Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

K hydromorfologickému působení bobra evropského


Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33
Část bobří hráze, která přehradila koryto Sychrovského potoka nad soutokem s Kocábou, potok vyvedla do nivy a tu proměnila v rozsáhlý mokřad (2020).
Část bobří hráze, která přehradila koryto Sychrovského potoka nad soutokem s Kocábou, potok vyvedla do nivy a tu proměnila v rozsáhlý mokřad (2020). Foto T. Just

O situacích, kdy působení bobrů přichází nějakým lidem nevhod, se píše a mluví dost. Je čas víc upozorňovat na to, že jestli někdo bere vážně aktuální výzvy k zadržování vody v krajině a zlepšování morfologie vodních toků, tak právě bobr evropský (Castor fiber). Šikovný hlodavec pracuje neřízeně, ale často udělá hodně na poli renaturace vodních toků a obnovy mokřadů. Pracuje bez nároků na dotace, papíry a razítka a ve svém konání bývá pozoruhodně efektivní.

Změny břehových a doprovodných porostů dřevin vlivem bobrů znamenají posun od vzrostlých stromů k okusem zmlazovaným porostům hlavně vrb a osiky. Z ekologického ani z vodohospodářského hlediska zjevně nejde o nějaký katastrofický vývoj. I ve starších bobřích lokalitách, třeba v Českém lese, pozorujeme vývoj členitého a z přírodního hlediska velmi bohatého říčního území. Jestliže je bobr živočichem teritoriálním, který nepotřebuje svoje území vybydlet, aby se pak musel stěhovat jinam, významnou roli hraje dynamičnost jeho působení v teritoriu. Bobří rodina v běhu času posouvá těžiště svého působení v rámci teritoria, s tím se přemísťuje i její tlak na dřeviny, které tak dostávají příležitosti k regeneraci.

Zásadní a nenahraditelný podíl na tvarové a hydraulické členitosti vodního toku a stanovištní a úkrytové nabídce pro říční biotu má říční dřevo. Bobři se podílejí na přesouvání dřevní hmoty z porostů do vodního toku. Ať již jde o větve, které ve vodě okusují, o pokácené stromy, nebo o materiál bobřích hrází, obydlí a podvodní zásobárny.

Výstavba hrází slouží bobrům k vytváření bezpečného pobytového prostředí a příznivých podmínek pro plování a dopravu materiálu. I v přirozeném korytě vodního toku přináší bobří hrázování následující hydromorfologicky příznivé efekty:

 posílení akumulace (běžného zadržování) vody v korytě a v říčním prostoru vůbec;
 vznik větších hloubek vody, které jsou přínosem mimo jiné pro přežívání vodní bioty za sucha;
 zmenšení průtočné kapacity koryta - podporuje retenci (povodňové zadržování) vody v říčním území a tlumení povodňových průtoků rozlivem;
 rozvoj zamokřených části říčního pásu, vývoj paralelních koryt - v našich podmínkách nejefektivnější cesta obnovy členité říční krajiny s mokřady;
 vytvářením podmínek pro sedimentaci a zintenzivňováním kontaktu mezi vodou a biologicky aktivním povrchem koryta se posiluje samočisticí kapacita vodního toku (depozice částic v sedimentech není trvalá, ale i čas, po který na usazeném materiálu mohou pracovat rozkladné procesy, má svoji cenu).

Z důvodu fragmentace populací živočichů vázaných na toky a narušení základních principů jejich fungování se stává problematickým překrývání štěrkových a kamenitých substrátů dna jemnými splaveninami a omezování migrační prostupnosti vodního toku pro vodní živočichy.

K tomu je dále nutné uvést, že bobří hráze nejsou migračními překážkami trvalými (hráz, která není bobry udržována, i v rámci běžné dynamiky jejich působení v rámci teritoria, rychle sesedá, degraduje a může být snadno odplavena většími průtoky) a často ani absolutními - mnohé bobří hráze mají alespoň částečně prostupné obtoky. Míra možného negativního vlivu na některé živočišné druhy musí být ještě předmětem výzkumu a nelze případný negativní dopad paušalizovat, často se může jednat o lokálně specifickou záležitost.

V korytech, která byla v minulosti degradována technickými úpravami, nabývá na významu renaturační efekt výstavby bobřích hrází. Ani nemusí hned docházet k vybřežování, vzniku mokřadů a nových koryt v nivě. Zásadním renaturačním přínosem bobří hráze je již samotné vyzdvižení hladiny vody v korytě, které bylo úpravou nepřirozeně zahloubeno. Koryto pak zbytečně neodvodňuje nivu. (Technický stupeň by také vzdouval vodu, ale byl by nákladný a jako migrační překážka by působil absolutně a trvale.)

Dřevěné části bobřích obydlí (hrady, u nás spíš tzv. polohrady) se také postupem času stávají ekologicky cenným říčním dřevem.

Podvodní zásobárny dřeva, které si bobři vytvářejí jako spižírny pro období zimního zámrazu, vytvářejí samy o sobě velmi zajímavé struktury říčního dřeva, cenné jako stanoviště a úkryty rozličných organismů. Ne náhodou rybáři občas budují velmi podobné objekty jako tzv. rybí školky.

Oceňování práce bobrů dle Nákladů obvyklých opatření (NOO)

NOO jsou oficiálním dokumentem, sloužícím k oceňování prací dotovaných v rámci programů resortu životního prostředí. Obsahují mimo jiné nákladové limity tvorby tůní a mokřadů, revitalizací vodních toků a opatření k podpoře jejich renaturace. Nová verze NOO z února 2023 příhodně obnovila odvozování nákladů zřizování tůní a mokřadů od jejich ploch. Koncem roku také 2022 nastalo nové programové období Operačního programu Životní prostředí. S ním byl pro menší projekty navozen režim tzv. zjednodušených metod vykazování. Pro tento režim byly NOO povýšeny z úrovně kontrolních limitů přímo do pozice dotačních sazebníků. Takto nastavené NOO nabízejí i možnost oceňovat efekty hydromorfologického působení bobrů. Cena „bobřích prací“ by měla odpovídat z NOO odvozované ceně jejich stavebních ekvivalentů, jaké by byly realizovány člověkem.

Jako příklad lze uvést ocenění činnosti bobrů v korytě Lukovského potoka v zátopě protipovodňové nádrže Žichlínek u Lanškrouna. Tzv. revitalizace potoka v rámci výstavby nádrže (2006 až 2008) se příliš nepovedla, koryto bylo provedeno sice meandrující, ale nesmyslně hluboké. Do roku 2018 se v prostoru usadili bobři. V Lukovském potoce postavili (do jara 2023) jednu hráz, což mělo poměrně výrazné efekty:

 Zavzdutí 570 metrů nadměrně zahloubeného koryta potoka po hladinovou šířku cca 4 metry (zavzdutí 2 280 m2). Proti použití výpočtu NOO pro renaturaci by tu bylo namítáno, že lze uvažovat jenom plochu samotného aktivního zásahu do koryta. Tedy za stavební ekvivalent tohoto zavzdutí, ocenitelný dle NOO, budeme pokládat vytvoření mokřadu v dané ploše (sazba NOO - 265 Kč/m2). Jde o sazbu pro vytváření tůní a mokřadů strojem, s ukládáním vytěženého materiálu v lokalitě. (Jakkoliv bobři nepracují se stroji, použití sazby pro tvorbu mokřadů ručně, ve výši 2 080 Kč/m2, by mohlo být pokládáno za přepjaté.) Tedy 2 280 m2 × 265 Kč/m2 = 604 200 Kč.
 Nové, zcela přírodní koryto, modelované vodami, které se vlivem bobří hráze vylévají do nivy, má délku zhruba 370 m a střední šíři 1,5 m. Za jeho stavební ekvivalent lze pokládat revitalizaci drobného vodního toku (NOO = 1 200 Kč/m2). Tedy 555 m2 × 1 200 Kč/m2 = 666 000 Kč.
 V nivě okolo bobří hráze vznikly mokřady o ploše nejméně 39 000 m2. Od toho odečteme plochu koryta potoka z předešlého bodu, aby nebyla započítávána dvakrát. Pak zaokrouhleně uvažujme, že vznikl mokřad o ploše 38 000 m2. Tedy 38 000 m2 × 265 Kč/m2 = 10 070 000 Kč.

Sečtením položek dospíváme k tomu, že jedna bobří hráz přinesla efekty, jejichž stavební ekvivalenty by byly dle NOO ocenitelné částkou 11,34 milionu korun (bez DPH).

Co s tím, pokud nehodláme bobrům za jejich práci platit?

Tento pohled by nám měl pomoci, nejen na Žichlínku, začít si víc vážit bobří práce, podporující zlepšování stavu vodních toků, zadržování vody v krajině a obnovování mokřadních říčních území. Začít víc porovnávat tyto příznivé efekty s dosud jednostranně zmiňovanými škodami působenými bobry. V ocenění přínosných bobřích prací nacházet opodstatnění výdajů nezbytných ke kompenzaci případných škod nebo k vykupování ovlivněných pozemků. Oceňovat, že bobři dosahují významných krajinotvorných efektů bez dotací, bez úřadování, bez rušivých efektů stavební činnosti a s předpokladem výrazně rychlejšího nástupu ekosystémových dopadů, než v případě člověkem prováděných stavebních opatření.


Tomáš Just (1962) pracuje jako vodohospodář v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR na regionálním pracovišti Střední Čechy. Dlouhodobě se zabývá revitalizací a renaturací vodních toků.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu