Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Říční krajina


Milena Rychnovská, č. 6/2009, str. 29

Štěrba, O. a kol.: Říční krajina a její ekosystémy. Univerzita Palackého, Olomouc 2008, 392 s.

Když jsem v roce 1990 přišla na nově založenou katedru ekologie PřF v Olomouci, upoutal mne na chodbě vyvěšený poster s názvem Mapa ekologické hodnoty řek v povodí Moravy, kde byla zobrazena říční síť Moravy v 5 stupních a v odlišných barvách, které znázorňovaly ekologické hodnoty všech těchto toků.

Pátrala jsem, jaká kritéria měl autor na mysli, když řadil moravské řeky do svých 5 stupňů - zda geomorfologická, chemická, hydrobiologická? Ukázalo se, že hodnocení bylo velmi komplexní a zahrnovalo 7 kritérií od původnosti trasy přes biologické charakteristiky, ale i rekreační hodnotu, po interakci řeky s okolní krajinou.

Tak komplexní hodnocení, které bylo velmi kvalifikovaným odhadem, se objevilo ve vodohospodářských plánech poprvé a bylo úspěšné, pro ochranu přírody velmi přesvědčivé.

Postupně se tak rodila nová specifická kategorie typu krajiny: říční krajina, která je tvořena samotnou řekou a přiléhající říční nivou. Jde tedy o ekosystém současné řeky a přilehlých ekosystémů, které jsou řekou vytvořeny nebo zásadním způsobem podmíněny.

Autor po desítky let pozoroval, analyzoval a dokumentoval vodoteče a jejich aluvia v ČR, ale sjížděl i hlavní evropské, asijské, či americké řeky, kde se nezabýval jen hydrobiologií, ale pátral po krajinných dimenzích, využívání, obhospodařování a souvislostech s obyvatelstvem osídlujícím tyto rozlehlé říční krajiny. Své poznatky třídil, ukládal do filmů, přednášek, knih, a v jeho mysli postupně dozrávala teorie říční krajiny, která až v loňském roce dozrála v syntetické a hutné kompendium, které říční krajinu definuje jako komplex vlastního říčního toku, jeho sedimentů tvořících aluvium a suchozemské nivy.

Kniha se však vymyká běžné knihovnické kategorizaci, je mnohosměrná, tak jako se i autor pohybuje na pomezí exaktní geomorfologie, hydrologie, zoologie, hydrobiologie a objevné kategorie hyporeálu (část zvodnělého dna), dotýká se ochrany přírody, ale i ekonomie, sociologie. Kniha svědčí o bezpečném multikulturním nadhledu získaném cestami „po řekách kolem světa“ a zaujme beletrizujícím odlehčením a množstvím ilustrujících fotografií z povodí řek celého světa. Autorovi se v knize podařilo dospět k průniku všech oborových množin, ne jen k jejich překryvu, a vytvořit tak novou teorii v krajinné ekologii, která čeká na ověření ve všech světových poříčích. Poznatky, které čtenář v tomto kompendiu najde souborně uspořádané, se týkají struktur i funkcí hlavních ekosystémů říční krajiny. Jsou to 1. prameny, 2. říční tok - popis biotických charakteristik, bioty, zonace dle ryb i bentosu (organismy žijící na dně vod), 3. dno a hyporeál, jeho funkce i oživení, 4. aluvium, vznik a struktura, sycení pravou podzemní vodou, bohaté oživení, vegetace lesní, luční; chybné je převládající rozorání a převod na agrocenózy, 5. stojaté vody v říční krajině, odstavená říční ramena, periodické tůně i jezera, 6. suchozemská niva, adaptovaná na periodické povodně.

Obsáhlý oddíl se týká zonace říční krajiny od velehor do nížin až po obsáhlou kapitolu o krajině říční delty. Zde se autor pohybuje již v měřítku kontinentů, od Himálaje až po mangrovy v ústí Gangy a Brahmaputry nebo na Borneu.

Podrobná a objevná je kapitola o ekologických funkcích říční krajiny. Pojednává obšírně o přírodních funkcích: geofyzikální, hydrologické, klimatické, povodňové, rozebírá však obsáhle i příčiny a nesprávnou cestu minimalizace povodní v obytné krajině, zejména neúčinnost, ba i škodlivost technických opatření. Další přírodní funkcí říční krajiny je vodní tok jako zdroj vody, ekologické refugium, dále jeho činnost půdotvorná, produkční, migrační, ale i ty funkce, které souvisejí se zájmy lidské společnosti, označované jako „služby“: plavební, rekreační, obytná, energetická, z nichž většinu lze i ekonomicky hodnotit.

Celý velký oddíl knihy se týká využívání a ovlivňování říčních krajin: zemědělství, likvidace lesů, sídliště, technická výstavba, pozemní komunikace, plavební kanály, úprava koryt, vodní nádrže, úložiště odpadů. Velmi zaujme statistická tabulka, která informuje o úsecích toků v ČR podle vzdálenosti od pramene. Nejvíce je potůčků nepřesahujících 2 km, jejichž říční krajiny souhrnně pokrývají plochu 107 tis. ha, celková plocha říčních krajin v ČR je odhadnuta na 8 000 km², což činí ca 10 % plochy státu.

Závěrečná obsáhlá kapitola je věnována revitalizacím říční krajiny, příkladům úspěšným i neúspěšným z ČR i z celého světa.

Kniha je skutečně spisem sui generis, má formu vědecké monografie se všemi atributy citací a exaktních dat, kde však bohužel chybí věcný rejstřík. Může být zároveň vítanou učebnicí pro adepty krajinné ekologie, ale čtenář v ní najde i esejistické úvahy a svěží záběry textové i fotografické z mnohých cest po řekách celého světa, takže by se mohla směle zařadit mezi cestopisy. Zabíhá do mnoha oborů vědy i techniky, zřetelný je akcent ochrany přírody a nadhled zkušeného autora, jehož knižní produkce o kanadských i sibiřských řekách, deltě Dunaje, ale i půvabné knížky o zvířatech pro mládež i o obyvatelích Sibiře předurčily velkou čtivost tohoto kompendia o říční krajině.

Milena Rychnovská
ekoložka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu