VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

První pokusy o chov exotických zvířat se v Brně uskutečnily už v 19. století, kdy ve městě vznikla nejméně dvě menší chovná zařízení, v nichž žily vedle drobných hospodářských zvířat i některé druhy živočichů pocházející ze vzdálených krajů. Zřizovateli chovných stanic byly různé spolky. Stanice ale existovaly jen krátce.

Teprve v první polovině 20. let 20. století, kdy začaly v některých českých městech vznikat zoologické zahrady, se i brněnský magistrát okrajově zabýval myšlenkou zřídit zoo. Brno ale v meziválečném období o založení zoologické zahrady nijak neusilovalo. Už v době meziválečné však vznikl přímý, i když menší a skromnější předchůdce dnešní brněnské zoologické zahrady, který nesl název Zoologický koutek (zkráceně zookoutek) nacházející se v parku Tyršův sad. Slavnostně otevřen byl v červnu 1937 a zakrátko se stal oblíbeným místem vycházek Brňanů. Dokázal prosperovat ze sponzorských darů a dobrovolného vstupného. Zakladatelé a tvůrci zookoutku, od roku 1935 sdruženi ve Spolku pro zřízení zoologické zahrady, jej chápali jako provizorium, které má veřejnost a představitele města přesvědčit o tom, že Brno potřebuje velkou a regulérní zoo. Spolku se podařilo postavit značný počet různých expozicí i získat povolení k prodeji vstupenek do zookoutku, jehož výtěžek byl určen na chov zvířat. Spolek pro zřízení zoologické zahrady také dostal povolení k veřejné sbírce. Brněnský magistrát však v lednu 1941 provoz zookoutku zakázal. Zákazu předcházely opakované podněty místního Spolku na ochranu zvířat, který nevraživě sledoval dění v zookoutku už od jeho vzniku a zasazoval se o jeho likvidaci. Ochranáři nevnímali zoologickou zahradu jako instituci šířící znalosti o ochraně přírody a vychovávající mladou generaci, nýbrž ji chápali jen jako nástroj týrání.

Asi stovka zvířat musela v lednu 1941 odjet nákladním vlakem do Prahy. Většina transportovaných naštěstí cestu přežila.

Eduard Stuchlík