka jsou na ně cíleny rozmanité finanční podpory. Jde tedy také o nástroj ochrany přírody, a každý nástroj si zasluhuje a potřebuje evidenci. Evidovaný nástroj je právem silnější.

Mokřady však velmi dlouho evidovány nebyly, při jejich ochraně bylo a dosud je třeba spoléhat na definici a interpretaci. Potřeba uspořádat jejich soupis v komunitě mokřadních specialistů byla nakonec naplněna v roce 1999 publikací Mokřady České republiky vydanou Českým ramsarským výborem.

Publikace je v podstatě komentovaným katalogem mokřadních lokalit, uvedené lokality jsou okódovány, doprovozeny popisem, uvedeny jsou i významné druhy.

Příspěvkem katalogu je členění mokřadních lokalit do čtyř kategorií dle významu:

 Mezinárodně významné mokřady, tedy lokality ramsarské (v ČR 14).
 Nadregionální, významem přesahující český kontext, mokřady v kategorii národní přírodní rezervace, příp. u nás jedinečné mokřadní ekosystémy či unikátní společenstva nebo zásadní pro funkce celého povodí.
 Regionální, významné pro daný bioregion, mokřadní lokality v kategoriích přírodní rezervace a národní přírodní památka, s výskytem zvláště chráněných druhů či s důležitými funkcemi v povodí v daném bioregionu.
 Lokální, zbývající lokality významné na úrovni okresu či CHKO, mj. i všechny mokřady registrované jako významné krajinné prvky.

Publikace také zavedla členění mokřadů do typů (čili poskytuje další užitečné vodítko pro definici a interpretaci).

Typy jsou:

  1 - Pramen, prameniště
  2 - Tok, úsek toku
  3 - Nivní jezero, mrtvé rameno, tůň
  4 - Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy
  5 - Zaplavovaná nebo mokrá louka
  6 - Jiné vodní a bažinné biotopy
  7 - Rákosina, ostřicová louka
  8 - Rašeliniště a slatiniště
  9 - Horské jezero
 10 - Slanisko
 11 - Kanál, stoka, příkop
 12 - Průmyslová odkalovací nádrž
 13 - Rybník, klausura
 14 - Soustava rybníků
 15 - Údolní nádrž
 16 - Lom, štěrkovna, pískovna

Od doby vydání Mokřadů ČR však uplynula delší doba, a přestože byl katalog připraven pečlivě, knižní podoba vlastně neodpovídala potřebám uživatelů. Již jen opravdu vážný zájemce se pro informaci o mokřadu vypraví do nejbližší knihovny zalistovat stárnoucím svazkem. Proto se MŽP a AOPK ČR v projektu „Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky“ rozhodly převést katalog do databázové podoby. V rámci projektu řešeného v letech 2015-2017 tak vznikla Databáze mokřadů, která obsah Mokřadů ČR zpracovala do efektivní on-line databázové podoby provázené mapovým náhledem.

Pokud tedy dnes zájemce pátrá po informacích o mokřadech, s velkou pravděpodobností narazí díky poměrně brzkému uvedení odkazů ve vyhledávačích právě na Databázi mokřadů na adrese https://mokrady.ochranaprirody.cz. Databáze převzala z publikace kódování, kategorizaci i typizaci mokřadních lokalit i jejich popisy. Naopak informace o druzích převzaty nebyly, především proto, že bylo možné vyřešit tyto přehledy mnohem lépe. Databáze mokřadů je totiž provázána s obsahem Nálezové databáze ochrany přírody, tedy trvale aktualizovaným souborem dat o výskytu druhů v ČR a také s daty z celoplošného mapování biotopů.

Pokud tedy máte zájem o informace o mokřadu, který byl do někdejšího katalogu zaveden, cesta je jednoduchá. Na uvedené webové adrese můžete hledat podle názvu, kategorie či typu, přehledněji ale spíše přes mapové rozhraní. V mapě jsou zakresleny mokřady evidované v katalogu. Po kliknutí na zákres se objeví jméno, kód, typ a kategorie a odkaz na kartu mokřadu, tedy webovou stránku obsahující popis a rozklikávací seznamy druhů a přírodních biotopů. Ty jsou hlavní přidanou stránkou databáze: jde o seznamy trvale aktualizované. Tedy nově mapované biotopy i nově nalezené druhy se záhy objeví i na kartě mokřadu. Databáze mokřadů byla a je ve skutečnosti předstupněm nového Informačního systému ochrany přírody budovaného AOPK ČR, který bude také mezi sebou propojovat evidence území, druhů, biotopů, zásahů v území apod.

Pozorní čtenáři odhalili, co dnešní databáze mokřadů není. Není evidencí všech mokřadů, neposkytuje tedy informace o všech známých vodou zaplavených či nasycených ekosystémech, ani o cenných lokalitách mokřadních druhů. I takové informace jsou občas třeba a rozsáhlejší evidenci mokřadů bez omezení na někdejší katalog v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR připravujeme. Datové zdroje jsou k dispozici: jsou jimi mapování biotopů i záznamy o výskytu druhů, které tentokrát budou zdrojem zákresů, nejen součástí popisu. Tak bude zřejmě vypadat nová rozšířená databáze mokřadů, s vizí ještě důležitější role v ochraně přírody.

Karel Chobot (1978) je ředitelem odboru monitoringu biodiverzity v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Podílí se na organizaci celostátního sledování (monitoringu a mapování) druhů a biotopů. Je věcným gestorem Nálezové databáze ochrany přírody, nejrozsáhlejšího souboru dat o výskytu druhů v ČR.