Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Knihy o ptácích měst


Karel Hudec, č. 6/2009, str. 28

Ne že by se ptákům žijícím v lidských sídlištích nevěnovala pozornost již odedávna. Že však může být ptactvo ve městě a jeho vztahy k umělému prostředí objektem vědeckého zkoumání, se u nás ukázalo až v 19. století. První práci publikoval v časopise Živa Antonín Frič (Ptactvo města Prahy, 1866). Následovaly různé drobnější časopisecké nebo i knižní zprávy o ptácích i z jiných měst, včetně menších souhrnů (Zdobnitzky v Brně, Miklík v Ostravě, Musílek v Pardubicích). Větší knižní publikace však nadále vycházely pouze o Praze: Pražské ptactvo od V. Wahla (1944) a Ptáci Velké Prahy od J. Bauma (1955). Teprve po roce 2000 se objevují nové knihy o městských ptácích, vesměs založené na podrobnějším doplnění výsledků čtvercového mapování ptactva při vytváření národních atlasů. Běží sice více programů, knižně zpracovány však byly zatím pouze dva:

Fuchs, R. et al.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Česká společnost ornitologická v nakl. Consult, Praha 2002, 320 s.
Vránová, S., Lemberk, V., Hampl, R.: Ptáci Pardubic. Východočeská pobočka ČSO a Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007, 304 s.

Obě knihy mají mnoho společného: půvabnou grafickou úpravu včetně kvalitního tisku, množství mapek a fotografií jak ptáků a jejich hnízd, tak i různých typů městských prostředí. Základem textu jsou dějiny ornitologie v daném městě, rozbor typů prostředí, poznámky k metodice a celkové zhodnocení výskytu ptactva. Hlavní část však tvoří přehled výskytu jednotlivých druhů, jejich početnosti a změn. Atlas Prahy je doplněn o některé obecné kapitoly (avifauna vybraných evropských měst - Berlín, Lvov, Varšava, Londýn, Sofia, Florencie, Livorno; vodní ptáci, pražští holubi, krahujci, sokoli, koroptve, rehkové; otázky synantropizace a urbanizace; „prodloužený den“ ve městech aj.). Kapitola o ochraně ptactva ve městech bohužel chybí, pouze kniha o Pardubicích v závěru přináší stručné doporučení, co s poraněnými ptáky.

V této souvislosti se nabízí srovnání s nedávno vyšlou monografií věnovanou ptákům Vídně (Wichmann, G. et al.: Die Vogelwelt Wiens. Atlas der Brutvögel. Naturhistorisches Museum, Wien 2009, 382 s.), která každému druhu věnuje speciální kapitolu o jeho ochraně. Zajímavé je porovnání výskytu některých druhů, resp. jejich stupně urbanizace, s poměry u nás. Např. vrány se zatím v žádném českém městě neobjevují, naproti tomu holubi hřivnáči ve Vídni zdaleka nejsou tak početní jako u nás. Zmínky o možnostech ochrany ptačích druhů by v našich knihách mohly propagovat činnost České společnosti ornitologické a také některých organizací ČSOP, které chrání rorýsy, sovy a jiné druhy ve městech. Podobně vítané by asi byly i souhrny nejnovějších poznatků, jak postupovat při řešení potíží s některými problémovými druhy (městští holubi, šplhavci při zateplování budov apod.).

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu